Réžia:
Ronald NeameKamera:
Paul LohmannHudba:
Laurence RosenthalHrajú:
Sean Connery, Natalie Wood, Karl Malden, Brian Keith, Martin Landau, Trevor Howard, Richard Dysart, Henry Fonda, Joseph Campanella, Bo Brundin (viac)Obsahy(1)
Katastrofický film britského režiséra Ronalda Neameho. Námětem je ohrožení života na Zemi v podobě obrovského meteoritu pojmenovaným Orpheus, který se za sedm dní srazí se Zemí. Jediným východiskem jak zachránit svět před jistou katastrofou je spolupráce dvou velmocí, Spojených států a Sovětského svazu, jejichž přední vědci musí společně najít způsob jak odklonit dráhu blížícího se meteoritu. Začíná závod s časem. (contrastic)
(viac)Recenzie (33)
Snad prvy katastroficky film o meteore, ktory sa chysta vyhladit zem. Je to pojate seriozne, cize bez akýchkolvek infantilnych vtipov. Väcsina filmu sa venuje vyjednavaniu medzi americanmi a rusmi o to aby konecne nasli spolocnu rec a zacali spolupracovat pri zachrane zeme. Je to podane sice dost naivne ale napriek tomu tato vyjednavacia cast ako jedina skutocne funguje. Ked uz dôjde k nejakym destrukcnym scenam, tak prilis uchvatne nie su. Po trikovej stranke su uz dost zastarale a zomieraju v nich ludia, ktorych som videl maximalne par sekund, takze mi boli ukradnuti. Tieto sceny obsahuju aj logicke nezmysli. Aspon trochu napätia vyvola scena v ktorej o zivot bojuje pätica hlavnych postav. Dvaja americkí vedci (najlepsi je Connery s niekolkymi vtipnymi ironickymi poznámkami), dvaja ruski a jeden nesympaticky americky general. Ich boj o zivot je paradoxne napinavejsi ako sceny v ktorych sledujeme, ci rakety znicia meteor a zachrania cely svet. Vysledkom je priemerny katastroficky film, ktory po trikovej stranke uz dnesnemu divakovi vela neponukne a ani dramaticka nie je ziadne terno. 5/10. ()
K Zemi míří asteroid Orpheus, masa kamení a železa téměř tak velká jako slavná metla dinosaurů, proslulý asteroid Chicxulub - jehož jméno pochopitelně dokážu bez chyby napsat i vyslovit. Režisér Ronald Neame byl zkušený řemeslník zvládající komedie, muzikály, dramata i dobrodružné filmy. Protože měl za sebou extrémně úspěšné Dobrodružství Poseidonu, dávalo smysl svěřit mu katastrofické sci-fi Meteor. Na papíře to všechno znělo krásně, ale v praxi to moc nefungovalo. Film je prakticky bez napětí a bez atmosféry, což je problém téměř vždy, ale u takového tématu je to vyložená tragédie. Protože ani efekty nebyly zrovna špičkové, film se horko těžko vyšplhal na průměr. ()
Stokrát omletý příběh o asteoidu asi v nejstarší podobě, v jaké jsem ho viděl. Pod taktovkou zkušeného Neame (Poseidon) se sešla skvadra hvězdných herců (ale většina za zenitem) v čele s Connerym a také USA a SSSR, aby společně čelili asteroidu. Funguje to tak napůl, protože přes skvělé obsazení a politické pozadí se to celkem vleče, vesmírné scény jsou průměrné, některé efekty příšerné a dílčí katastrofy trvají jen chvíli včetně finálního pochodu tunely. Koukat se na to dalo, ale je to zkrátka klasický 70´s katastrofák bez jakékoliv většího vzrušení. ()
Film předznamenávající perestrojku, o níž si dnešní Rusko může nechat jen zdát. A zničení Dvojčat ještě před 11. zářím jakoby bylo temnou předzvěstí budoucnosti. Konverzační část má napětí, kdy se jednotlivé postavy musí dohodnout na společném postupu, což není vůbec jednoduché. Z hlediska speciálních efektů není film vůbec špatný, i když o dva roky starší Star Wars a ve stejném roce natočený Vetřelec je mají mnohonásobně dokonalejší. Efektní jsou i dopady menších meteoritů na Zemi a bahenní lázeň si museli herci užít naplno. Pro současného diváka zmlsaného počítačovými efekty tenhle kousek nejspíš nebude, ale pro mne zvláštní kouzlo má. A upřímně jeden až do konce neví, jestli se celá akce vydaří. ()
V sedmdesátých letech vzniklo mnoho katastrofických snímků a bylo by docela divné, kdyby se námět netýkal i vesmíru. A tak se po filmové stránce objevilo nebezpečí v podobě asteroidu hrozící svou srážkou se Zemí. Diváckým magnetem byl hlavně Sean Connery, který už měl herecký věhlas vlivem role Jamese Bonda. Scénář je přívětivý a pevný už v základech. Děj je na událostech skutečně plnohodnotný. A když se na to podíváme kolem a kolem, tak by se dalo i říci, že byl tento snímek předobrazem či inspirací tvůrců v kinech si vzájemně konkurujících snímků 'Armageddon' (1998) a 'Drtivý dopad' (1998). Bohužel zub času katastrofálně zahlodal do technické stránky. S ohledem na svou dobu to bylo v rámci možností, ale dnes, v době CGI, se už divákovi skutečně obrací oči v sloup. Není ani překvapením použití studené války, která taktéž byla ve své době velice in. I když v tomto případě v přátelské rozvaze. Chtě nechtě, při takovéto hrozbě prostě spolupráce dvou velmocí být musela. Překvapením však zase není, jak je ta spolupráce představena. Příběh má tedy spoustu dějových etud a hlavně napínavou atmosféru. Dnes skutečná klasika, která určitě není k zahození. Potenciál má, jen se na to dnešní divák musí dívat okem schovaným. ()
Galéria (133)
Fotka © American International Pictures (AIP)
Zaujímavosti (15)
- Z řídícího střediska operátoři sledují chování amerických i sovětských odpalovacích systémů na orbitu z vnějšího pohledu. Jenže ve vesmíru není žádná kamera, která by je mohla snímat. (Stejšn)
- Rakety se pohybují příliš blízko formace, aby byly účinné. První raketa, která vybuchne, by zničila všechny ostatní v blízkém okolí, než by mohly nasadit. I kdyby byly časovače uvnitř ostatních raket dokonale synchronizovány, nejmenší změna v materiálech bomb by způsobila, že by první zařízení správně explodovalo (a bylo by neúčinné). Ve vojenské terminologii se to nazývá „fratricid“. (sator)
- Natalie Wood dokázala v reálném životě mluvit plynně rusky. Její rodiče byli ruští přistěhovalci a její rodné jméno bylo Natalia Nikolaevna Zakharenko. Brian Keith hovoří plynně také rusky. (sator)
Reklama