Salton Sea

Scénář: Tony Gayton .. Vrstvená drogová osnova včetně úvodního zasvěcení do historie speedu se zajímavým vizuálem, dobrým Val Kilmerem a zbytečně táhle podaným rozuzlením. D. J. Caruso, kdy nebyl ještě tak rozjetý resp. ho neprodukoval DreamWorks. 70%. (15.03.2009)

''For the people who don't do drugs, or just do them occasionally, it's something that becomes your life, and you belong. You finally hit bottom and you know who you are, because you can't go any lower. When you find... a friendship that you wouldn't have found anywhere else. Still and all, there's a kind of intimacy with those that can go the distance. Sometimes you see the world so clearly... and you know just what to do, and just when to do it. Just what you should've done, and when you should've done it.'' (02.01.2011)

Začátek vypadá jako velmi nudný film o feťácích, ale překvapivě dobře se to rozjede. Ostatně jak konstatuje sám hlavní hrdina hned na začátku (po skvělém úvodu do historie drog): "vím co si myslíte, ale vydržte to ještě se mnou..." a tak jsem vydržela a stálo to za to. Kilmerův Danny se v průběhu filmu stává dost zajímavou postavou a důvody jeho chování jsou čím dál jasnější. Pseudo-artové vložky (trumpetista, moře, strom) tuhle drogově detektivní story příjemně oživily a navíc Val Kilmer jako pankáč vypadal překvapivě dobře. (20.08.2006)

Od začátku není Val Kilmer klasická fetka - vypadá spíš jak rocker, pokérovanej přehnaným rudým ohněm a jde prostě poznat, že má něco za lubem. A lub se opravdu objeví. Ha, zjistím, že ten děj mě baví. Celé to smrdí noirem (i když tu trumpetičku si mohli odpustit), Val Kilmer je docela hustej a všechny vedlejší postavy vesměs taky, ale Vincent D'Onofrio? Ten je naprosto úchvatnej. Jde vidět, že záporácké role mu šly už tenkrát a s tímhle si dokonale vyhrál (ta beznosá mluva mě zaujala už když jsem to viděl kdysi napoprvé). Ten to celé zvedá o úroveň výš, ale ono tak celkově je to docela dobré. Myslím, že se to i doporučit (přesto ale žádné velké zázraky nečekejte). (01.07.2021)

Táhlý děj, který si hraje na rafinovaný příběh s promyšlenou zápletkou, a tentokrát více než kdykoli jindy. D. J. Caruso není schopen přijít s novou myšlenkou a tak využívá ty již dávno zažité - množné číslo používám zcela úmyslně -, nulová překvapivost se tak postupem času stává hlavním důvodem u kolísání atmosféry a hlavně pozornosti diváka... snímek začínán nudit. Prvním schématem je snaha o vykreslení atmosféry bezmocnosti, klasické feťácké doupě, hlas vypravěče jakožto nejsnadnější způsob vysvětlení nastolené situace a samozřejmě příjemné filtry a hudba. Caruso však nebre feťáka jako neustáleného vypravěče a pracuje se snímkem jako s obyčejným kriminálním dramatem. V druhém schématu se seznamujeme s hrdinovou minulostí a je nám naznačováno, že tenhle příběh má více vrstev a vůbec není jednoduchý, zůstává však pouze u náznaků, které na mozkové receptory útočí jeden za druhým, braňme se. Třetí je známá cesta pomsty, která je příliš rafinovaná a hrdina diváka stále překvapuje svou rafinovaností a důvtipem, hraje si s ním stejně jako s předmětem své msty. Jenže opět je to pouze póza. Krom neustálého oblbování a předkládání 'starých známých principů' tak nemá Selton Sea nic co by nám mohl nabídnout. Vlastně ano, přihlouplého Medvídka Pů bez nosu a s legračním úsměvem. [TOP 19/7 69%] (29.03.2007)