Mária Terézia - Série 1

Historickou přesnost hodnotit nebudu, protože v dané dějinné etapě nejsem kovaný, ale ztvárnění jednoho z nejproslulejších turkobijců, Evžena Savojského, mi přišlo trochu mimo, byť Markovics patřil po herecké stránce k tomu nejlepšímu, co film nabídl. Jinak se jedná o celkem fajn historickou fresku, která většinu svého rozpočtu vrazila do parádních kostýmů a na televizní záležitost tu byla i celkem solidní výprava. Stránka příběhová je rozdělená na princeznu a panovnici, přičemž první část je odvyprávěná s lehkostí a vtipem, zatímco panovnická se topí v křeči. Za tím stojí i obsazení. Marie-Luisa Stockinger sice může obstát jako zamilovaná císařská dcerka, ale jako rozhodná žena a matka rozhodně nepůsobí a naráží tu i na svoje herecké limity. Kotek v roli Františka Štěpána je zase tak nevýrazný, že nemá šanci alespoň částečně korigovat některé nedostatky. O to jsou ale zajímavější herci ve vedlejších rolích. Ať již zmíněný Markovics, případně Zuzana Stivínová či Vladimír Javorský. Těžko se k tomu někdy v budoucnu vrátím, ale investovaného času nelituji. 60% (19.02.2018)

Marie Terezie určitě není špatné natočený projekt (i když nějaké historické nepřesnosti se najdou), ale přestože je dobře natočená, selhává kvůli zvolenému formátu. Dva 100minutové díly prostě nestačí k zachycení někoho, kdo na trůnu seděl 40 let. Hodil by se spíše seriál ala Viktorie, kde bychom sledovali její vládu postupně. Takhle končíme hned v roce 1741 a zbylých 39 let je smrsknuto do pár vět na konci. Navíc se děj bohužel až příliš soustředí na vídeňský dvůr, takže třeba z války o rakouské dědictví nevidíme skoro nic. Proto hodnotím tak, jak hodnotím. (03.01.2018)

Dojem z 1. dílu: Poradcem přes vizuál byl Filip Renč? (Viz trapnost titulkových částí, balanc na hranici kýče). Herci dost přehrávali (bez ohledu na dabing) a moc jsem jim tu příslušnost ke dvoru nevěřil... Děj obsesivně rotoval kolem sexu, ale když se začal lámat chleba, sex jen parodoval... Slabé. Dojem z 2. dílu: Zaujalo mě, že se i v půlce 18. století "vysílaly signály"... a že Rézi prý byla nekompetentní hysterka. Obsese sexem ustoupila obsesi velkou politikou, parodie zůstala. Renč se připomněl závěrečným uherským triumfem na vzrušeném vraníkovi. Resumé: Průměrná telenovela, avšak s cedulkou "veřejnoprávní". (02.01.2018)

Předně nechápu, proč je tu tahle trojdílná televizní minisérie rozdělena na tři samostatné (dvoj)filmy a nejde okomentovat celá najednou. Ale budiž, jsou na světě horší věci. Třeba seriál o Marii Terezii samotný. Češi totiž opět dokonale dostáli své pověsti plebejců a nedůstojných tajtrdlíků, a filmový životopis habsburské panovnice pojali jako odlehčenou taškařici s šaškujícími a přehrávajícími herci a herečkami, většinou s herci českými, kteří svoje postavy šlechticů často hrají podobně, jako by hráli děvečky a čeledíny. A když už se tvůrci v některých scénách výjimečně snaží o vážnost či mužnost, oduševnělý a citlivý divák se musí zalykat trapností. Provinciální buranství je bohužel můj hlavní dojem z celé ságy, kterou jsem zhlédnul tak trochu nedobrovolně (ehm, ještě že přítelka nečte moje komentáře). A ani interiéry i exteriéry všemožných šlechtických sídel nezaručují aspoň příznivý vizuální dojem - celé dílo má sexappeal československé televizní inscenace. Nutno ještě podotknout, že se nejedná o film historický, ale o film pseudohistorický, natočený podle scénáře jakési pí scénáristky, a ne podle scénáře napsaného seriózním historikem. (20.01.2022)

Těžké hodnocení! Klady: 1) relativně odpovídající děj, 2) výprava a kostýmy, 3) snaha o dobovou atmosféru, 4) herecké výkony, byť trochu plus minus. Zápory? Oproti realitě je to příliš uvolněné, dynamické a jaksi pimrlově uhozené a vytrvale přehrávané. Téměř všechny postavy jednají trochu jako by šlo spíše o pohádku než o historický film. Přehrávají, působí parodicky, místy až obskurně (milostný akt Karla a Alžběty Kristýny). Snaha o postižení dobové psychologie a hodnot je samozřejmě chválihodná a mnohé bylo skutečně tehdy vnímáno jinak než dnes, tohle je ale moc a působí to spíše dojmem jakési záměrné podivnosti. Taky si například neumím úplně představit, že by habsburská princezna v noci jen tak přišla (či se nechala donést) za knížetem Savojským, tedy z Hofburku do jeho (ať už městského či zahradního) paláce, vtrhla nepozvána až do jeho ložnice a cosi mu tam vyčítala. Stejně tak si neumím představit všechny ty uvolněné rozhovory. Ona ta dobová etiketa sice byla uniformou z níž zřejmě každý rád do jisté míry unikal, zvláště v době, kdy se barokní hodnoty pomalu vytrácely a ztrácely obsah, ovšem zároveň v ní prakticky od kolébky vyučované aristokraty i základním způsobem formovala. To i "blbá" vánoční pohádka "Princezna a půl království" s etiketou pracovala podstatně lépe. Samotnou kapitolou je pak didaktická linka. Role pragmatické sankce měla (a mohla) být bezpochyby lépe vysvětlena. Stejně tak bych uvítal podtitulky uvádějící důležitá data, místa a postavy. Mnohý divák se například nutně musel ztrácet v otázce, kdo je Karel VI. a kdo Evžen Savojský, zvláště když ten byl správně ale pro diváky asi nepochopitelně oslovován "princi" atp atd. Drobnou výtku k výpravě si zaslouží tehdy nemožné velké skleněné tabule v oknech, prakticky o tři desetiletí mladší interiér velkého sálu kroměřížské biskupské rezidence či dokonce interiér o sto let mladší novogotické jízdárny ve Světcích... Celkový dojem: 68% (27.01.2020)