McCabe a paní Millerová

No trochu zklamani, i kdyz jsem moh cekat, ze Altman neni nejakej akcni reziser a western v jeho podani pusobi dost netradicne, spis nez klasickej western (chlastacky, rvacky, prestrelky) to totiz pusobi jako drama o jednom obchodnikovi vlastnicim bordel, pouze zasazeny do kulis Divokyho zapadu. Na akci tu fakt prakticky nedojde a naboje tady vystrileny by se vam vesly do kapsy. Nicmene, film ma takovou zvlastni melancholickou atmosferu, kterou z pulky dela naprosto genialni hudba, kterou bych prirovnal k te z Absolventa, pro western netradicni, ale stroprocentne fungujici a skvele vytvarejici atmosferu. Tresnickou na dortu pak je zarostlej sympatak Beatty a razna Christie. Pokud nebudete cekat klasickej western, asi si film uzijete, ten ja sice necekal, ale zase jsem necekal ani tohle, tudiz to na me nefungovalo stoprocentne, proto jen slabsi 4*. (14.08.2009)

Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. (20.06.2011)

To je sněhu, to je sněhu, zrovna jako teď na Vysočině. Zde je ale jeho povrch zmrzlý, a pokud nejste v lese, nepropadnete se, ani kdy nemáte lyže... Altmanovi filmy ze sedmdesátých let mám velmi rád (především "Nashville"). Mezi nimi se mi první film ze sedmdesátých let, "McCabe a paní Millerová", jeví jako méně zajmavý. Pozn. 1: Navíc je tu opět známý problém (vy)užívání nefilmové hudby. Je však třeba říct, že Altman Cohenův význam správně anticipoval už v době, kdy nebyl ještě tak slavný (a dobrý) jako později (až do své smrti). Písnička "Sisters of Mercy" zpravidla na jeho výběrech nefiguruje, i když tam rozhodně patří. Cohen napřed reagoval na film nelibě, později svůj názor změnil. Pozn. 2: V rámci westernové etiky se zde jedná spíš o anti-western. Střílí se zásadně ze zálohy. Pozn. 3: Excelentní je samozřejmě zpracování scény, v níž se kluk plný smrti na jedné straně konfrontuje s klukem plným života na druhé. K ní patří ovšem i předchozí "cvičné střílení". (22.01.2019)

Shadwellov komentar mi smrdi na kilometre filmovou teoriou - to je teda strasny hnoj, to sa neda citat - to moze oslovit akurat Madsbendera /admin tej odpornej smradlavej zumpy zvanej filmova teoria/ alebo Bludmana- ti ficia na filmovej teorii. Ja som jednoduchy laik - nedouk, ktoremu staci u pohybujucich sa obrazkov len to, ze ci ma to chytilo, ci ma film nejake posolstvo alebo ne. Toto ani nie je art, to je vyslovena nuda - pomale tempo sa sinie asi tak jako keby si slimak dal nainstalovat ABs-ko- proste nudna zivacka, Warren Beatty /Bonnie a Clyde/ mi nikdy nebol sympaticky, nemyslim si ze vie hrat. Krasna priroda v okoli kanadskeho Vancouveru je len prazdnym lakadlom - Reziser Robert Altman natocil podstatne lepsie filmy - Zlodeji jako my a Hrac 1992. 43 % (13.03.2019)

Cohenovy písničky (asi že k nim mám hodně osobní vztah) tu na mě působí jako afterthought – dodatečný romantizující přílepek k možná až příliš nesentimentální variaci na western (kde ovšem nechybí prazákladní romantické klišé o osamělém vlkovi obracejícím naruby život v zapadákově, jinak už by tomu snad ani western nešlo říkat). Několik momentů (holka s kudlou, rozhovor s právníkem) je jen tak ledabyle hozeno do placu, bez příčin i následků. Zpětně do obrazu vkopírovávané víření sněhu v závěrečném dějství doslova bodá do očí (možná to bylo necitlivým doostřením na DVD). Přes tyhle dílčí rušivé elementy to ale jako celek šlape víc než dobře, ne vždy souvislé střípky jakoby nedotaženého děje skládají atmosférický rozmlžený obrázek postupně rostoucího městečka a komunity v něm, pro kterou jsou city, o nichž zpívá Cohen, nedostupným luxusem; obrázek mikrosvěta, který ve své ubohosti, nevyslovených snech a naivním fanfarónství stojícím proti nemilosrdné realitě „divokého kapitalismu“ odráží leccos obecnějšího o životě, i tom našem dnešním. (16.03.2017)