Pád Třetí říše
Der Untergang
Der Untergang
La caduta - Gli ultimi giorni di Hitler
Downfall
Downfall
Downfall
Downfall
Réžia:
Oliver HirschbiegelScenár:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrajú:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (viac)Obsahy(1)
Je apríl 1945 a do úplnej porážky nacistického Nemecka ostáva už len niekoľko dní. Hitler však vo svojom berlínskom bunkri aj naďalej požaduje od svojich generálov boj do posledného muža...Film, detailne popisujúci, ako prebiehali posledné dni Tretej ríše v Hitlerovom berlínskom bunkri, vznikol na motívy knihy Hitlerovej osobnej sekretárky Traudl Jungeovej, ktorá s ním bola v bunkri až do úplného konca. (RTVS)
(viac)Recenzie (791)
V multiplexe som tak tiché obecentvo počas záverečných titulkov ešte nezažil. Der Untergang je skromné majstrovské dielo, silné predovšetkým obsahom, ktorý rekonštruuje. Váhou daných udalostí. Obrazovo ide totiž o divadelne striedmu interiérovú záležistosť, stojacu na čo najviac realistickom poňatí scény a na hereckých výkonoch. A tie sú unikátne. Nielen Bruno Ganz, ale aj ostatní protagonisti hrajú s maximálnym nasadením. Výborne obsadené tváre manželov Goebbelsovcov, ktorí svojou chladnokrvnosťou a nezdravou oddanosťou Vodcovi takmer presahujú hrozný výraz Hitlerovej démonickej osobnosti. Goebbelsov chladný výraz očí ma bude ešte nejaký ten piatok prenasledovať. Film okrem iného podniecuje myšlienku, ako by asi vyzeral svet, keby Hitlerovi vyšiel jeho plán. Scéna, v ktorej sa s vizionárskym preslovom prechádza popri makete centra hlavného mesta Tretej ríše je jednou z najlepších vo filme. ()
Tragický, a proto nejjasnější doklad toho, jak může mediální masáž a uměle vyvolaná kontroverze vyrobit z průměrného, ne-li přímo špatného snímku filmovou událost. Scenáristicky nezvládnutý kolaps Třetí říše donekonečna klopýtá pouze okolo motivů padlého snu a rozmetené vize německé říše a diváci celého světa jaksi automaticky sypou z portmonek penízky a z kapes hvězdičky. I když Bruno Ganz v některých momentech decentně přehrává a líčení událostí posledních dnů války probíhá velice fádním, v podobnosti zoufalství jednotlivých postav i stereotypním a formálně velenudným způsobem. Jenže je to "událost", je tam Hitler a umírají tam - bez inscenačních zábran - lidé. Bohužel, pravdivá a realistická rekonstrukce se ještě nerovná dobrý film, což je věc, kterou si drtivá většina diváků v souvislosti s válečným žánrem posledních let pořád ještě neuvědomila. ()
Napodruhé je to strašný film. Hloupý, křečovitý, pompézní, mizerně zahraný... S jednou vyhrocenou scénou, ale jinak chladný jako kus ledu. ()
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film ()
Pro člověka, kterého dějepis nezajímá a plete si Husáka s Hitlerem určitě záslužný a zajímavý počin, pro člověka se zájmem o historii obrazově skromná výpověď, která nepřináší žádné zásadní nové informace a tolik tiskem proklamovaný kontroverzní pohled na jednu lidskou stvůru už vůbec ne. Každopádně herecké výkony byly vynikající, včetně Bruno Ganze, jehož role přímo sváděla k přehrávání, což se tak naštěstí nestalo. Celkově bych to viděl tak na tři a půl *, vzhledem k vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů. ()
