Walk the Line

V rámci ambicí snímku, zaměřeného z velké části na tu složitější a hlavně temnější stránku osobnosti Johnnyho Cashe, tomu nelze nic moc vytknout. Mangold se v šedesátých letech plných rockenrollu a divokého života pohybuje velmi zkušeně a propojení tří základních dějových rovin - Johnnyho psychického úpadku, osudové lásky mezi Johnnym a June a problematického vztahu mezi Johnnym a jeho otcem - zvládá řemeslně na jedničku podtrženou. Jenže film se drží tohoto schématu natolik urputně, že skutečný a ojedinělý příběh o začátcích hudební legendy se místy mění v klasickou hollywoodskou romanci, která nemá čím překvapit a také ničím nepřekvapí. Ale to vůbec nic nemění na tom, že film je sám o sobě skvělý, že hudba Johnnyho Cashe je nestárnoucí a že Joaquin a Reese nejenže spolu náramně dobře vypadají, ale také naprosto úžasně zpívají. Parádní filmařina, ne nadarmo odměněná pozorností akademiků.. 85% (23.07.2014)

Rovnice vedoucí k pětihvězdičkovému ocejchování filmu je vlastně hrozně jednoduchá: silný příběh, emoce, herecké výkony, které dokáží vymazat osobnost herce a vytvořit hranou postavu, upřimnost, talent a práce dělaná z lásky k filmovému umění a ne z lásky k pěnězům. To všechno Walk the Line splnil a já tedy moc rád plním tu svou část rovnice a cejchuji Walk the line pěti hvězdičkama. A Vám drazí filmaři, režiséři, producenti, kamerameni, scénaristi a herci přeji ať do svých filmů dávate kus sebe, svého talentu a svého srdce, protože my fanoušci tu poctivost poznáme a rádi jí odměníme. (08.09.2015)

Scénář: Gill Dennis, James Mangold .. Slušný životopisný film velkého hudebního umělce. To ano, ale nic víc! Vzhledem k tomu, že jsem jen několik týdnů před Walk the Line viděl jiný životopisný film a to RAY, nutí mě to ke srovnávání. Jedná se v kostře příběhu o dost podobné snímky a v souboji těch dvou bych za vítěze zvolil jednoznačně Ray Charlese a to nejen kvůli lásce k jím interpretovanému žánru hudby... Johnny. R. Cash měl jako každý člověk dětství. To jeho nebylo nijak veselé a stín tragédie se s ním táhnul po mnoho let.. Johnny. R. Cash měl jako většina lidí v showbussinesu sklon k alkoholu a drogám, které mu způsobily nejeden problém.. Johnny. R. Cash měl také ženu a děti. Vedle toho si, jako každá větší hvězda, vychutnával sexuální náklonnost fanynek, přesto velmi dlouho hledal tu pravou lásku... Snímek baví i přes omšelé schéma scénáře a celek drží kromě dobře zvládnuté režie především herci - výtečný Joaquin Phoenix a slušná Reese Witherspoon, kteří své role zvládly po všech stránkách tj. včetně zpěvu. 75%. (05.04.2006)

Bravúrny životopisný film s fantastickými hereckými výkonmi v hlavných úlohách. Prekvapil ma hlavne Phoenix, nikto by tak nezahral Johnyho Casha ako on, pre túto rolu sa narodil, fantastický výkon. Film je prešpikovaný pesničkami, ktoré ma oslovili, a to aj napriek tomu, že tento žáner hudby moc neobľubujem. Asi to je tým, že Johnny Cash bol proste fenomén, ktorý ovplyvnil mnohých spevákov a kapely. A to nehovorím o jeho "zaujímavom" životnom príbehu. Pre mňa jasný plný zásah. (25.12.2013)

James Mangold v mých očích prozatím nenatočil žádný mnou obdivovaný snímek a i u oscarového WtL zůstal tak nějak na půli cesty. Dějově se velmi hlásí k nedávnému Rayovi, i když díky menšímu časovému záběru (než detailně biografický Ray) drží mnohem lépe pohromadě. Uznávaný, pohublý Johnny Cash se stal legendou, hudební nebe mu zobalo z dlaně, mně jako divákovi ale chybí větší množství zapamatovatelných scén, výraznější scénář, stejně jako mírně svižnější tempo – snímek se tak pro mě stal pouze poskládanou životní rekonstrukcí tu a tam otravného umělce bez nějakého výrazného tvůrčího vkladu. A uměřené, prakticky identické životopisy v poslední době ne a ne nějak zázračně oslnit!! Jak už to tak bývá, nedostatky úspěšně překrývají zejména herci, zatímco o skvostném Joaquinu Phoenixovi už bylo napsáno leccos, tak i Reese Witherspoon obstála znamenitě. Navíc na mnohem menším prostoru než její herecký kolega. Možná znovu diblíkující, ale velmi civilní. Tady s akademiky souhlasím, je skvělá, s hnědým přelivem navíc ještě roztomilejší než dřív. WtL je bezesporu kvalitní záležitost a adekvátní chválu si na těchto stránkách zcela jistě zaslouží – je dramatem, který rozhodně není průměrný, ale na 4* u mě (prostě neholduji životopisným snímkům) nedosáhl. A na naskakující husí kůži to vážně ani zdaleka nebylo. (14.11.2006)