Nezabudnuteľná cesta

Bad Boy s tváří podobné té Timothy Olyphanta a Boha milující nicka Mandy Moore v přeslazené a nedopečené story ohraného tématu. Klišé na klišé.. Obujeme červené střevíčky, otevřeme Bibli a něco od Shakespeara, pustíme popový soundtrack, popláčeme si a budeme dumat, zda-li si to ty *** zaslouží!! Asi nezaslouží.. (21.03.2009)

Na základě hodnocení některých uživatelů z mé topky, kteří k tomuto filmu pějí ódy, jsem se i já rozhodl ke projekci, ačkoliv mě obsah moc nezaujal. Zpočátku mě to moc nebavilo, protože první minuty dosti zaváněly typickým "prcičkovským" stylem, který je mi už dnes poněkud nesympatický, poté se to však přehouplo ve vážné romantické drama, takže film rázem změnil svojí tvář k lepšímu, co přišlo pak mi ale nevídaným způsobem pohnojilo mé nadšení. Dostal jsem nemilosrdnou porci sentimentální podívané, která sice může být slastí pro ty, jenž si potrpí na podobné ubulené dojáky, ale tohle já nežeru. Pokud už narazím na nějaký doják, doufám, že emotivní scény budou zrežírovány správnou měrou, tak aby se z toho nestal obyčejný útok na city, tak jako to je v tomto případě. Po obsahové stránce nemám žádné námitky, ale po formální stránce to zkrátka nebylo nic pro mě. Pardon. (25.05.2011)

"'You have to promise you won't fall in love with me.' 'That's not a problem.'" Nemůžu si pomoct, ale víc než tři hvězdičky nedám, přestože se jedná o romantický film dosti nadprůměrný. Jenže klišé se na mě v první polovině filmu valila takovou rychlostí, že jsem jen těžko odolával, abych film nevypnul. Jenže v druhé části se mi dostalo odměny..odměny v podobě něčeho zvláštního, citlivého, netradičního..žádný happy end (relativně), žádné šťastné návraty..zkrátka neobvyklé romantické drama..ale stále okořeněné špetkou klišé. "Love is always patient and kind. It is never jealous. Love is never boastful or conceited. It is never rude or selfish. It does not take offense and is not resentful." (27.01.2007)

V súčasnosti sa s filmami tohoto typu roztrhlo vrece, v podstate niekoľkokrát za rok vyjde niečo o rakovine a iných chorobách a mnohé z nich sú len tlačenkou na city. Ale tento film až taký nie je, nie je silený a v podstate v rámci svojho žánru „umierajúcich teenagerov” priekopnícky. Kresťanská vložka nebola na škodu, naopak, dávala nádej. (02.02.2021)

Když se v reálném životě potkají dvě protikladné povahy s diametrálně odlišným hodnotovým systémem, životním stylem, zájmy, morálkou a způsobem oblékaní, obvykle to končí ignorací či konfliktem. V americkém romantickém filmu lze samozřejmě očekávat něco docela jiného, lásku jako trám, která hory přenáší, štěstí plodí... Žila byla zapálená křesťanka, čestná dívenka, nadšená intelektuálka, bezmála vědkyně, která špatně věděla, že i Einstein sdílel její nábožné zanícení (jak mylně tvrdí na počátku filmu). Povrchňáci z americké střední neměli ji rádi. Měli ale rádi sebe, auta, šikanu, mrduňk a ostentativní pohrdání ostatními. V jednom však číhá zárodek dobroty... Nyní, potenciální diváku, táži se tě, co bude dál? Co myslíš? ... Správně, je čas na onu lásku. Následují SPOILERY. Co myslíš dále, diváku, bude se stydět před povrchními kamarády? Bude. Překoná to? Překoná. Napraví ho láska? Napraví? ....Ale co to, sotva uplynula hodina, co budeme dělat dál? Čárymáryfuk a je tu leukémie, s holkou je to nahnutý... Ale dobře to dopadlo, napravenec ji ještě před smrtí stihl splnit všechno z jejího kýčovitého seznau přání. Např. být na dvou místech současně. Ale hlavně, zažít zázrak. To byl totiž on. Ten kluk. Nevím, co k tomu řekne Svatá Stolice, ale já kýč, který je špatný i mezi kýči, nebudu hodnotit mile. Odpad Dlouhou cestu minul jen proto, že v úvodní scéně kamera relativně zajímavě projížděla skrz skupinku teenagerů. Hádám, že právě tady štáb vyčerpal veškerý svůj um. Téměř odpad. (22.03.2010)