Před shlédnutím filmu jsem se ani já nevyhnula velkému množství novinových článků a informací tvrdících, že zobrazuje Hitlera jako hodného, milého a přívětivého člověka. Doopravdy je tu ukázán jako vyšinutý a fanatický vůdce s charizmatem, které dokáže strhnout lidi k naprosté oddanosti, který ale přes to přese všechno byl člověk (to mu nikdo nemůže vzít, schopný se i usmát, být milý na svoje nejbližší a říct i pěkné slovo. To ho však v žádném případě neospravedlňuje a rozhodně tak nečiní ani Pád třetí říše. Ostatně Hitler zde je sice ústřední postavou, ale rozhodně ne jedinou. Všichni herci, samozřejmě v čele s Bruno Ganzem jsou perfektní (mě osobně uchvátil třeba Goebbles), kameře, hudbě ani výpravě nemůžu vytknout jedinou věc. Navíc trochu netradiční pohled na 2.sv.v. mě dost zaujal a některé scény mi budou běhat před očima ještě hodně dlouho... Některé pasáže ve mě zanechaly opravdu hluboký dojem a místy šla z plátna opravdu hrůza nad tím, čeho je člověk (například matka 6-ti dětí) v loajálnosti jednomu "Führerovi" schopen. ()
Der Untergang je pro mě v podstatě jen Herr ÜberGanz. To je asi trochu přehnané, protože koneckonců jen asi každá desátá z variací na scénu "Das war ein Befehl!" je vtipná (ovšem třeba pražský dopravní podnik nebo nejčerstvěji Pavel Kříž jsou na hranici geniality), ale v mém subjektivním žebříčku válečných filmů je Pád Třetí Říše v podstatě řadovým statistou. Němci ukázali, že se dovedou se svou historií vypořádat, a pojali toto dílo jako výpravou a vizuální stránkou velmi působivou sešlost v podstatě všech hereckých osobností své doby, ale kromě na prstech jedné ruky spočitatelných izolovaných záběrů mě to zkrátka nevtáhlo. A to je na dvě a půl hodiny opravdu málo. 70% ()
„A teď se všichni pěkně upravíme a pak půjdeme pozdravit strýčka Hitlera“. Němci se konečně rozhodli ukázat nám bez příkras, jak to tenkrát bylo a definitivně vyřešit smrt jejich (a taky všech ostatních) nejděsivějšího nemesis. Jak napovídá název, nepůjde pouze o (sebe)odstranění diktátora, jenž za vším stál, ale celé jedné zvrácené ideologie, jež se rozložila zevnitř. V osobě samotného Hitlera se pouze zrcadlí stav celého nacistického Německa, které však na rozdíl od vůdce i po skončení prohrané války nalezlo dostatek sil ke zpětnému postavení se na nohy. Udělat z nejnenáviděnější historické postavy hlavního hrdinu chtělo jistě hodně odvahy. Tvůrci scénáře si dali hodně práce s tím, aby Hitlera nevykreslovali jako postavu kladnou, na druhou stranu z něj ani nedělali zrůdu bez špetky lidskosti. Je to hlavně jejich zásluha, že i takto pojatý film funguje a relativně úspěšně se vyhýbá zbytečné kontroverznosti. Bruno Ganz dokonale odkoukal a napodobil všechna Hitlerova gesta, jeho expresivní výlevy emocí stojí za to a ta podoba… jenom škoda, že se nepokusil dát do postavy taky kousek sebe samotného, jakkoli zvráceně podobné přání může znít. Natáhnout několik posledních dní Třetí říše, situovaných převážně do podzemního bunkru, na délku epického dramatu, se může jevit jako krok zcela iracionální a opravdu, ve druhé třetině mi klaustrofobnost tohoto prostředí začala trochu vadit. Navíc, tématem dne/dní je kromě řešení všech možných způsobů sebevraždy, pouze narůstající bezmoc a nemožnost, s danou situací něco udělat. Proto jsem uvítal, když na posledních cca dvacet minut opustil podzemní prostředí a nabídl nám pár okázalejších záběrů na nepoměrně otevřenější prostor. Na těchto pasážích je bohužel patrné, že Hirschbiegelovi činí jisté potíže zrealizovat „větší“ scény, nezaložené pouze na přesvědčivých hereckých výkonech a tísnivé atmosféře (na čemž byl založen v podstatě celý Experiment). 75% Zajímavé komentáře: POMO, berg.12, B!shop, Cooper, freddy ()
