Druhá šanca

Sterilný akademizmus vypreparovaný od skutočných citov. Formálne čisté remeslo (až na strih v súbojoch - tak zle spravenú montáž som už dlho nevidel), ovšem bez štipky réžijnej invencie. Osobne mi vôbec nevadí, že ten film nie je o boxe (čo ostatne zdôrazňuje v jednom dialógu aj postava Paula Giamattiho). Žiaľ, imho nie je ani o v súčasnej Amerike neustále propagovanom návrate k oslave tradičných hodnôt - súdržnosť rodiny, viera v samého seba, vôľa neustúpiť, atď... . Tento film je iba veľkým a chladným kalkulom, vydieračsky hnaným hladom za pozlátkami ocenení, samozrejme zubami-nechtami snažiaci sa tváriť ako dielo reflektujúce vyššie nastolené sociálne otázky. 50% (14.09.2005)

Životní osudy Jima Braddocka jsou samozřejmě výtečný námět na film. Tento slavný boxer patřil k meziválečné generaci, která v boxerském ringu formovala sny obyčejných lidí, inspirovala je a dávala jim naději. Ostatně, každé jméno v kategorii šampiona v těžké váze je pojmem: Jess Willard, Jack Dempsey, Gene Tunney, Max Schmeling, Jack Sharkey, Primo Carnera, Max Baer, James J. Braddock a Joe Louis. Ti všichni jsou hrdiny moderní doby. Ale Braddock byl učiněný zázrak, obyčejný chlap, který dřel bídu s nouzí v době krize a nahoru se vyšvihl díky porážce dvoumetrového obra Maxe Baera, se kterou nikdo nepočítal. Ten film se napsal v podstatě sám. Russell Crowe opět překonal sám sebe a jedno oko nezůstalo suché. Na místě Renée Zellweger bych si sice dokázala představit tucet lepších hereček, ale nevadí. Do síně slávy nejlepších boxerských filmů se Cinderella Man zapsal zcela určitě. Hned po bok těch dramat, která vykreslují zápasy Schmelinga proti Louisovi. (26.08.2020)

Scénář: Akiva Goldsman, Cliff Hollingsworth .. Nechci nikterak kritizovat onu do puntíku naplněnou šablonu o hrdinovy a jeho americkém snu tj. přímý tah za pozlacenou branou, jen přiznám - obával jsem se toho a na rovinu říkám, že jsem se filmu proto dlouho vyhýbal, jelikož už samotný trailer ve mně vzbuzoval nedůvěru a navíc téma boxu není zrovna mé nejoblíbenější. (Proto je až s podivem kolik boxerských filmů vzniklo a stále vzniká.. Co těmto snímkům nejde upřít je kvalita, protože jen málokdy hraje přímo box tu hlavní roli. Podobně je tomu i tady). Sociální propad Braddocka a jeho rodiny až na samé dno, nedostatek jakékoliv práce včetně té boxerské a k tomu starost o tři malé ratolesti. Možná ten nejtěžší boj, jelikož probíjet se životem v době světové hospodářské krize bylo nejen pro pana Popelku dosti těžké a bolestivé. Krize byla nevybíravá a její důsledky pocítil každý. O to náročnější byl vzestup zpět do výšin úspěchu a slávy, kterou si Jim Braddock zcela zasloužil.. A výsledek? Byl jsem velmi překvapen a všechny mé obavy zůstaly liché! Trio Ron Howard, Crowe + Zellweger nezklamalo a každý z nich ukázal naplno své umění. To herecké je jedním slovem koncert, to bez debat. A režijní je taktéž bezchybné. Vše ochuceno bezchybnou atmosférou bídných třicátých let a vyšperkované hudbou Thomase Newmana. Sice jsem si nezaplakal, tak silné to zase není, ale poctivý filmový zážitek to byl! 90%. (27.12.2005)

Cituplná historka o jednom odepisovaném outsiderovi, co dostane druhou šanci, aby bojoval nejen za sebe a svoji rodinu. Za oceánem tyhle kousky dychtící po dobrých koncích milují a milovat budou. Zvlášť když se odehrává v nějaké obtížné době (tady hospodářská krize 30. let), takže se dočkáme i scén, kterak ještě nedávno uznávaný boxer vyhladovělý žebrá o peníze. Snímek těží zejména z faktu, že jde o zase jeden PRAVDIVÝ americký příběh, stejně jako z ústředního tria – ukázněný Russell Crowe, sekundující Renée Zellweger a asi nejlepší Paul Giamatti. Těžkou dobu zase evokuje kameraman Totino, nešetří šedí, klaustrofobními interiéry, záměrně nejistou ruční kamerou. Výsledek na mě působil ale relativně chladně. Že by Howardovou tak trochu stále stejně sterilní režií? Celek jako kdyby postrádal srdce, dílčí momenty ale dokážou leccos vynahradit. (22.10.2006)

Velké uznání Ronu Howardovi za to, že mě - člověka, který nerozumí boxu ani za mák a násilí jakkoli posvěcené sportovní ideou mu nedělá dobře, přikoval k filmu o boxu a paradoxně nejvíc ke scénám z ringu, aniž by mě ale připravil o vřelost a upřímnost příběhu muže, který "bojoval o mléko". Pokud jde o herecké výkony, vedle spolehlivého Russella Crowe se mi moc líbil "ňouma" z Bokovky (tady manažer) Paul Giamatti. (30.01.2006)