Réžia:
Claude ChabrolKamera:
Jean RabierHudba:
Pierre JansenHrajú:
Michel Duchaussoy, Caroline Cellier, Jean Yanne, Anouk Ferjac, Marc Di Napoli, Maurice Pialat, Dominique Zardi, Michel Charrel, Robert Rondo (viac)Obsahy(1)
"Chci zabít člověka. Neznám jeho jméno ani tvář, ale najdu ho a zabiju." Na silnici leží malý chlapec v kaluži krve. Nedýchá. Řidič, který ho srazil, ani nezpomalil. Zůstala po něm jen skříň plná hraček a otec, pevně rozhodnutý připravit dokonalý plán, vraha vystopovat a nechat v bolestech umírat... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (76)
Na to, že Chabrol pracoval s tak silným námětem jako je smrt dítěte a následná pomsta nemohu se zbavit pocitu, že s toho šlo vytřískat více emocí nebo krutějšího děje. Možná to nebylo možné, jelikož film vznikl v roce 1969 a tehdy by to diváci nemuseli rozdýchat. Koukněte se například na film Boksuneun naui geot, který byl natočen víc jak třicet let po tomto a porovnejte. I když to je Korea a tam je trošičku jiná mentalita. Přesto všechno si tento snímek čtyři hvězdičky zaslouží. Jelikož neobsahuje žádná hluchá místa. 75% ()
Výtečný film, byť k dokonalosti mu ještě cosi chybí. Bavila mě Caroline Cellier a ty její nekonečně dlouhé řasy. Po přečtení pár komentářů tady vidím, že už nic nového k tomuto filmu neřeknu, takže jen klasický povzdech nad tím, že to ČT2 vysílala v dabingu. A ačkoli nejsem obeznámen s literární předlohou "The Beast Must Die" z r. 1938 od Cecila Day-Lewise, podle které byl tento film natočen, soudím, že to může být velmi zajímavý text, a zřejmě je lepší než jeho filmová adaptace. Mimochodem je zajímavé, kolik filmů má ve svém názvu obrat "musí zemřít". ()
Smutně krásné pokoukání.. Příběh muže, který ztratil to nejcennější, svého jediného syna, a nyní na vlastní pěst hledá vraha (resp. řidiče auta) mě vtáhnul od prvních minut.. Neumím a vlastně si ani nechci představovat, jak velká a neúnosná bolest to musí být.. Závěr jsem vytušila, nicméně dostala jsem k němu i jedno překvapení.. No a Claude Chabrol se mi právě zapsal do letošní režisérské tour u ambrona.. ()
Jeden z výborných filmů režiséra, k němuž se česká distribuce chová hodně macešsky a pro nějž se stěžejním námětem stala konfrontace průměrného člověka s násilím a jeho důsledky (např. Landru, Řezník, Une affaire de femmes, Slavnost). Já sice hodnotím o * výše, ale jinak se v celkovém pohledu na tento snímek naprosto shoduji s kolegou gudaulinem, přičemž si navíc dovolím podotknout, že filmu by prospělo i méně toporné herectví představitelů většiny vedlejších postav. ()
Nielen počas úvodných, ale zároveň i počas záverečných záberov, som započul Brahmsovu hudbu s úryvkom Vier ernste Gesänge (Štyri vážne piesne) v podaní anglickej, kontraaltovej speváčky Kathleen Ferrierovej, čo ma hneď, a k tomu i pomerne neuveriteľne dosť rýchlo vtiahlo do hlavného diania, v ktorom čochvíľa dôjde k fatálnej tragédii, zapríčinenej neznámym páchateľom, ktorý vskutku na bretónskom námestí, zrámoval akéhosi chlapca, ktorému nielenže neposkytol žiadnu prvú pomoc, ale ešte dokonca i z miesta tejto nehody vzápätí ušiel, čo by sa nakoniec mohlo stať úplne každému z nás, čo sa skrátka neustále deje i v aktuálnom 21. storočí! • A čo vlastne robiť potom? Čakať na márnu spravodlivosť zo strany OČTK - Orgán činný v trestnom konaní, alebo proste zobrať spravodlivosť do vlastných rúk, ako povedzme zrovna i tento protagonista Charles Thenier, reprezentujúci otca obete? • Tentoraz som milo prekvapený, čo sa z tohto titulu napokon vykľulo, pretože som to vôbec neočakával, že bude až takto mnohovrstvový po dejovej stránke, nakoľko sa vtedy jednalo o adaptáciu románu 'Nicholasa Blakea' The Beast Must Die, kedy scenáristické duo v podaní Paula Gégauffa/Claudea Chabrola, sa snažilo z neho vyťažiť, jednoducho povedané, vypichnúť čo najviac, a veru je popretkávaný množstvom súvislostí, z ktorých je divák mimochodom, miestami trošku „na práškoch”, ale ono to v podstate do seba všetko postupne zapadá, ako ozubené koliesko do hodín, viď »kontroverzný denník«. • Obsadenie bolo mimoriadne lákavé, zaznamenal som minimálne 3 rovnocenné, herecké prejavy: Michela Duchaussoya, Caroline Cellierovú, a to ani nehovoriac o Jeanovi Yanneovi, ktorého asi kompletne všetci nenávideli, tak bol extrémne presvedčivým, že si na svojom odpornom prejave dal obzvlášť extra záležať. • Pre malú zaujímavosť by som ešte snáď dodal, že na filme tiež spolupracoval i začínajúci Claude Zidi, ale najprv iba ako „operátor kamery”, čiže lepšie si vybrať ani nemohol, ako začínať vedľa vychýreného predstaviteľa: La nouvelle vague, a to je zrejme najlepšia škola pre začínajúceho filmára! • Ako by som na samý záver pár užitočnými slovami definoval tento titul? „Predovšetkým ide o dielo pre náročnejšieho diváka...” ()
Galéria (12)
Fotka © Rizzoli Film
Reklama