Veľké nádeje

Nevím, do jaké míry bylo alibistické na začátku připustit, že příběh nebude vyprávěný tak, jak se stal, ale jak si ho Finn pamatuje. Nicméně takhle si to přece u romantického filmu stejně všichni přejeme - aby odrážel bolest a krásu, ale neměl ten punc vyloženě syrové reality. Pak by jako žánr postrádal smysl. A je taky pravda, že feeling z tohohle filmu trumfne všechno ostatní. Možná to není dobře, protože ve mně zanechal emocionálně docela hlubokou stopu, a tak mám k němu ještě větší vztah, než by si samotným zpracováním zasloužil. Na druhou stranu i schopnost působit na divákovy pocity je kritérium. Navíc si nemyslím, že by to Cuarón nechal dojít až třeba k úplnému kýči. Nejvíc se mu blíží asi v dešťových scénách s Lubezkiho dominantní kamerou, které evokují cukrkandlovou Snídani u Tiffanyho (jen s rozdílem šeredně pytlovité devadesátkové módy). Ale proč ne, v první řadě je to romantický příběh o bolestivé lásce chudýho kluka k rozmarný femme fatale - což je z principu téma jak vystřižené pro to, aby jako kýč dopadlo. Mně se ale líbí, že dobré tři čtvrtiny filmu nemusí nikdo z hlavní dvojice promluvit ani jedno trapně klišovité slovo o podstatě jejich vztahu, a přesto z těch několika, někdy letmých, někdy dlouhých kontaktů doslova sálá veškerá chemie. K pomilování tělo Gwyneth Paltrow a psí oči Ethana Hawka jsou znázorněné na sto způsobů a přesně tak, aby promlouvaly beze slov a bez extrémů (vystačí si s náznaky). Relativita morálky i relativita pocitu smutku a štěstí jsou pak v tom druhém sledu podané spíš obrysově, nic, co by trhalo mozkové závity. A já to překousnu, protože ty sladkobolné pasáže jsou fakt perfektní. (15.12.2016)

Tenhle film jsem viděl náhodou. A to jsem ani netušil, že to režíruje Cuaron. To jsem se dozvěděl až teď. Aspoň to vysvětluje, proč se mi tento film líbil po vizuální stránce a vůbec celkovým zpracováním a i následným dojmem, který ve mě zanechal. A to i přesto, že příběh je nesourodý, místy banální, neuvěřitelný a chvílemi stupidní. Přesto 4*. ten dojem zý některých scén ve mě stále je..... (24.10.2009)

Zpočátku jsem si musel přivyknout na poněkud extravagantní chování postav zejména u Dinsmoorové a Estelly ( Gwyneth Paltrow je tu k sežrání !! ). Záhy jsem začal sympatizovat s režisérovým rukopisem i s neprůhledností hlavních postav. Rozhodně stojí za zmínku jak výtvarná, tak hudební stránka filmu. Nicméně z mého pohledu film na své vyprávění postrádá hloubku příběhu, který tu měl více vyniknout. V paměti mi tak nejvíce utkvěl začátek a konec potažmo pasáže s R. De Nirem. Úsměvná "náhodná" setkání po několika letech mezi Finneganem a Estellou lze asi přejít v klidu. Velké naděje si za mě raději nedělejte... (28.01.2021)

Velké naděje vykazují jisté osobní kouzlo, které však spočívá převážně ve ztvárnění postavy Gwyneth Paltrow. Jako malinká dívka Estella jednoho dne v zahrádce zamotá hlavu klučíkovi jménem Finn, který bude touto svou osudovou láskou navždy trápen. Mezitím se také setká s uprchlým trestancem v podání Roberta De Nira, s nímž se v budoucnu ještě "náhodně" potká a zjistí, že toto setkání z dětství, kdy mu jako kluk pomohl, mu zásadním směrem ovlivnilo život. Gwyneth půvabná, Ethan charismatický. To je asi vše. Děj uběhl závratnou rychlostí a já na konci měla pocit, jako bych vlastně ani žádný film neviděla. V podstatě se nic výrazného, jak obsahově, tak i herecky neudálo. Žádné zvraty, zapamatovatelné či silné momenty nebo výrazný příběh mezi hlavní dvojicí. Snad jen polibek ve fontánce či malování Estelly si pamatuji. A jelikož jsem od tohoto snímku neočekávala žádné Velké naděje, nebyla jsem ani zklamána. (06.11.2011)

Dost možná na to mám neobjektivní pohled, protože na tenhle film nás vyvlekli se školou, a to už člověk bývá tak nějak naježený předem. Ale časový odstup a přečtení předlohy to spíš ještě zhoršily. Ne že bych to pokládala za zgruntu špatné a obsezení je poměrně slušné, byť mi nikdo nevymluví, že Gwyneth se na svou roli moc nehodí. Že De Niro s Bancroftovou své mladší kolegy hravě překonají, i když zdaleka nemají tolik prostoru, asi nikoho nepřekvapí. Jako pokus o zmodernizování Dickense to ale selhává po většině stránek. (01.07.2007)