Řekl bych, že zejména ti, které válka druhá světová nějak významněji zajímá, se budou vyloženě kochat. Že je Hitler zobrazován jako lidská bytost? To má jako znamenat to, že byl vyřízený z toho, když se mu jeho magorská říše bortila? To dá přece rozum a chce se dodat - dobře mu tak! 70%. ()
Nejdříve se vyznamenali naši novináři a jim podobní co psali o tom, že je zde Hitler podán tak, aby budil lítost--leda hovno!! Lítost vě me budí leda tak česká novinařina! Pak přišel samotný film,který mě naprosto strhnul od první chvíle dával najevo kdo byl Hitler zač. Jeho vyjadření na adresu židů, pár hodin před svou smrtí mluví za vše. Nejsilnější scénu tady zmiňuje každý, takže jen dodám, když někdo je schopen "toto" udělat svým dětem, co by asi bylo s ostatními ?? ()
Už len kvôli famóznemu hereckému výkonu Bruna Ganza. ()
Pád Třetí říše je autentický popis čehosi, co se jen tak na světě neuděje...a proto je tak unikátní. Sice jsem čekal víc orgií, přeci jenom je čeká smrt o níž vědí a kapsle s jedem jsou volně v nabídce, ale i tak mně tento film dostal svojí nápaditostí a naprosto uhrančivým hereckým výkonem herce, kterého jsem předtim prakticky neznal. Jeho jméno je Bruno Ganz a už nyní je jasné, že právě on se mi do mysli zapamatuje hlavně díky této roli. Řadě novinářům a věčných kritikům na tom nevyhovovalo to, že samotný Hitler není takový morous, jaký se zdá být v realitě. Opak je pravdou jen se snaží být trochu lidštější, když přichází jeho poslední scéna v životě o které ví. Když se to tak veme, je to německý film a těch dobrých je opravdu pomálu. Tento se k ním zapisuje už díky svojí neskonalé atmosféře a zfanatizovanému okolí, které nedokáže pochopit prakticky nikdo až dodnes. --- Až budu stát před Eisenhowerem coby se hodilo víc Sig Heil nebo mu mám prostě potřást rukou? ()
║Rozpočet €13,5milióna║Tržby USA $5,509,040 ║Tržby Celosvetovo $92,180,910║ Jeden z tých lepších filmov čo vznikli v Nemeckej produkcii. /videl v kine: 75%/ ()
Jediným negativem filmu "Der Untergang" je jeho formální stránka. Nejedná se o negativum klíčové a fatální, jak se někteří "vždycky musim psát něco jiného než druzí" recenzenti snaží ve svých rozborech doložit (že, pane Šafránku...). Režisér i scénáristé zvolili pro jako hlavní vypravěčskou perspektivu "dokumentární odstup" od děje a naopak velice expresivní přístup k atmosféře. Výsledkem je, že dialogy působí strohým a nestylizovaným dojmem, zatímco dusivá atmosféra bunkru je hojně a působivě dokreslováno zvukovými efekty (ticho vs. dunění), kamerou (která se hodně lepí na postavy a podporuje klaustrofobický a bezvýchodný dojem) i střihem (spojování iluze interiérů s naturalismem v exteriérech). Zatímco expresivní složka filmu funguje na výbornou, ona dokumentárnost má tendence sklouzávat do přílišné polopatičnosti, mnohoslovnosti a nudně větvených dialogů, které určitou repetitivností berou filmu spád. Nijak fatálně, ovšem. Velice se osvědčilo i zavedení "druhotného" vypravěče v podobě Traudl Jungové, která zprostředkovává civilní pohled na ikony Třetí říše – onen civilní pohled, který je ve své naivitě a zaslepenosti snad nejtragičtějším rysem filmu. A dokumentaristický dovětek Jungové ho jen pointuje ve vší nahotě "... měla jsem se víc zajímat..." Mrazivé završení jedné z linií. Jenže "Der Untergang" má linií více a nutno přiznat, že všechny dokázal režisér Oliver Hirschbiegel ztvárnit s jistotou a přesvědčivostí. Výsledkem je snímek syrový atmosférou, dráždící otázkami (které si divák musí zodpovědět sám) a deptající tím, že nic nezastírá ubohými vějičkami heroického patosu. Německá kinematografie úspěšně složila státnici z poválečné dospělosti... ()
