Mária Terézia - Série 1

Prvotní velmi slušná dobová atmosféra i herectví všech zúčastněných (Vojta také dobrý, i když mi paradoxně připadal věrohodnější ve slovenském znění) byla pro mě postupem času ubita jakousi monotónní přehlídkou šatů, zahrady a nekonečných společenských intrik ze všech stran. Vše dodělaly "humorné" pasáže z ložnic jejich výsostí. Celé to vnímám jen jako předvoj k něčemu, co možná přijde, možná ne a co bylo na závěr odbyto rychlým dovyprávěným pomocí titulků, každopádně toto vyobrazení velké a zásadní panovnice své doby mi nakonec nestačilo. (06.01.2018)

Vizuální stránka, kamera, výprava, kostýmy, tady je všechno v pořádku. Trochu to pokulhává v celkovém historickém pojetí, zásadní události jsou lehce upozaděny na úkor bulvárních scén, i když je fakt, že při frekvenci šestnácti porodů během dvaceti let to bez sexu evidentně nejde. Zamrzel všeobecný nešvar současných historických filmů, co se týče verbálního projevu. Naprostá ignorace květnaté barokní mluvy a naopak snaha o moderní slovník, aby to bylo in. Stejně tak mě osobně zamrzela i úloha mého oblíbence prince Evžena Savojského smrsknutá zde do zkratky zapšklého vrtošivého staříka. Jinak překvapivě dobrý Vojta Kotek, naopak dost nevýrazná a mdlá představitelka titulní role. Jako celek ale obstojný příspěvek k 300. výročí narození jediné ženy na českém trůně. (03.01.2018)

Předně nechápu, proč je tu tahle trojdílná televizní minisérie rozdělena na tři samostatné (dvoj)filmy a nejde okomentovat celá najednou. Ale budiž, jsou na světě horší věci. Třeba seriál o Marii Terezii samotný. Češi totiž opět dokonale dostáli své pověsti plebejců a nedůstojných tajtrdlíků, a filmový životopis habsburské panovnice pojali jako odlehčenou taškařici s šaškujícími a přehrávajícími herci a herečkami, většinou s herci českými, kteří svoje postavy šlechticů často hrají podobně, jako by hráli děvečky a čeledíny. A když už se tvůrci v některých scénách výjimečně snaží o vážnost či mužnost, oduševnělý a citlivý divák se musí zalykat trapností. Provinciální buranství je bohužel můj hlavní dojem z celé ságy, kterou jsem zhlédnul tak trochu nedobrovolně (ehm, ještě že přítelka nečte moje komentáře). A ani interiéry i exteriéry všemožných šlechtických sídel nezaručují aspoň příznivý vizuální dojem - celé dílo má sexappeal československé televizní inscenace. Nutno ještě podotknout, že se nejedná o film historický, ale o film pseudohistorický, natočený podle scénáře jakési pí scénáristky, a ne podle scénáře napsaného seriózním historikem. (20.01.2022)

Ignorujte slovo "historický" mezi filmovými tagy, a ignorujte slovo "životopisný" a vlastně se na to dá koukat. Nepřidávám se k těm, kteří si myslí, že je celý dvojfilm je natočený velikášsky, protože chybí velikášské scény. Vypráví se za pomocí elips, zkracuje se politika na úkor soukromýho života. Upravují se historické detaily, lpí se na detailech příliš mytizovaných. (Například František Štěpán nebyl žádný politický holobrádek, Karel VI. jej obdaroval poměrně význačnými úřady ještě předtím, než vůbec přišlo na svatbu, po níž však měl stále spousty milenek - nikoliv jen jeden zahradní úlet. Naopak se dává až příliš prostoru pro mýtický vztah s Mikulášem Esterházym.) Herecky nevyrovnané - Markovics v prvním filmu hravě strká všechny do kapsy, naopak třeba Dvořák nedostává prostor téměř žádný, ačkoliv by si jej očividně zasloužil. Kotek je s prominutím casting mimo, obdobně tak Pavel Kříž. Naopak si osobně myslím, že Marie-Luise Stockinger je (kromě toho, že je to skvělý easter egg ke Karlu "Stockinger" Markovicsovi) byla volba výborná - kromě nosu se v podstatě mladé Marii Terezii dost podobá, má očividně divadelní zázemí a osobně si myslím, že by se z ní dalo vymáčknout více, ale scénář to v zásadě nikdy kromě závěru neumožní. Dvořák, Stivínová a vlastně i ta nána Eliza Fritz, tedy pardon, Táňa Pauhofová, byli volbou výbornou. Dialogy moderní. Hudba fajn. Make-up hvězda navíc. Přesto se musím přiznat, že půlku druhé části jsem díky čtvrtfinále MS U20 v hokeji příliš neviděl, a tak moje celkový hodnocení nemusí mít tu správnou hodnotu. (01.01.2018)

Dojem z 1. dílu: Poradcem přes vizuál byl Filip Renč? (Viz trapnost titulkových částí, balanc na hranici kýče). Herci dost přehrávali (bez ohledu na dabing) a moc jsem jim tu příslušnost ke dvoru nevěřil... Děj obsesivně rotoval kolem sexu, ale když se začal lámat chleba, sex jen parodoval... Slabé. Dojem z 2. dílu: Zaujalo mě, že se i v půlce 18. století "vysílaly signály"... a že Rézi prý byla nekompetentní hysterka. Obsese sexem ustoupila obsesi velkou politikou, parodie zůstala. Renč se připomněl závěrečným uherským triumfem na vzrušeném vraníkovi. Resumé: Průměrná telenovela, avšak s cedulkou "veřejnoprávní". (02.01.2018)