Deník Anne Frankové

Nejdůležitější je deník. To věděli i kluci, když cestovali do pravěku. Já jsem v podstatě nesnášenlivej člověk a jsem zvyklá na svůj klid (jako správně rozmazlenej jedináček :-)) a rozhodně bych nebyla schopna vydržet několik let zavřená se stejnýma lidma, asi by mi přeskočilo. Nebo by mě spíš moji spolubydlící brzo zlikvidovali, protože se mnou není lehký pořízení. A tak Annu a všechny lidi, kteří se museli za války schovávat, obdivuju dvojnásob. Ano, je to opravdu jen jeden příběh o jedné takové rodině, protože jak všichni víme, takových bylo nepočítaně. První část byla taková poklidná a druhý díl zase hodně tvrdej. Udání skoro na konci války, tak to zrovna moc hrdinský nebylo. Já bych v koncentráku nepřežila ani jeden den. Umřela bych žalem po pivu! Dělám si srandu. Sem se to sice zrovna moc nehodí, protože toto je opravdu silný příběh, ale já si prostě nemůžu pomoct. A nejhorší byl úplně závěr, ve kterém nám bylo prezentováno, kdo jak dopadl. A z toho šel mráz po zádech. (09.05.2010)

Tak tohle zpracování se povedlo. Ačkoliv na tříhodinovou stopáž si už člověk musí udělat čas, ale stojí to za to. Našel bych sice i pár věcí, co se mi nelíbilo, ale ty vypisovat nebudu. Jako celek je to silné, dojemné, smutné no prostě emočně natřískané a jsem rád, že se na tomhle snímku podílelo česko. (13.06.2019)

Smutné je, za akých okolností dosiahla to, po čom túžila už jej detská duša. Uznanie a sláva ale nepochybne patrí aj Miep Giesovej, to je tá žienka, čo sa starala o ukrývajúcich sa Židov. Čo sa týka filmu, nikdy neopovrhujem televíznymi spracovaniami a už vôbec nie vtedy, ak vidím, že sa človek naozaj snažil. A snažil sa aj tu, no aj tak tento film nie je viac, ako lepší priemer. To čo chcel odrozprávať, sa mu podarilo, aj keď na to potreboval v 184 minútach trochu viac času. Nájde sa aj občasné prehrávanie komparzu, či miniatúrnych postáv hlavne v poslednej tretine a možno aj iné menšie, neškodné nedokonalosti, ale moje očakávania to splnilo celkom presne. 66%. (23.09.2022)

Hodnocení po obou dvou částech. První část je hodně vlažná, seznamujeme se v ní s ukrývajícími se Židy, ale stejně většinu z nich pořádně nepoznáme a jedinými výraznějšími postavami tak zůstávají Anna a její otec. Druhá část, ve které se doslova začne „lámat chleba“, je už výrazně lepší, ale v mých očích stejně nezakryje laciné vzezření. Od tak silné předlohy jsem zkrátka čekal hutnější podívanou. (22.11.2014)

Nevím, ne všechny filmy s židovskou tématikou by měli být automaticky "červené". Příběh (a muzeum) Anny Frankové je zajímavý, poutavý, bohužel se toto nedá říct o tomto počinu. Hlavní hrdinka spolu s vrstevníky je na přesdržku, jediní, kdo to zachraňují jsou pan otec a paní kámoška - úchyl na kožichy. Jak říkám, dalo se vytěžit ohromně moc. Bohužel se tak nestalo. (26.08.2013)