Víťazstvo ducha

Triumf ducha v podání Williema Dafoea a Edwarda J. Olmose je triumfem málo známých herců, kteří předvádějí velmi kvalitní výkon ve filmu věnujícímu se známé problematice koncentračních táborů. Tentokrát je předvedena netradiční tvář, v které jsou trestanci využívání pro zábavu jejich "pánů", kde se před nimi bijí a jsou na ně sázeny nemalé částky. Nejistá budoucnost a život ze dne na den je vystižen velmi vkusně bez nutnosti pouhého zobrazování neustále krutosti vůči "nižší rase". Mám rád filmy, které vyvolávají otázky a tento se snaží ptát se diváka, co by dělal ona kolik by toho dokázal obětovat. Je škoda, že Triumf ducha je trochu zapadlým filmem ve velké hromadě snímků z koncentračních táborů, protože je to neprávem zapomenutý a režisér Robert M. Young ho může právem považovat za svůj nejlepší film. (15.08.2008)

Zaujímalo by ma, či dvaja scenáristi a režisér videli Boxer a smrť. Okrem základnej tematiky a boxu ale toho tieto dva filmy príliš spoločné nemajú. Osobne mi farebné znázornenie koncentračných táborov sedí viac, ako čiernobiele v x filmov a to z jediného, až trápne jednoduchého dôvodu. Svet je totiž farebný a že sa kedysi točili iba, alebo viac čb filmy, na tom nič nemení. Podobne to mám napríklad aj s westernami. Určitý sentiment prvých troch tretín, ale stále bez problémov udržiavaný v medziach, vystrieda až brutálna a zároveň napínavá dráma posledného aktu. Dafoe je proste herec s neuveriteľným ksichtom a tu vidíme, že hrôzostrašne pôsobí aj jeho šľachovité telo bez gramu tuku. Sekundanti Olmos a Loggia ale taktiež dokážu maximálne zaujať. (06.12.2016)

Opět mě dostal film z války, o kterém jsem jakživ neslyšel. A přitom Vítězství ducha je velký film plný masových scén a dost dobrého příběhu. A co je nejdůležitější, snaží se dbát především na skutečnost. Díky tomu jsem zjistil plno věcí, o kterých jsem vlastně ani nevěděl a i když to byly banality, na tu chvíli mě šokovat dokázali. Zapadlý válečný filmy dokážou překvapit nejvíc ze všech. To jen dokazuje, že těch filmů na světě je ještě plno, jen je potřeba je najít. (08.07.2011)

Na vítězství ducha jsem se po přečtení článku o skutečném Salomonovi docela těšil. Samotný box mi ale do filmu moc nesedl. Willem Dafoe si vždy akorát zamlátil do němčoura, když mu někoho zabijí. Rodinné vztahy, krutost němčourů, box, těch témat je docela hodně, ale nejsou spolu nijak svázaná. Navíc film působí dost černobíle, když všichni němčouři jsou strašný svině. A do toho spolu ne moc související scény spojují dloooouuuuuhatánské záběry, které mají nastolit nějakou vizuální nebo emoční úroveň filmu, a u těchto scén já usnul, protože byly většinou fakt strááááášně dlouhý. (12.04.2017)

Trošku pozapomenutelný snímek ( jedním dechem dodávám, že zcela neprávem) natočený na motivy skutečné události, líčící osudy řeckého boxera Salamo Aroucha ( Balkánského šampiona ve střední váze ) poslaného za 2. světové války do koncentračního tábora v Osvětimi, kde postupně přichází o svou rodinu a kvůli holému přežití boxuje pro pobavení místních nacistů. Snímek neoplývá nějakými jednotlivými " TOP "scénami, které by nějak více vyčnívaly, jeho síla spočívá právě ve faktu, že funguje ( a to hodně věrohodně ) jako CELEK. Za zmínku určitě stojí tradičně vynikající Willem Dafoe coby Salamo Arouch. Vítězství ducha je snímek, který patří k tomu nejlepšímu, co může toto téma nabídnout. Žádné pompézní scény ve prospěch scénáře, " pouze " poctivě odvyprávěný příběh muže, který byl okolnostmi donucen bojovat o holé přežití. Ten pověstný krůček snímku schází, přesto se jedná o silný zážitek, zasluhující pozornost. 85% s dovětkem, že v dosti momentech na mě působil věrohodnějším dojmem než Spielbergův Schindlers list. Být Robert M. Young renomovanější a zručnější režisér ,mohli jsme se dočkat ještě silnějšího příběhu. (15.02.2010)