Před několika lety byl tento film v kinech a hodně lidí o něm básnilo nejen v recenzích. Já však ignoroval tento snímek velmi dlouho až přišel okamžik, kdy jsem se ho rozhodl shlédnout ve Filmovém klubu ČT. Potvrdilo se čeho jsem se obával. Matné herecké výkony včetně hlavní herecké hvězdy, která z Hitlera udělal naprostého blázna, který je nudný, obyčejný a zničený. Na to se mi moc dívat nechce a film hodně sází na Hitlerovskou auru, která neexistuje. Sledujeme tak pouze příběh jednoho bunkru plného lidí co věřili ve vůdce a těch co nevěřili. Psychologie postav je nulová, protože se nic kromě výlevů vůdce neděje a jen čekáme dokud nepřinese očekávanou oběť, kterou známe z dějepisu. nic překvapivého, nic nového, nic co by stálo za to. ()
Dal bych nejraději tři a půl hvězdy. Film je samozřejmě velice působivý, což už je dáno tématem. Jako člověk, který se o dějiny (hlavně 20.století) hodně zajímá, uznávám hodnotu filmu z hlediska poznání historie. Coby historické svědectví o konci jednoho zločince a lidí (národa) kolem něj, které stáhl sebou je to velice zajímavé a hodnotné dílo. Budu-li ovšem toto dílo posuzovat z čistě filmového hlediska pak mé hodnocení není bez výhrad. Má hlavní výtka by se týkala délky. Pro představu jak to v bunkru vypadalo, jaký byl Hitler šílenec, co znamenal konec války pro Němce stačilo pár ukázkových scén. To natahování, spousta rozhovorů různých lidí z Hitlerova okolí mi přišlo dost zdlouhavé - hlavně tedy první polovina. Jinak Hitler byl vykreslen Bruno Ganzem výtečně. Pár scén je skutečně mrazivých (především chladnokrevné zabíjení Goebelsových dětí). Zajímavé byly výlety do dění na povrchu (nejvíce zaujal hlavně příběh mladého chlapce). Navíc já prostě s většinou těch lidí vůbec nesoucítil. Prostě jsem jen chladně sledoval bandu vrahů jak čekají na svůj konec a bylo mi jedno, jestli si prostřelí hlavu nebo je pozabíjí Rusové. Soucit jistě ani nebyl zamýšlen, ale pro mě se pak představení stalo jen nezúčastněným pozorováním dění, nebyl jsem nijak emocionálně zainteresován. ()
Strhující a do jisté míry až dokumentárně autentické drama o posledních dnech říšského Führera Adolfa Hitlera a jeho kolosální říše. Rys dokumentárnosti je tak silný, že tento hraný film svou rámcovou strukturou doplněnou autentickým záznamem vzpomínek jedné z hlavních hrdinek (Hitlerovy osobní sekretářky Traudl Jungeové, na motivy jejíchž memoárů film vznikl) připomíná jakýsi hraný dokument, jimiž proslula třeba produkce televize HBO. Velmi zajímavé je také skloubení dvou dualitních světů - podzemního Führerova bunkru, naprosto izolovaného od dění venku (dotvářeného klaustrofobními záběry úzkých betonových chodeb a pokojů), a frontové linie neúprosně se blížící k berlínské vládní čtvrti (silné jsou především naturalistické scény, ať už přímo z frontové linie či z lazaretu). Ta izolovanost myšlení a atmosféry v bunkru je dokonalou metaforou faktu, proč sami Němci netušili nic o hrůzách, které se okolo nich děly a které mašinerie zrůdného režimu rozpoutala. To úžasné zjištění, že Hitler byl v osobním kontaktu galantní a téměř milý muž (ač zjevně psychicky a osobnostně narušený a vyšinutý), v podstatě nesouvisející s obecně známou tváří Vůdce, to vysvětluje i onu podivnou schizofrenii příslušníků SS, ale i obecně jakéhokoliv sociopata zneužívající své vysoké místo v systému. Vždyť