Soumrak samurajů

Hodnocení *** v tomto případě neznamená, že by byl Soumrak samurajů průměrný film. Vyjadřuje pouze poměr mezi momenty, které byli vynikající a desítkami minut, které byli příšerné. Pokud přečkáte prvních dvacet minut, dočkáte se velmi slušné hodiny filmu, kterou bohužel zprasí utahaný konec, trvající další hodinu. Srovnání s Posledním samurajem je úplně zcestné, protože jediné co mají tyto filmy společného, je období nepokojů v Japonsku, kdy došlo ke střetu mezi tradicemi, které zosobňoval shogun a touhou vládnout neomezenou mocí, což společně s pokrokem, prosazoval císař. Respektive lidé kolem císaře. I když zpětně Japonci oslavují statečnost samurajů kteří bránili tradice, pravdou je, že tento boj neměl morálního vítěze. Na pozadí těchto nepokojů sledujeme osudy muže, který upřednostňoval osobní čest a lásku k rodině, před kodexem cti, který vyznávali ortodoxní samurajové. Hrdinství je pouze vedlejší produkt mravní síly a odvahy. A každému dodává tuto sílu něco jiného. Láska k rodině, povinnost/přísaha, čest... . Soumrak samurajů ukazuje jak rozdílné mohou být cesty za stejným cílem. Pro mě osobně přišla pointa a vyvrcholení filmu, po cca 90 minutách a kdyby v tu chvíli film skončil, klidně mu dám 4*. Pro vyznavače bitek mám varování. Žádní ninjové, superšermíři, zpomalené záběry, stylizované rubačky... . Tady jste v Japonsku, ne v hollywoodských nebo hongkongských filmových studiích. (12.07.2011)

Film trocha podobny Yamadovej samurajskej trilogii, chudobny samuraj, ktory musi zivit svoju rodinu + moralny konflikt. Naviac, hlavny hrdina stoji ako historia ukazala na nespravnej strane, na strane shinsengumi, tajnej policie shogunatu, ktory v reformach meidzi padol. Bohuzial, Yojiro Takita nema skusenosti Yoji Yamadu a film menej drzi pokope, je menej realisticky a predchdzajuce mainstreamove hity Yojiro Takita-tu tiez nepomohli zamyslanemu autorskemu vyzneniu. (26.06.2007)

Je to celkom dobrá akčná historická dráma. Má dosť dobrý príbeh o mužovi, ktorý sa stane súčasťou vybranej skupiny samurajov, kde sa chce spriateliť s najlepším z nich, no napriek svojej snahe sa mu to nedarí. Počas jeho kariéry ale prichádzajú aj mnohé problémy, kvôli ktorým musí občas porušiť aj samurajské zásady, keďže rodina je dôležitá, no hlavne sa blíži koniec samurajského veku, čo ovplyvní každého skutočného samuraja. Spracovanie je celkom slušné, ale dalo sa to podať ešte o trochu lepšie. Rozhodne musím pochváliť na pomery žánru až mimoriadne dynamické prevedenie, za čo môže aj to, že dej zaberá dlhý časový úsek a nevenuje sa len konkrétnym problémom jednotlivca, ale aj zásadným udalostiam, ktoré výrazne ovplyvnili celú dobu, či už hladomor, ale hlavne koniec obdobia samurajov, takže tu sa prakticky stále niečo deje a aj pri tej výrazne nadpriemernej dĺžke to prejde rýchlo bez možnosti nudiť sa. Zaujímavo pôsobí aj samotný hlavný hrdina, ktorý nie je práve tradičným samurajom, vôbec nevyvoláva rešpekt a miestami pôsobí ako lakomec, aby to vzápätí úplne vyvrátil, veľký význam má pre neho rodina a kvôli svojej odlišnosti sa postará o mnoho výborných situácií. Ale stále sa z toho dalo získať aj viac, viaceré časti mi prišli dosť skratkovité a tak som cítil potrebu dozvedieť sa o tom viac, tie scény z línie po rokoch mi prišli úplne zbytočné, radšej by som bol, keby sa to stále venovalo hlavnému príbehu, no je ich len pár, takže to je skôr len detail a ešte som pri tom nepocítil tú pravú samurajskú atmosféru, ktorú mám v tomto žánri tak rád, toto mi prišlo také iné, akoby komerčnejšie. Po stránke akcie som celkom spokojný, nájde sa tu viacero rozličných bojových scén, či už komornejších s pár samurajmi, ale aj veľkolepejších s väčším množstvom vojakov na oboch stranách. Chýbal mi tu ten tradičný samurajský pokoj a sústredenie na každý pohyb, tu sú postavy také divokejšie, ale pozerá sa na to dobre a nechýba ani krv. Herecké obsadenie nie je zlé, chýba mi tu niekto výraznejšie charizmatický, ale aj tak hlavný hrdina je dostatočný sympaťák, ktorý ma neustále bavil a aj okrem neho sa tu nájde plno dobrých vedľajších postáv, či už medzi samurajmi alebo rodinnými príslušníkmi. S réžiou a technickou stránkou som celkom spokojný, chválim výpravu a vizuálnu stránku, je tu množstvo príjemných lokácií, využívajú sa ročné obdobia a viacero scén vďaka tomu dokáže celkom zapôsobiť, len ako som spomínal, chcelo by to aj tú pravú samurajskú atmosféru. Samurajské filmy mám rád, či už klasické, ale aj tie novšie a tento patrí medzi tie priemernejšie. Nemám dôvod dávať horšie hodnotenie, dosť ma to bavilo, ale napríklad taký o rok starší Twilight samuraj sa mi páčil o dosť viac. 74% (17.09.2013)

When the Last Sword Is Drawn začíná tuším v roce 1899, kdy postarší muž přinese k téměř již přestěhovanému lékaři svého nemocného vnuka. A zatímco doktorova manželka vyšetří dítě, muži se napijí saké a začnou vzpomínat nad jednou fotkou, která stojí doktorovi na stole. A tak se film přesune asi o 30 let zpátky, kdy onen starší muž patřil k Shinsengumi. A takhle střídavě vzpomíná on, občas lékař a občas i nějaká postava ze vzpomínek. Což vyplynulo v to, že jsem v tom měl skoro třetinu filmu docela "guláš", kdo je kdo a proč jedná tak, jak jedná. Navíc ten konec, resp. pár desítek minut ke konci, ztratí tempo a po těch dvou hodinách se to přeci jen začně trochu vléct... ovšem samotný závěr je velmi povedený. ____ Ale ačkoliv jsem teď spíše kritizoval, film se mi vlastně docela líbil. (21.04.2005)

SAMURAJ z Namby nikdy nezaváhá ve službě, ať ho žádá kdokoliv..... 100 minut o kousku japonské historie, samurajské jednotce Šinsegumi, pádu šógunátu a příchodu světa, ve kterém se čas mečů stal historií a ze samurajů se stali jen bojovníci z povinnosti. Dalších 40 minut japonské poetiky o smrti, cti, rozjímání o povinnosti doprovodit blízkého přes řeku smrti. Ta jejich touha po smrti je pro našince nepochopitelná. Je fajn, že i dnes točí Japonci příběhy o samurajích. Jsou plné jejich tradic a upevňují národní hrdost. O tom je příběh Jošimury Kaničiró, muži, který byl OPRAVDOVÝ SAMURAJ! ... 3a½!... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Myslím si, že poslední samuraj byl T.Cruise. 2.) Přemýšlím, jak vychovat děti k (národní) hrdosti. 3.) Zajímá mě, proč Japonci neustále chtějí umřít. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (24.02.2011)