Druhá šanca

Bez otálení jsme hned zkraje vrženi doprostřed ringu, kde si J.J. Braddock sichruje svou pozici boxerské jedničky, o pár minut později se děj nepostřehnutelným střihem přenáší o čtyři roky, jednu zlomenou ruku a 16 prohraných zápasů dále. Jim Braddock, někdejší šampión, je na dně, stejně jako americké hospodářství prodělávající největší krizi novodobých dějin – 15 000 000 Američanů je bez práce. Jim bude muset podstoupit ten nejtěžší zápas svého života, aby jeho děti a manželka neskonali hladem. Dokážu si představit ty tisíce dojatých Američanů, kteří příběh svého národního hrdiny bezpochyby prožívali s mnohem větší intenzitou. Do kin se paradoxně až tolik nehrnuli. Těžká váha skutečně na první pohled nemá příliš čím vábit – standardní životopisné drama se scénami z boxerského ringu, spousta patosu, hospodářská krize, skoro dvě a půl hodiny. Navzdory vesměs kladným kritikám nepřekračoval můj zájem o tento film hranici lhostejnosti. Když jsem jej konečně uviděl, nedá se říct, že bych skákal nadšením, ale má opatrná očekávání vlastně naplnil. Nechybí zde patos, mnoho dojemných (ale opravdu dojemných!) scén, při nichž až naskakuje husí kůže, kupříkladu málem knokautovaný Braddock potácející se ringem s prostřihy na jeho zbídačenou rodinu – trapné klišé, ale překvapivě funguje. To také zásluhou přesně vybraných herců, Russel Crowe je bulldogem v ringu, popelkou mimo něj, Renée Zellwegerová (mírně obtloustlá a s tmavou parukou) předvádí umírněný standard, naopak Paul Giamatti ve vedlejší roli Braddockova manažera exceluje. Howard navzdory jisté rozmáchlosti v podstatě natočil komorní drama o třech postavách, s bezchybně vystihnutou retro atmosférou (připomínající Purpurovou růži z Káhiry, Shawshank i první minuty Jacksonova King Konga) a efektivně nasnímanými boxerskými zápasy, které styl „Zuřící býk“ obohacují například rentgenovým záběrem na lámaná žebra či rozostřením obrazu, když Braddock pociťuje nejnesnesitelnější bolest. Je to pěkný film, neočekávejte od něj zázraky a odmění se vám působivým příběhem z amerických dějin, který není ani tolik o jednou boxerovi, jako o jedné velké naději. 85% Zajímavé komentáře: Gemini, Adrian, Marigold, Theraphosa, StarsFan (07.01.2007)

Film Těžká váha měl voje pro ale i proti, proč jsem film chtěl vidět, ale ne zase tak rychle po premiéře. Plus byl určitě fakt, že na něm dělal Ron Howard a hlavní roli odehrál Russell Crowe. Mínus především fakt, že se ve filmu objevuje pro mě neuvěřitelně nepříjemná a anti-sympatická Renée Zellweger. No a taky fakt, že jsem na boxerské filmy nikdy neměl takovou náladu jako právě poslední dobou. Tak se také stalo, že jsem se rozhodl zkouknout i tento epos o boxerovy, který to měl během svého života nesmírně těžké, šel od deseti k pěti, pak zase od pěti k deseti, šáhnul si až na dno, aby se z něj zase vymotal. No...prostě taková ta životopisná klasika. A ani tenhle příběh na tom nebude jinak. Důvod, proč mu ale dávám pět hvězd je jasný. Režie Ron Howard, výborná hudba z pera Thomase Newmana a perfektní Russell Crowe. Stejně jako u Čisté duše. A závěrečný půlhodinový souboj? Nezapomenutelný! (18.04.2011)

Těžká váha alias Muž Popelka, jak zní překlad originálního názvu, je kvalitním boxerským filmem na úrovni Rockyho, doplněným o téma přežití velké hospodářské krize 30.let. Dramatický, emociální, dobře natočený snímek je od Rona Howarda, přesto na jeho nejlepší filmy jako Apollo 13 nebo Čistá duše tak úplně nemá. Možná je to i plnými naducanými tvářičkami R. Zellwegerové v době hladovění v krizi, možná relativně drobným R. Crowem, který mi neseděl jako boxer v těžké váze, a možná i tím boxem, který nemusím... Trailer: http://www.csfd.cz/film/116574-tezka-vaha/videa/ (22.01.2012)

Cituplná historka o jednom odepisovaném outsiderovi, co dostane druhou šanci, aby bojoval nejen za sebe a svoji rodinu. Za oceánem tyhle kousky dychtící po dobrých koncích milují a milovat budou. Zvlášť když se odehrává v nějaké obtížné době (tady hospodářská krize 30. let), takže se dočkáme i scén, kterak ještě nedávno uznávaný boxer vyhladovělý žebrá o peníze. Snímek těží zejména z faktu, že jde o zase jeden PRAVDIVÝ americký příběh, stejně jako z ústředního tria – ukázněný Russell Crowe, sekundující Renée Zellweger a asi nejlepší Paul Giamatti. Těžkou dobu zase evokuje kameraman Totino, nešetří šedí, klaustrofobními interiéry, záměrně nejistou ruční kamerou. Výsledek na mě působil ale relativně chladně. Že by Howardovou tak trochu stále stejně sterilní režií? Celek jako kdyby postrádal srdce, dílčí momenty ale dokážou leccos vynahradit. (22.10.2006)

Podobné filmy, ve kterých se již odepsaný hráč vzpamatuje a všechno vyhraje a to všechno za podpory své rodiny která ho neohrožené miluje, opravdu nemusím a většinou je mi z nich špatně, i když jsou podle skutečnosti. Jenže Ron Howard to natočil dokonale a i když to místy působilo kýčovitě, já tomu všemu nevím proč věřil. Zápasy byly natočeny opravdu bravůrně a cítil jsem se jako nějaký fanoušek(a to box vůbec nemusím). Russell Crowe je jako vždy famózní a bez problémů jsem mu věřil. Lepší než on byl ale Giamatti jehož výkon byl opravdu famózní.Jediný, kdo mě tak trochu zklamal bylal Renée Zellweger, které tato role moc nesedla a já jí to moc nebaštil. Vcelku je ale výsledek výborný a Howard znovu dokazuje, že je Pan vypravěč (12.02.2006)