všichni ti dozorci z koncentračních táborů, jakož i pohlaváři Třetí říše měli svou fungující rodinu, která je znala jako vzorné otce a manžely... Kapitolou samou o sobě je herecký výkon Bruna Ganze. Jestliže se různými televizními cenami ověnčený herecký výkon Roberta Carlyleho z televizního dokumentu Hitler: Vzestup zla blíží tomu, jak lze rekonstruovat mediální obraz Adolfa Hitlera, pak při pohledu na Bruno Ganze se díváte do tváře skutečnému Adolfu Hitlerovi. Úžasná herecká metamorfóza. Podobné filmy: Valkýra ()
Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. ()
Zmar, zkáza, rozpad, zánik, destrukce, apokalypsa - beznaděj, bezútěšnost, bezvýchodnost, odevzdanost a naprostý konec. Už jen prokousnout kapsli a zmáčknout kohoutek. ()
Súvisiace novinky
Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST
3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (viac)
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (viac)
Dneska už klasický film, zobrazující poslední dny nacistického diktátora Adolfa Hitlera a jeho zasrané Třetí říše, která napáchala spoustu škod a zvěrstev a po zásluze také padla. Film začíná pracovním pohovorem ve Vlčím doupěti ve Východním Prusku, kde se několik mladých ženských uchází o práci Hitlerovy osobní sekretářky. Na první pokus je vybrána krásná a nevinná Traudi Jungová, která sice nestíhá psát tak rychle, jak vůdce mluví, on ji dá ale druhou šanci a Traudi místo získá. Pak dojde ke skoku v čase a dostáváme se do 20. dubna 1945, do dne Hitlerových 56. narozenin. Rudá armáda je už v Berlíně a bombarduje centrum města, kde se nachází Říšské kancléřství. Berlín se proměňuje v místo plné sutin, zoufalí lidé nemají co jíst, chybí pitná voda, proti Rusům bojují malá děcka a SS řádí jako černá ruka a věší všechny, kteří jsou podezřelí ze zbabělosti nebo zrady. SS Reichsführer Heinrich Himmler se snaží přesvědčit vůdce, aby opustil Berlín, stejně jako jeho pobočník SS Gruppenführer Hermann Fegelein, ale Hitler to odmítá s tím, že buď válku vyhraje, nebo zemře v Berlíně. Lékař SS Obersturmbannführer Ernst-Günther Schenck má na základě operace Clausewitz rozkaz opustit Berlín, ačkoli přesvědčuje generála SS, aby ho nechal v Berlíně ošetřit zraněné. V ulicích se otec dětského vojáka z Hitlerjugend Petera Kranze přiblíží k jednotce svého syna a snaží se ho přesvědčit, aby odešel, protože proti ruské přesile nemají šanci. Peter, který zničil dva nepřátelské tanky a brzy bude od Hitlera oceněn medailí, nazve svého otce zbabělcem a uteče. V bunkru mezitím Hitler rozdává rozkazy svým generálům. Zakazuje poražené deváté armádě ustoupit od Berlína a nařizuje jednotkám Obergruppenführera Felixe Steinera podniknout protiútok. Jeho generálové to považují za naprosto nemožnou věc. Hitler pak na dvoře vyznamenává mladé bojovníky medailemi a Petrovi říká, že je statečnější než jeho generálové. Poté se pak baví se svým oblíbeným ministrem zbrojení Albertem Speerem o taktice spálené země, nakazuje mu zničit německou infrastrukturu s tím, že slabí Němci si zaslouží smrt. A když Rusové město zničí tak to bude jen dobře - na troskách Berlína se může konečně postavit jeho vysněná Germania, jejíž model má na stole a připomíná svou velkolepostí starověký Řím, který však také padnul. Eva Braunová pořádá večírek v Říšském kancléřství, který však utne ruská dělostřelecká palba. Generál Helmuth Weidling se na bojišti dozvídá, že bude za svůj ústup popraven, a tak se vydává za vůdcem, aby očistil své jméno. Hitler