Druhá šanca

Howard mi pomalu začíná lézt na nervy. Jeho sterilní akademická režie, možná přináší Oscary, ale mé uznání nikoliv. Pan režisér zde jede podle osvědčených kolejí a ve svém hrnci míchá přesně ty ingredience (odhodlání, rodina, přátelství), které tak platí na americké diváky. Ovšem potolikáté mu na to již odmítám skočit. Zručně natočený, řemeslně odvyprávěný a špičkově zahraný film, bez jakéhokoli náznaku režijní invence, který disponuje dost možná nejlépe nasnímanými boxerskými souboji, co jsem měl možnost vidět. To však proti šablonovitosti a předvídatelnosti každého druhého záběru neznamená zhola nic. (31.01.2006)

Tak tu máme další silný příběh o jedné nezlomné boxerské duši, a současně další významný zářez do filmové oblasti s podtitulem sportovní drama. Howard je více než zručný a zajímavý režisér, který nikdy vyloženě nezklame, a Crowe je momentálně jedním z nejlepších hollywoodských herců, kterému divák za každých okolností ochotně drží všechny palce. No a jejich spolupráce dopadla stejně jako v Čisté duši více než uspokojivě - příběh plný osvědčených, avšak povinných klišé (hádejte, jakpak to asi skončí), nesmírně sympatický hrdina, výborně natočené scény z ringu a pravé boxerské srdce, které diváka téměř donutí koupit si rukavice a zasvětit se do tajů právě tohoto ryze amerického sportu. Ano, vše je na svém místě možná až příliš a tvůrci, jakkoli precizně a obratně, předkládají divákovi jen a pouze to, co předem vidět chce. Neříkám, že je to špatně, to slovo je samo o ssobě vzhledem k předchozím superlativům neadekvátní, ale pionýrem boxerských dramat se Těžká váha zkrátka nikdy nestane, snaží se o to až moc.... (01.02.2013)

Film Těžká váha měl voje pro ale i proti, proč jsem film chtěl vidět, ale ne zase tak rychle po premiéře. Plus byl určitě fakt, že na něm dělal Ron Howard a hlavní roli odehrál Russell Crowe. Mínus především fakt, že se ve filmu objevuje pro mě neuvěřitelně nepříjemná a anti-sympatická Renée Zellweger. No a taky fakt, že jsem na boxerské filmy nikdy neměl takovou náladu jako právě poslední dobou. Tak se také stalo, že jsem se rozhodl zkouknout i tento epos o boxerovy, který to měl během svého života nesmírně těžké, šel od deseti k pěti, pak zase od pěti k deseti, šáhnul si až na dno, aby se z něj zase vymotal. No...prostě taková ta životopisná klasika. A ani tenhle příběh na tom nebude jinak. Důvod, proč mu ale dávám pět hvězd je jasný. Režie Ron Howard, výborná hudba z pera Thomase Newmana a perfektní Russell Crowe. Stejně jako u Čisté duše. A závěrečný půlhodinový souboj? Nezapomenutelný! (18.04.2011)

Síce sa Ron Howard tentoraz už riskantne zahráva s dôverou diváka, čo do emocionálneho vypätia skóruje ešte viac ako naposledy. Pri finálnom zápase som Braddockove rany cítili rovnako ako jeho manželka a sledujúc okolitých divákov, nebol som sám. Russell Crowe je fakt výborný. (06.10.2005)

Dost dobře nedokážu pochopit, jak jsem mohl Howardovi sežrat ty stereotypní kombinace úderů zakončené zvedáky do brady, nicméně mě jimi dokázal spolehlivě poslat na zem přesně tehdy, kdy tomu bylo zapotřebí. Těžko sbírám argumenty, proč je tenhle film při vší průhlednosti a klišovitosti tak působivý. Možná je to zásluha Russella Crowa, který opět dokazuje, že bílobílé hollywoodské hrdiny umí ze všech nejlépe. Možná je to vděčné prolnutí sociálního motivu s motivem muže-symbolu. Faktem je, že duely Jamese J. Braddocka jsem sledoval zcela bez dechu, doslova přikovaný k obrazovce. Marná sláva, není to žádný životopisný film, je to rockyvoská variace přesazená do časů hospodářské krize let 30. a opatřená nutným puncem "based on a true story". Faktem je, že z Těžké váhy doslova prosakuje radost z užívání zaběhaných schémat, radost z vyprávění pomocí těch nejosvědčenějších prostředků. Podobné pocity jsem měl např. při sledování Zwickova Posledního samuraje. Člověk prostě ví, co se stane v dalších vteřinách a náramně si vychutnává, jak dobře je to udělané. Velkofilm na míru, který mě knockoutoval... (02.10.2006)