Druhá šanca

Cituplná historka o jednom odepisovaném outsiderovi, co dostane druhou šanci, aby bojoval nejen za sebe a svoji rodinu. Za oceánem tyhle kousky dychtící po dobrých koncích milují a milovat budou. Zvlášť když se odehrává v nějaké obtížné době (tady hospodářská krize 30. let), takže se dočkáme i scén, kterak ještě nedávno uznávaný boxer vyhladovělý žebrá o peníze. Snímek těží zejména z faktu, že jde o zase jeden PRAVDIVÝ americký příběh, stejně jako z ústředního tria – ukázněný Russell Crowe, sekundující Renée Zellweger a asi nejlepší Paul Giamatti. Těžkou dobu zase evokuje kameraman Totino, nešetří šedí, klaustrofobními interiéry, záměrně nejistou ruční kamerou. Výsledek na mě působil ale relativně chladně. Že by Howardovou tak trochu stále stejně sterilní režií? Celek jako kdyby postrádal srdce, dílčí momenty ale dokážou leccos vynahradit. (22.10.2006)

Zážitek! Matně se snažím vybavit si film, který mě takhle emotivně zruinoval. Nefandím často, vypadám u toho jako blázen, jenže když jde o všechno, když si to ten ušatý borec v kšandách zaslouží (ó, jak já ho zbožňoval!) a zároveň dokazuje, že ještě není za zenitem, pak kvílím, burácím a skáču metr vysoko. Sledoval jsem tu bídu a situaci, kdy štěstí momentálně stepuje u jiných, s nakloněnou hlavou, očima navrchu hlavy a zvláštním úsměvem. Dech se zastavoval, duše zachvívala a - do háje, i slza ujela. Jim byl zásadovej a zároveň parádní chlap, tak proč to nepřiznat? Proto ta plná palba. Zážitek! (25.08.2010)

Původně jsem tu měla 4*, ale snižuju to na 3*, protože za tu dobu mezi ohodnocením a okomentováním se mi to tak vykouřilo z hlavy, že vlastně ani moc nevím, o co tam šlo. Jasně, box! Nepamatuju si ale skoro žádnou scénu, krom těch, kde se Russell Crowe opírá do svýho hereckýho umu, což je taky asi tak to jediný převyšující průměr. Aby se nekřivdilo Giamattimu, ale jinak... Vezmem-li v potaz, že všechny boxerský filmy jsou plný klišé a vyvíjí se a končí většinou stejně, tak aby nějakej film byl lepší, než průměr, musí nabídnout něco navíc. Např. Million Dollar Baby měl Eastwooda (a herecký výkony Swank a Freemana) a pak jeho závěrečnou volbu, kdy vážně o něco šlo. Tady je jen herectví Rusella Crowea a solidní režie Rona Howarda. Na jedno podívání dobrý, ale film, ke kterýmu se chce vracet, to u mě nebude. Hudbu už jsem od Newmana slyšela i lepší. Ospoň Renée Zellweger je tu míň nesnesitelná, než v Appaloose. Crowe na 90%, film na 60%. Tak asi tak. (28.09.2012)

Jsem ještě plná dojmů z tohoto nevšedního zážitku, avšak už teď je mi jasné, že pro mne je Těžká váha nejlepším filmem Rona Howarda a i když to bude znít možná trochu rouhačsky vůči jiným filmovým skvostům zabývajících se boxem, jde o nejlepší boxerský film, který jsem viděla. Scény ze zápasů jsou natočeny přehledně a s takovým nábojem, že máte pocit, jako byste byli jen pár centimetrů od ringu a vše s hlavním hrdinou prožívali... díky naprosto úžasnému Russellu Croweovi jste zcela pohlceni do jeho příběhu, pláčete, když pláče on, když dostane ránu, skoro tu bolest cítíte, stejně jako odhodlání vyhrát a postavit se tak proti nepřízni osudu... pro mne osobně první letošní aspirant na oscarovou sošku, pro Howarda i Crowea. (27.07.2005)

Bez otálení jsme hned zkraje vrženi doprostřed ringu, kde si J.J. Braddock sichruje svou pozici boxerské jedničky, o pár minut později se děj nepostřehnutelným střihem přenáší o čtyři roky, jednu zlomenou ruku a 16 prohraných zápasů dále. Jim Braddock, někdejší šampión, je na dně, stejně jako americké hospodářství prodělávající největší krizi novodobých dějin – 15 000 000 Američanů je bez práce. Jim bude muset podstoupit ten nejtěžší zápas svého života, aby jeho děti a manželka neskonali hladem. Dokážu si představit ty tisíce dojatých Američanů, kteří příběh svého národního hrdiny bezpochyby prožívali s mnohem větší intenzitou. Do kin se paradoxně až tolik nehrnuli. Těžká váha skutečně na první pohled nemá příliš čím vábit – standardní životopisné drama se scénami z boxerského ringu, spousta patosu, hospodářská krize, skoro dvě a půl hodiny. Navzdory vesměs kladným kritikám nepřekračoval můj zájem o tento film hranici lhostejnosti. Když jsem jej konečně uviděl, nedá se říct, že bych skákal nadšením, ale má opatrná očekávání vlastně naplnil. Nechybí zde patos, mnoho dojemných (ale opravdu dojemných!) scén, při nichž až naskakuje husí kůže, kupříkladu málem knokautovaný Braddock potácející se ringem s prostřihy na jeho zbídačenou rodinu – trapné klišé, ale překvapivě funguje. To také zásluhou přesně vybraných herců, Russel Crowe je bulldogem v ringu, popelkou mimo něj, Renée Zellwegerová (mírně obtloustlá a s tmavou parukou) předvádí umírněný standard, naopak Paul Giamatti ve vedlejší roli Braddockova manažera exceluje. Howard navzdory jisté rozmáchlosti v podstatě natočil komorní drama o třech postavách, s bezchybně vystihnutou retro atmosférou (připomínající Purpurovou růži z Káhiry, Shawshank i první minuty Jacksonova King Konga) a efektivně nasnímanými boxerskými zápasy, které styl „Zuřící býk“ obohacují například rentgenovým záběrem na lámaná žebra či rozostřením obrazu, když Braddock pociťuje nejnesnesitelnější bolest. Je to pěkný film, neočekávejte od něj zázraky a odmění se vám působivým příběhem z amerických dějin, který není ani tolik o jednou boxerovi, jako o jedné velké naději. 85% Zajímavé komentáře: Gemini, Adrian, Marigold, Theraphosa, StarsFan (07.01.2007)