Ray

Nazval bych to: "řemeslná práce". Některé scény byly zbytečné. Navíc flashbacky mládí byly sice dojemné/poutavé, ale nijak extrémně důležité. Je však až neuvěřitelné, jak strhující je v Hackfordově podání například jen "obyčejné" nahrávání ve studiu. Pokud jsou ve filmu o skvělém hudebníkovi nejlepší scény kde má hlavní prim právě hudba, je alespoň v tomhle aspektu vše v pořádku. (08.02.2005)

Film je ucelenou mozaikou napříč životem na houpačce jednoho z velkých géniů současné historie. Stejně tak způsob natočení této barevné fresky tvoří spoustu výjimečných střípků s výrazem sympatií a úcty k famóznímu talentu kontroverzního hudebníka i jeho osobě těžce životem zkoušeného slepce, jehož trýznila tragická minulost, požírala hvězdná současnost žraločího šoubyznysu i složitosti doby, přičemž obojí "pádem až na samé dno" naštěstí zúročil v poklidnou jasnou budoucnost díky své silné vůli a zásluhou dvou osudových žen - přísné milující matky a moudré trpělivé manželky. Jamie Foxx samozřejmě podal excelentní výkon jako vždycky. (26.07.2013)

Vím, že už jsem nejmíň sto padesátá první, kdo to opakuje, ale Jamie Foxx všem vytřel zrak (první náznaky přišly již s Collateralem). Na plátně nebyl žádný Foxx, ale Raymond Charles Robinson čili americká jazzová legenda 50-tých a 60-tých let. Jak tak nad tím přemýšlím, líbí se mi tenhle snímek čím dál tím víc. Třeba věčná Rayova osamělost (i když je stále mezi lidmi) nebo způsob, jakým režisér Taylor Hackford zobrazil léčení se z drogové závislosti. Ray je prostě úžasné dílo, přece jen mu však malinký kousíček k dokonalosti chybí (přílišná životopisnost). P.S. Ještě se musím zmínit k hudbě - o jazz (ale i další Charlesovy hudební styly) jsem se nikdy nijak extrémně nezajímala, ale tady mě nadchnul tak, že už se těším na soundtrack. Ten prostě musí být bombastický, to si pište ! (19.02.2005)

Sú to už štyri dni, čo som Raya videl a chutí mi stále veľmi dobre. Je to síce po filmárskej stránke také starosvetskejšie, akoby z produkcie 90. rokov vypadnuté, čo však v dnešnom zmätku nevadí, naopak - pôsobí oživujúco, upokojujúco. Moduluje sa tu len do tej miery, akú si zvolený prístup žiada, neuberá ani nepridáva kde vyslovene nemusí a kdesi pod povrchom nenápadne tvorí vôbec nie nezaujímavú myšlienku... Popri výkone Jamieho Foxxa ma najviac omráčili scény zachytávajúce momenty momentálnej inšpirácie, či už na pódiu, v štúdiu alebo súkromí, medzi ktorými ešte o nejaký ten stupienok vyššie čnie scéna hádky s jednou z Rayových mileniek. Spadol som na riť a vzrušením sa rozklepal ako už dlho nie! Priam zhmotnený obraz talentu a asi najlepšia možná pocta jeho hĺbke. Ako vlastne celý takto nekompromisne ľudský a pritom stále pekný film. To nekomplikované čisté teplo mi už veru ako divákovi začínalo chýbať. (28.03.2007)

Nominácia na Oscara za najlepší film je čisto politická záležitosť. Film je precízne nakrútený, hudobné čísla skvelo zostrihané a Jamie Foxx geniálne reflektuje všetky fyzické i psychické polohy jeho postavy. Ale samotný scenár by bez neho a kameramana pri svojej dĺžke uspal aj nadopovaného Raya Charlesa. Pekná pamiatka veľkému hudobníkovi (v ktorej si nájdete i paralely s vlastným životom), no k veľkému filmovému zážitku má ďaleko. (09.02.2005)