je jím ohromen a udělá z něj velitele obrany hlavního města. Poté dojde k dalšímu setkání Hitlera s jeho generalitou, při kterém vznikne známá a epická scéna. Hitler se dozvídá, že Steinerova armáda nezaútočila, protože neměla dostatečnou sílu, což jej rozzuří a začne strašně křičet. Nadává na německou generalitu, lituje toho, že své vyšší důstojníky nenechal popravit jako Stalin, všichni jsou pro něj zbabělci a zrádci. Nakonec se zklidní a uzná, že válka je prohraná a že raději zemře, než aby opustil Berlín. Lékař Schenck je svědkem řádění SS, když popravují dva starší muže za zběhnutí a nedovede tomu zabránit. Hitler se dozvídá, že maršál Göring jej žádá o vedení státu, což jej opět rozzuří, označí jej za zrádce a žádá jeho zatčení a začne nadávat na to, jak Göring zničil Luftwaffe. Speer pak Hitlerovi oznámí, že neuposlechnul jeho rozkaz ohledně zničení německé infrastruktury a opouští Berlín, Hitler to ale snese celkem dobře. Peter najde mezi ruinami svou mrtvou rodinu a dochází mu, že boj v ruinách proti přesile nemá smysl. Hitler pak opět blouzní o tom, jak by mohl vyhrát válku a zvrátit nevyhnutelný konec tím, že dobude zpátky ropná pole na východě. Dozvídá se také o dalším zrádci - tentokrát jej zradil věrný Himmler, který začal jednat se západními spojenci. Opět začne křičet a nařizuje jeho popravu. Také zjistí, že Fegelein opustil svou pozici a nařídí jej popravit navzdory prosbám Evy Braunové, která jej chce zachránil, jelikož je to její švagr. Sověti se blíží ke kancléřství a morálka německých vojáků klesá a Hitler doufá, že jej zachrání dvanáctá armáda. Poté nadiktuje Traudi svou poslední vůli a ožení se s Evou Braunovou. Další den se dozvídá, že mu 12. armáda nepomůže, a tak se rozhodne spáchat sebevraždu. Nejprve nechá otrávit svou milovanou fenku Blondie, která je podle něj chytřejší, než spousta lidí. Hitler s Braunovou spáchají sebevraždu, jsou vyneseni na dvůr a spáleni, aby se jejich mrtvoly nedostaly Sovětům do rukou. Kancléřem se nyní stává Goebbels, ministr propagandy a Hitlerova pravá ruka. Generál Hans Krebs se snaží vyjednat podmínečnou kapitulaci s sovětským maršálem Čujkovem, ten ale jeho podmínky nepřijímá. Goebbels prohlašuje, že se Německo nevzdá, dokud je naživu. To se ale brzy změní. Přijde asi nejhorší scéna a hořký konec celého filmu - Magda Goebellsová dá svým dětem uspávadlo a pak je ve spánku zabije kyanidem. Na dvoře ji pak zastřelí její manžel a poté sám spáchá sebevraždu. Oba jsou opět politi benzinem a spáleni. Weidling poté v Berlíně oznamuje bezpodmínečnou kapitulaci německých sil. Mnoho vládních a vojenských představitelů včetně Krebse spáchalo sebevraždu poté, co se dozvěděli o porážce Německa. Peter zjistí, že jeho rodiče byli popraveni. Junge opustí bunkr a pokusí se uprchnout z města. K tomu ji pomůže malý Peter, který ji chytne za ruku a společně projdou kolem sovětských vojáků, najdou kolo a odjedou pryč. Tak aspoň pro ně dva to dopadlo dobře, i když ti ostatní si vlastně ani lepší konec nezasloužili. Dost depresivní film, odehrávající se především ve stísněných prostorech bunkru s fanatickým Hitlerem, kterému se klepe levá ruka kvůli Parkinsonovi, neustále se rozčiluje a jen těžce přijímá fakt, že je po šesti letech ničivé války poražen. Tento film se hodí vidět jen jednou za čas. Trošku mi přišlo, že se snažil vzbudit v divákovi lítost nad osudem jednoho z největších masových vrahů dějin. Doufám, že Putin a jeho zasrané Rusko brzo skončí stejně. () (menej) (viac)