Tretí muž

Mno, měla jsem s tím co dělat, takže se opět rozejdu s nadšeným davem, neboť jsem několikrát bojovala s pokušením jít umýt nádobí, abych se kapku osvěžila, což se mi opravdu často nestává... Faktem zůstává, že z většiny vídeňských zákoutí by vyšly skvělé fotky, to však samo o sobě ještě dobrý noir nedělá, že. A tak, když nebylo jaksi koho nenávidět, ani komu držet pěsti, logicky mě kapitola obsaďte všechny kanálové poklopy - zlotřilec na útěku musela minout větším obloukem, než když tomu nevýraznému brakovému pisálkovi oddělali jediného fanouška... Ocením ještě úplný závěr, který si možná zapamatuji na stejně dlouho, jako Callowayův ocupkovaný kabát. A jo, co ta hudba? Tak ta by si určitě zasloužila lepší kulisu. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s filmem noir 40. a 50. let. (15.10.2015)

Ak máte radi genius loci starých európskych metropol, odporúčam tento film. Čaro povojnovej Viedne tu má totiž dve poschodia. Dajú sa vidieť jej ulice, ale aj podzemie. Zápletku potom sprevádza mnoho otázok, čo je pre Film-Noir príznačné, tentokrát však nebudú prevažne mieriť k spletitým vzťahom a motiváciám postáv, ale k filozofickému hľadisku ich konania. V skratke - zase raz sa niekto hrá na boha. Kvôli zisku. Ak teda hľadáte prikrášlenú realitu, neštudujte mestské stoky. Pretože keď niečo raz smrdí, asi to nebude po prerýpaní rozvoniavať ako fialky. Čím ale určite nechcem naznačiť, že zážitok z Tretieho muža vo vás nemôže kvitnúť, naopak. Čo sa týka hercov, Joseph Cotten môže byť akokoľvek uhladený a robustný chlap, no Orson Welles ho svojou charizmou zatieni po pár sekundách na scéne. Na čo sa jednoznačne oplatí čakať. Mám také tušenie, že som s tunajšími postavami nerátal svedkov naposledy. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s filmom noir 40. a 50. rokov). (17.10.2015)

Legenda mezi noirovými filmy. Atmosféra poválečné polorozbořené Vídně je vystižena precizně. Procházku po ruinách pak doprovází téměř po celou stopáž hrající veselá, optimistická hudba, což je u noiru něco nezvyklého a originálního. A co herci? Cotten je osvědčená kvalita. O Wellesovi se ani nemusím zmiňovat. Jeho výkon převýšil všechny představitele hlavních rolí a to i přesto, že na plátně se objevil i se závěrečnou dechberoucí honičkou cca 15 -20 min. Film je ovšem i přes některé nedostatky dechberoucí. Doporučuji všem milovníku noiru a starých poctivých kriminálek. (13.12.2008)

Úžasný film. Kulisy rozbombardované poválečné Vídně umožnily vytvořit naprosto dokonalou mizanscénu. Slovo kulisy jsem nepoužil náhodou, neboť dobovým územ je stále ještě spíše divadelní práce s herci, přesto je až neuvěřitelné, že více než 60 let stará detektivka svým vyzněním téměř nezestárla. Formálnímu zpracování nelze prakticky nic vytknout, jeho exkluzivitu posiluje navíc dojem autentičnosti, zvyšovaný zakomponováním autentických rodilých mluvčích, homogenní mix angličtiny, němčiny a ruštiny dělá diváckému dojmu dobrou službu. Dobově podmíněné výrazové prostředky (práce se světlem atd.) pak dávají Třetímu muži nádech originálního retra...expresionisticky laděná černobílá kamera, souboj morálky a loajality k příteli, krvavé melodrama, esence filmu noir... (02.04.2012)

Ryzí příklad noirového filmu, který mi byl sympatický i po více jak šesti desetiletích od natočení. Pochmurná atmosféra, kriminální zápletka, nečekané rozuzlení, množství velmi skvěle a účelně využitých stínů - to a ještě více může nabídnout Třetí muž, který si mě získal hlavně svým technickým zpracováním. Zkrátka film, který sice osobně neshledávám úplně tím nejlepším, co jsem kdy viděl, ale i tak je hodný zhlédnutí. (05.04.2012)