Piargy

Ťažko mi je hádzať superlatívmi všade navôkol na margo kameramanskej práce Bencsíka, nakoľko mi je SK tvorba viac-menej cudzia, z čoho vyplýva moja neznalosť ohľadom toho, či bol Stanislav Szomolányi jeden a jediný génius slovenskej kamery, alebo sa jedná o dlhotrvajúci štandard, no to, čo tu dával Bencsík v jeho čiernobielych kompozíciách, bolo niečo v skutku neskutočné. Po formálnej/technickej stránke je Piargy bezvýhradná excelencia a nominácie v každej z kategórií nie je až také veľké počudovanie, no príbeh akoby vyšiel z úplne zahovnenej telenovely s pocitom, že sa udialo menšie márnenie talentom filmárov. Tieto šeredné dedinské reálie a medziľudské intrigy dával majster Grečner s Lukavským v Drakovi tak rázne a úderne, toto bol čistý výsmech. Ak budú snímky u nás takto vyzerať, sme na veľmi dobrej ceste, no chce to aj nejakú substanciu, nie len štýl. A kamera je tu fakt naozaj seriózne vážne na Oscara. Terrence Malick by z nej mal orgazmy. Nepochybne... (5.4.2023) (11.4.2023) (11.04.2023)

Asi najviac, okrem komentára Arsenala83, vystihli tento film na portáli Svet ženy. Tento príbeh by sa mohol kľudne odohrať v dnešnej dobe.  Zlý patriachálny svet dosiahol pokrok a mladá zdegenerácia tak presadzuje silné sebavedomé feny do popredia a bojuje proti šikane  tak šikovne až dievčatá šikanujú chlapca tak že radšej spácha samovraždu skokom zo strechy, pravda utláčaná šikanistka to nezabudne streamovať. A aby toho nebolo málo vzdelaná akademická obec poukáže vo filme na nevzdelaných sedliakov, ktorý bežne počas omší potúžený alkoholom postrieľajú ďalších 13 farníkov. Ešte šťastie že sa takéto hrôzy neodohrávajú v realite na pôde akademicej v hlavnej úlohe s akýmsi prefetovaným filozofom. Toľko k tuposti liberálov a mladej zdegenerácie. Odmysliac si zlú bububu cirkev, dvestojednatisíc stotridsaťšesť plagátov Tisa a alkoholizmus na vidieku treba uznať že úvodné 2/3 filmu sú skutočne surové a hlavne výborne natočené. V závere sa však tvorcovia až príliš chceli podobať Larsovi von Trierovi a zahrať na niečo viac ako mali a tým pádom výrazne znížili kvalitu filmu ktorý mohol očariť podobne ako Pomaľované vtáča, nebyť spackaného záveru. A keď som v záverečných titulkoch v úlohe tuším miništranta číslo dva zazrel americké priezvisko O´Brain hneď mi bolo jasné nielen komu otrčila Juliša ale aj nadáciam ktorej krajiny nastavil náš tím Piagry....či to bola tvár ťažko posúdiť. Takmer 4*.... (02.01.2024)

"Naplní se už čas, neboť všechna znamení se už ukázala. Z nehodné ženy zrodí se antikrist"  Kdo by si v okamžiku, kdy celou vesnici zasype ohromná lavina, nevzpomněl na tato dramaticky vyřčená prorocká slova místní vědmy? Ale co když onen očekáváný antikrist má trošku jinou podobu než malé novorozeně, které též skončilo pod lavinou... Vesnické historické drama ze Slovenska z doby těsně před 2. světovou válkou má v sobě v první řadě jakousi magičnost. A může za to nejen ona děsivá věštba, ale především úžasná černobílá kamera Petere Beczika, která po celou dobu doslova kouzlí (po nebi i po zemi). Nejkrásnější je asi záběr, kdy kamera zblízka zabírá rozsochatý pařez na poli zatímco v pozadí je zamračená obloha. Kromě téhle poctivé filmařiny nebo působivé hudby Kirila Dzajkovského zaujme i samotný příběh o postavení žen ve zdejší vesnické společnosti. Nejde přitom jen o mladou Julišu (velmi věrohodný výkon Judit Bárdos), ale i její tchýni, zasmušilou ženu, která musí přehlížet, jak její náruživý muž "klátí" jednu ženskou za druhou. Postupem času (skoro) všichni vědí, co se na statku děje, ale nikdo to vlastně moc neřeší (zdejší kněz se maximálně zmůže na to, že si na chlípném sedlákovi jako odpustek vymůže příslib zaplacení nové střechy kostela). A tak vše pomalu ale jistě směřuje až k téměř apokalyptickému finále... (06.01.2023)

Pompeje pod Tatrami. Film má zdánlivě vše, co je potřeba, nádherný vizuál, skvělé herectví všech zúčastněných i velmi povedenou režii, která si skvěle pohrává s dějovou linií...nicméně samotný příběh (zápletka) byl pro mě nezáživný, banální, místy až komický, což u mě film lehce degradovalo. Dost zásadní období, ve kterém se film odehrává, už jsem nepobral vůbec, působí zde jen jako nějaká matná kulisa, což je opravdu škoda...ano, pár důmyslných narážek na stav Štátu a nastupujícího zla tu je, ale jinak se děj mohl odehrávat prakticky kdykoli, což je u mě také dosti nevyužitý potenciál, když si s atmosférou dali tvůrci tolik práce. Žel, pro mě slabé...čekal jsem silnější filmový zážitek. (29.01.2024)

Piargy majú super atmosféru, často veľmi nepríjemnú a depresívnu. Čiernobiela kompozícia, hudba, uhly kamery to všetko mi ulahodilo. Zasadenie do odľahlej dedinky v horách má samo o sebe tajomnú auru, príbeh ma ale úplne nebral. Ajkeď pár skľučujúcich momentov čo si budem pamätať bolo. Postavy nie su dostatočne prekreslené a časom sa z filmu stáva vidiecka telenovela s hororovým nádychom. Znie to ako divná kombinácia ale na mňa to tak pôsobilo. Ľúbostný trojuholník je spracovaný krkolomne a trochu rušili aj artove preludy (našťastie ich je veľmi málo). V inom filme by som z nich bol pravdepodobne nadšený, tu uberali reálnosť a surovosť skrytú v obyčajnom živote. (postavenie ženy v konzervatívnej spoločnosti) Záver nevyeaskaloval tak ako som čakal, no nechcem iba kritizovať. Natočené je to naozaj úžasne. No a k hercom, Judit Pecháček a Attila Mokos hrajú prvotriedne. Ostatní sa pri nich stratili. (24.03.2024)