Krkonošská rozprávka

Krkonošské pohádky jsou pohádkovou klasikou, ale také jednou velkou jednobrdovkou. Tupý Trautenberk totiž v každém díle nacpe svůj tučný břich či některého ze svých poddaných do Krakonošova, bdělá sojka to vyštěbetá pánovi hor, ten rafinovaně udělá z feudála pitomce a ještě přihodí poučení do života. Nic proti tomu, ale po pár dílech to již zdaleka není tak zábavné, jako když Krakonoš poprvé vytahá Trautenberka za uši. (17.05.2013)

Seriál si odlehčenou formou bere na paškál strasti podnikaní v podkrkonoší na sklonku osmnáctého století. Dobová fraška poukazuje na rozrůstající vliv socialismu přicházejícího ze západní Evropy. Ten je patrný zejména ve vzpurném chování zaměstnanců zahraničního investora Trauten Berga. Jeho zaměstnanci (zde pokojská Anna, správce Jakub a hajný, jehož jméno není uvedeno) nemají tolik ideologického zastání, nemají opěrné berly v odborech a v zmíněném učení, v myšlence socialismu, pokouší se tedy alespoň o drobné sabotáže. Kolektivizace je teprve netušenou metou, ačkoliv divák znalý dějin již ví, že to k ní pomalu a jistě směřuje. Zcela výmluvná je například pasáž, kdy svým poškozováním majetku zaměstnavatele v rámci třídního boje donutí jmenovaného k převedení části toho majetku, v tomto případě vejminek, kde budou Anče s Kubou po svatbě (kterou jim bezbranný zaměstnavatel Trauten Berg musí zaplatit do posledního krejcaru) bydlet. Dehonestace kapitalismu je zde patrná už jen pouhým vylíčením podnikatele Trauten Berga jako despotického šovinistického skrblíka, který přehnaně kalkuluje se svými investicemi. Seriálu dominuje tzv. Krakonoš. Zde se vlastně tvůrci už ani nesnažili o nějakou tu personifikaci, jen nám rovnou naservírovali postavu samotného Bedřicha Engelse. Jen s pojetím první i druhé internacionály dělají doslova cavyky a představují ji formou pohádkových metafor. Tu Engels alias Krakonoš přičaruje mlhu, tu krupobití apod. Již klasikové marxismu-leninismu věděli, že budování socialismu bude radostné, ale že to bude taková komická groteska, to nikdo netušil. Ale nyní můžeme společně s tvůrci říct, že ne, že tady se povedlo a bylo to velmi zábavné. Humor shledávám především v tom, že všechny socialistické tendence soudruha Krakonoše končí nikoliv rozvrácením ekonomických aktivit a zájmů investora, nýbrž jen v ztížení výkonu přidělené práce investorových zaměstnanců. Lapidárně řečeno: Vždycky jím tím vymýšlením pičovin jen přidělal práci. -A pak, že je pohádka fikce, ty vole. (04.01.2014)

Sledováno nejprve s dětmi a potom s vnuky. Za málo peněz hodně zábavy, to se mi vždycky líbilo; z "velkorozpočtových" filmů mám už předem trauma. A taky jsem rád, když se cinkne na notu, která dlouho zní; stvořit dvacetidílný seriál pro děti (přítomnost dospělých se předpokládá) na téma Krakonoš, Trautenberk + 3, pár zvířecích atrap a jeden rozvíjený nápad, to nemusí vždycky dobře vyjít. Tady do vyšlo hezky, česky. A jak to tedy vidí důchodce: Latisaltusta (podobně jako latifundista, jen ve vztahu k lesům, novotvar) Krakonoš (dále jen K) si rád zašpásuje (přitom daleko přesahuje meze šikany) se zchudlým šlechticem Trautenberkem (dále jen T), který by mohl a spíš měl vyvolávat soucit. K tomu šikovně využívá intelligence agency vedené gen. Sojkou (dále jen S). T bohužel nevyužil možnosti zbavit se generála S, kterého měl již v moci. V tom mu zabránila pátá kolona Ančekubahajnej (dále jen A), působící přímo u něj doma. K využívá každé příležitosti, jak T řádně "zatopit" (např. svolá na něj vítr a kroupy za zničení zahrádky, kterou mu způsobil očividně někdo jiný (kdo, to mu gen. S neprozradil). T ve své malosti nechá porazit na K-ově panství soušku (vyvrátí se i s kořenem). K-ova odvetná akce je vskutku hrozná: podvodně nechá dopravit dřevo opatřené dynamitem do T-ova domu, které po naložení do kamen exploduje a způsobí škodu ca. 100 000 Kč na kamnech (přihlédnuto k jejich historické hodnotě) a dalším škodám na lidském zdraví způsobených nemožností si v zimě zatopit... Upozorňuji, že každý díl trvá 10 minut a není možno se jimi zabývat speciálně. (31.12.2016)

Roztomilé kulisy, roztomilé interiéry, bezchybné postavy v čele se správně vyžraným Trautenberkem, který se společně s Homerem Simpsonem stal mým idolem :o). A třešničkou na dortu je sojka práskačka, vedle kteréestébácký udavači vypadají jako amatéři. Himlhergotdonevertekrucajselement!! Tohle prostě nemá chybu!! (24.08.2003)

Zdárný příklad toho, jak komplexní mohou pohádky být. Protože mám z jedné strany Jizerské hory a z druhé Krkonoše, pověsti a povídačky o Krakonošovi jsem slýchával i v reálu. Jejich televizní verze pak patří ke klenotům české pohádkářské školy. Patrně jeden z nejlepších hraných večerníčků co kdy televizní stanice vysílala. Nezapomenutelný František Peterka coby vládce Krkonoš, nenapodobitelný Ilja Prachař jako prevít a paprika v jedný osobě Trautenberk, jedna z životních rolí Hany Maciuchové alias Anče a takřka životní role pro Jardu Satoranského jako Kubu. A nesmím zapomenout na skvělého Zdeňka Řehoře jako naivního a nešikovného hajného. Pro děti skvěle napsané příběhy nesoucí poslání, závěrečná moudra a ponaučení, dětsky vděčné speciální efekty a použití živých zvířátek, kupa legendárních hlášek. Navíc průkopnické využití mobilní telefonní sítě a e-mailu v jednom díky sojce práskačce. I když sem tam se nějaká chybička najde, jako v jednom záběru pozdní střih, nebo prodlevy pózy a k ní příslušného speciálního efektu, ale to tady vůbec nehraje roli. Ač jsou příběhy krátké, jsou trefné, jasně čitelné a na své si nepřijdou jen ti nejmladší, ale takřka všichni, kdo zasednou před televizní obrazovku. Navíc nemůžu opomenout silné sentimentální pouto, které ke Krkonošským pohádkám chovám. Neoddiskutovatelných pět hvězdiček. (18.09.2004)