Posádka 49

Jako by se kalendáře na chvíli vrátily na počátek 90. let, kdy se točily žánrové filmy „o chlapech pro chlapy“. Příběh šel mimo a důraz se kladl na patetické promluvy, pravé chlapácké přátelství až za hrob a pořádnou dávku adrenalinové, ale reálné akce. No a přesně do této kategorie Okrsek 49 spadá. Nechybí mu nic výše vypsaného. Jenomže o deset let později chtějí už i „retro“ vzpomínky něco víc. Absence příběhu, který byl nahrazen nijak působivými flashbacky z hasičova života, není hlavním chybějícím článkem. Filmu chybí pořádná struktura vyprávění, protože s přibývajícími minutami začnou stereotypní rodinné obrázky nudit stejně tak, jako hasičské akce, které i přes svou vybalancovanou dávku divácké atraktivnosti a realistického „dokumentarismu“ nedokáží pořádně upoutat. Hlavním divákovým nepřítelem se tak nakonec stává stopáž, která je vzhledem k tématu naprosto zbytečná a zasloužila by si prostříhat hlavně v „rodinných pasážích“. Joaqin Phoenix se snad své první pořádné hlavní role zalekl, protože v mnoha scénách působí vyjukaným dojmem kluka, kterého přistihli, jak si hraje se sirkami v seníku. O to víc si pak divák užije parádního Johna Travoltu, který je sympatický až do svého závěrečného megapatetického projevu, který musel rvát uši všem filmovým divákům, zatímco účastníkům pohřebního shromáždění balzámoval jejich smutnou duši, neboť Okrsek 49 je čistou oslavou heroického výkonu „svých amerických hochů“. Rád bych řekl (resp. napsal), že pokud divák nasadí tvrďácký úsměv a snímku se poddá, nesmírně si jej užije, jenomže na to je Okrsek 49 příliš roztěkaný mezi rodinnou soap operou a filmem „o chlapech pro chlapy“. Tak či onak na závěr smekám před filmovou partou pyrotechniků a kaskadérů, kteří se nakonec o ten adrenalin postarali, moc ho nebylo, ale stále lepší něco než nic. (09.07.2005)

Nejde ani o akce v ohni ale poctu požárníkovy a jeho silném příběhu. Cely film doprovází super herci, s dávkou humoru a neúprosný živel který bohužel je velmi důležitý a dokáže vzít to nejcennější. Když vidíte tu beznaděj zastaví se vám dech, oči zůstanou na obrazovce a vy jen pozorujete tu napínavou dramatickou chvíli která vás do kolen dostane. (03.09.2018)

Správný to chlap leží zavalen sutinami a my postupně v retrospektivách sledujeme jeho život – nejprve pozná tu pravou, zplodí s ní děti, ztratí při požáru přítele, začne kalkulovat (rodina x práce).. V nijak zvlášť formálně zajímavém příběhu nám tak tvůrci předkládají typická americká témata - rodina, přátelství, hrdinství mužů, co riskují pro jiné.. a v neposlední řadě i silné ženy, podporující své muže i přes strach z toho, že jednou služební auto se špatnou zprávou zastaví i u jejich dveří!! (19.03.2007)

Základní dějová linie se dělí na dvě části. Přítomnost (obrovský požár budovy, který je mimochodem perfektně natočený) a retrospektivně vyprávěná minulost, kdy nás režisér seznamuje s minulostí Jacka Morrisona - hlavního hrdiny příběhu. Jenže tyto dvě části do sebe navzájem moc dobře nezapadají a působí jako slabě poslepovaná skládačka. Za celou dobu filmu je jenom pár scén, které dokážou člověka zaujmout a tak nějak chytit za srdce. Zbytek je jen tisíckrát omleté klišé, které už jsme nespočetně krát viděli. (22.01.2005)

Travolta více v pozadí než bych si přál. Prakticky v tomhle snímku o hasičích se zjevuje nenadále, protože režisér prostě cítil že by měl nějaký prostor dostat, když se jedná o takovou hvězdu. O jeho postavě se nedozvídáme zhola nic. Jediný kdo si vysloužil scénaristickou péči je Phoenix, který hraje chrabrého a udatného Jacka Morrisona. Oheň je někde jinde. Tohle je taková klasická rodinná limonáda na nedělní večer. 60% (31.08.2015)