Mníška 2

Na jedničce jsem byl před pěti lety v kině s manželkou. Za mě slabší 2hvězdy. Tyhle filmy prostě nejsou nic pro mě. Dvojku jsem absolvoval víceméně jen kvůli manželce. Naštěstí už jen z pohodlí domova a bez zbytečný útraty peněz. Žádnej zázrak jsem si od toho nesliboval. Z prvního dílu mi popravdě v paměti moc neutkvělo ale z dvojky mám možná o chlup lepší pocit. Samozřejmě to není film pro mě. Pár scén mi tu přišlo vyloženě přepálených ale najde se tu i pár podařených scén. TOP scénou nebo za mě určitě jednou z těch nejlepších je ta s časopisy. 2hvězdy. (21.10.2023)

Pamatuju si, že jako jediný záchytný bod v tom užít si alespoň maličko první díl The Nun, jsem objevil lehké, vlásečnitovité motivy, které mi upomínaly na provinilou radost při sledování Howling II z roku 1985. S takto otevřenou myslí jsem vskočil do dílu druhého a nějakou dobu mi to i procházelo. Slastně idiotské expozice postav jak z Garth Marenghi's Darkplace a náhodně rozeseté výjevy mladého Marilyna Mansona byly vlastně docela vtipná provinilá gumárna. Nepřipraveného mě ale zastihla harrypotterizace značky (včetně odrzlého nechápajícího sidekicka olol), která sice pochopitelně vychází z nějakých konkrétních religiozních temnot, ale zároveň si v nich vytváří vlastní fantasy lore, protože než aby scénáristi si dali dvě hodiny katechismu, tak si prostě vytvoří vlastní křesťanská pravidla jenom proto, abychom mohli mít ve filmu posvátné artefakty, které svítí a dělají tlakové vlny. Druhá polovina se tak pochopitelně rozpadne v sérii chaotických překotných situací, kde věci dělají věci a my se v tom můžeme orientovat pouze skrze scény, kdy Tessa Farmiga kouká, jak se rozpadá věž kaple a s naprostou jistotou prohlásí "Oh! The Eyes!". (07.12.2023)

Nepopírám, mělo to i své zářné chvíle, ale dokonale strašidelná atmosféra jedničky je nenávratně pryč. Zbývá tak vcelku kvalitní příběh (což může být u hororu tohoto typu možná spíše na škodu neboť v jednoduchosti bývá krása) a k tomu se tvůrci spoléhají na jednoduché lekací scény. Dále jsem byl velmi spokojen s hereckým výkonem sympatické herečky v hlavní roli. A tak, i když to bylo na první pohled výrazně horší, stále to ještě mohlo dopadnout všelijak. Zbytek mých nadějí dokázalo definitivně pohřbít až finále, jenž působilo spíše jako vyvrcholení akčního superhrdinského filmu, než cokoli jiného. Váhám tedy mezi 2-3 hvězdami, ale dost mne to po půlce uspávalo a tak by se to mělo na hodnocení odrazit. 49% (27.10.2023)

"I saw Nun..." Po pěti letech se vrací největší zlo z Conjuring univerza. Nebudu lhát, první Nun se mi fakt líbila a celou filmovou značku si cením více, než třeba Marvel universum. Jakkoli to zní někomu šíleně. Ale i přes jeho některé přešlapy se do série velmi rád vracím. Tedy se moc těším na další Conjuring od Patricka a stále čekám na Crocked Mana. Zpátky ale k Nun II aneb jak Valak ke svým žlutým očím přišel. Začátek je opět velmi děsivý a konečně tu máme body count (Který moc dlouho nevydrží, ale to je jedno...). Zpátky je ta hezká hodná jeptiška s tváří Taissy Farmiga, která je povolána, aby znovu vyšetřila případ zla. To se nachází tentokrát je Francii a je pouze na ní, aby zjistila původ zla a proč hledá to, co hledá. Dost možná je tohle pro mě zklamání roku. Ačkoliv to z mého hodnocení moc nevyplívá, tak jsem očekával na své stupnici o 20% více. Valak je prostě ultra děsivé monstrum a tady je safra nevyužit. Lekačky jsou bohužel velmi laciné a hlavně jich moc není. A pověstné geniální scény jsou... No asi jedna. Kdy se hraje se stínem. Problém asi je, že víte jak film skončí a jelikož jednička končila naprosto dokonale, je opravdu zbytečné to znovu otvírat a patlat se v tom. Vzniká pak zbytečný guláš, který získává grády až v poslední půl hodince. A to ani ne díky Valakovi. Tohle je prostě škoda. Navíc mi chybí ten originální hudební podkres, co předchozí filmy měly. Safra práce. Tohle se moc nepovedlo. Ten klášter v Rumunsku měl prostě mnohem větší grády. (60 %) (17.09.2023)

Nic tak zmateně překombinovaného jsem vážně dlouho neviděl. Po průměrném prvním snímku z roku 2018 jsem od pokračování neočekával žádné zázraky, avšak to co jsem nakonec dostal se ukázalo jako natahovaná nuda, v níž ústřední "děsivá" jeptiška vypadá jako naprosto líný tragéd. Nastalou smutnou situaci už bohužel nezachrání ani výtečná zvuková paleta, která nejvíce vynikne v sálu s ozvučením Dolby Atmos. Pomyslným posledním hřebíčkem do této podprůměrné rakve je pak nechutně digitální finále, u něhož mě místo srdečné hrůzy jímal srdečný smích. Ve finále tedy dostaneme zoufale vykořeněné pokračování, jehož největším plusem zůstává jedna bravurně vystavěná scéna se stánkem s časopisy a překvapivě atmosférické závěrečné titulky. Škoda. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (10.09.2023)