Zápisník jednej lásky

Tak já vážně nevím – ani napotřetí to nedolehlo tak, jak by mělo nebo mohlo. Čekal jsem obrovské romantické dílko, ze kterého bude dýchat romance i ze všech kulis a dekorací, alespoň jak bylo všude prezentováno. Rachel McAdams navíc není žádná tuctová barbína, co jen nelogicky čeká, až ji nějaký ten úchyl v masce probodne hrdlo, ale solidní vycházející herečka, a charismatického Ryana Goslinga si pečlivě všímám od dob, kdy mě uchvátil v nezávislém Svatém boji. Spolu dojali půlku Ameriky, ceny MTV se jen hrnuly. Režisér ale více zvládá dramatické sekvence, nežli ty romantické, i přes nádherné obrazy se film docela táhne, dá se silně předpovědět, originalita je ta tam a má spíše jen milé okamžiky, než nějaké zásadní scény. A postavy občas jednají, no, bizarně. Ano, občas tvůrci něco naservírují jinak, než by divák čekal, ale pořád je to málo. Považuju se za romantika a film jsem viděl u rozpáleného krbu :-), ale tohle mě za srdce vážně nechytlo. Pro mě je to pouze mírně nadprůměrná záležitost, místy příjemně staromódní. (07.02.2006)

// Um, kde přesně, že se odehrála ta kultovní romance? Buď mi totiž pustili špatnej film, nebo tenhle fenomén absolutně nechápu. A to prosím říká někdo, kdo si předtím pobrečel u seznamu 10 nejlepších "love songs" od WatchMojo.com a dodnes pamatuje na období, kdy přicházel domů ze školy a jednou z jeho nejoblíbenějších VHSek byla ta s Pretty Woman. Samozřejmě hned po ní běžela Smrtonosná past, ale to už je zase jiná story. 5/10 (04.11.2016)

Příběh lásky velmi je velmi často synonymem pro chytlavý kasovní kýč. Je to sice pravidlo, ale jako každé pravidlo si i toto potrpí na výjimky. ZÁPISNÍK vyvolává dojem, jakoby by měl být natočen podle rádobyskutečné události. Kýčovitý příběh ve víceméně kýčových kulisách s vnějškovými syžetovými náležitostmi kýče. Tak "chytlavě" se tento film jeví většině diváků při povrchním zhlédnutí. Vynaložené divácké úsilí - zase ne tak moc velké - tuto domnělou jednoznačnost silně problematizuje. Jsme svědky výtečných hereckých výkonů obou protagonistů (Gosling, Mac Adamsová), a také skutečného citu, který je od prvních okamžiků své existence evidentně cosi jiného než časově limitovaný oboustranný požár smyslů. Rovněž nekašírovaných problémů, které kupodivu nemá jen ten chudší, ale i ta bohatá. Zvláště když do nich vstoupí druhá světová válka. I v bezcitné době existují vášnivé lásky mimo čas a prostor; tím spíš v čase vychýlených souvislostí. Čaromoc vášnivě náruživého citu, který zachvacuje nejen srdce, ale i rozum a intelekt mění ve zvlášť nzvladatelnou výbušninu, prokazatelně existuje. A lidi, kteří měli to štěstí, že takový cit ve svém životě potkali, proměňuje v bytosti vyššího řádu tím, že v nich potlačuje rmut a naopak mobilizuje a k slunci vzpíná vše, co je v nich jen trochu dobrého. Skutečnost, že v hollywoodském filmu tohoto všedně nevšedního rázu mohli oslnivě zazářit nadaní, mimořádně slibní představitelé nejmladší americké herecké generace, propůjčuje navenek tuctovému syžetu další pomyslnou auru. Jaksi již navíc. A plamen, který je takto rozdmýchán, se neomezuje na jednu zemi nebo kontinent. Podléhá mu celý svět. S trochou štěstí nejsme bez šance ani my sami. Vždyť člověk je stvořen ke štěstí tak jako pták k letu. (Napsal kdysi jeden významný ruský spisovatel.) (25.12.2007)

Krásný dojemný příběh, který jen občas lehce zahrál na city. Jeho nejsilnější stránkou je způsob, jakým je podaný, nedělá z něj druhořadý slaďák. Rachel zářila. Mám ale rád rychlejší tempo, takže 4* nedám jen proto, že byl na mě moc dlouhý. 70 % # příběh 8 | humor 2 | akce 0 | napětí 3 | pustil bych si znovu 4 (28.07.2011)

Notebook je tak precizně vybroušeným krystalem čirého žánrového křišťálu, že mu snad ani nejde vyčítat ty jednotlivé elementy, které jsme už tolikrát viděli jinde. Je sice neuvěřitelně průhledný a možná i trochu dlouhý, ale díky Ryanu Goslingovi, Rachel McAdams, Geně Rowlands, Joan Allen a Jamesům Garnerovi a Marsdenovi dokáží momentky jako návštěva "Garnerových" dětí zamrazit, a naopak dychtivost mladých těl rozpálit... a samozřejmě oddanost lásky až za hrob "zahřát u srdíčka" (nebo vyvolat cynické ušklíbnutí). Režisérovi se navzdory několika WTF momentům (jako setkání Allie s "veselou vdovou" nebo matčin srdceryvný "já ti tak rozumím" výlev) jakž takž podařilo nepřetáhnout strunu, respektive nepřetahovat ji moc často a na moc dlouho, ale nějak nemám pocit, že by mě k tomuhle filmu něco táhlo - mám ho zafixovaný jako velmi dobrou žánrovou učebnici a nic víc. Tak dobrou, že to asi nakonec bude blíž k osmdesátce než sedmdesátce, ale i tak silně pochybuju, že bych se ještě někdy podíval znovu. (09.04.2013)