Gattaca

Geniální dílo. Andrew Niccol z Nového Zélandu má před sebou úžasnou kariéru, kterou vylepšuje každým filmem, ale Gattaca jako jeho debut zůstane výjimečnou. Kdo by čekal, že obsazení v debutu neznámého režiséra bude tak skvěle obsazený a precizní po všech směrech. Výborně napsaný film s vloženými společenskými chybami, předsudky, nekalostmi v uhlazené vizi budoucnosti. Žít ve světe rozděleném na validy a invalidy, kde je diskriminace povinností a ne pouze názorem, sem zasadil Niccol příběh o člověku, který chce přesáhnout své hranice a potenciál, který mu darovala příroda a ne vědci. Oslava schopností člověka a ukázka jeho odvahy a síly vůle, která mu dokáže dovolit dosáhnout až k výšinám... Mnou naprosto milovaný dokonalý film, který okouzlí za všech okolností. Krásně stylizovaný a perfektně natočený a bohužel také zatím nedoceněný poklad. (25.06.2004)

Na zadek tedy rozhodně nepadám, ač netvrdím, že nešlo o zajímavou sondu, navíc mísící tradiční sci-fi s vizuální atmosférou filmu noir. Navrch zaoceánským divákům představila jednu z nejzářivějších hvězd let následujících (Jude Law) a ukázala, kterak za pár let budeme chtít geneticky vylepšené děti, které se dostanou do vyšších vrstev společnosti. V opačném případě jim okolí nedovolí růst a zbydou na ně jen podřadné práce. Drama o nebezpečí vědeckého pokroku potěší chladně stylizovanou budoucností, hereckými výkony, netriviálním dějem, který se vyhýbá efektivním scénám. Asi to bylo mým rozpoložením, ale nakonec půjdu jen na tři hvězdy. Mám za to, že se z toho dalo vymačkat víc. (23.04.2017)

Nemám příliš v lásce Sci-Fi, připadá mi, že si její autorři strašlivě ulehčují práci, když si vymyslí prostředí, postavy, situace a problém - a pak to skvěle všechno vyřeší. Ale tohle je opravdu něco jiného a povedeného. Problém oprávněnosti, účelnosti a vůbec akceptovatelnosti genetického inženýrství je problémem z tohoto našeho světa. Vylučme se života náhodu, všechno přesně spočítejme - a když se nám to podaří, zajistíme si nehynoucí nudu. Ale ono se nám stejně nepodaří. (03.04.2010)

Mrzí mě, že jsem film neviděl v době jeho vzniku...v dnešní době plné neskutečných digitálních efektů a všelijakých vymožeností byl pro mě tento film jaksi ... nechci říkat nudný, ale jiné slovo, které by aspoň trochu vystihovalo můj dojem, asi nenajdu...neříkám, že potřebuju v kadém filmu choreograficky vypiplané souboje, přestřelky a kamerové symfonie, ale tenhle sci-fi snímek mi nic nedal, pravděpodobně si na něj pozítří nevzpomenu a to je asi chyba...připomnělo mi to film Cifra...herecké výkony byly také dobré, budoucnost vykreslena patřičně chladně a strojově...ale oba filmy ve mně nevzbudily nic...ale možná jsem teď jenom nenašel tu správnou filmovou notu... (29.11.2006)

Scénář: Andrew Niccol .. Možná, že se budu opakovat, ale guru filmové satiry mne ani potřetí (ze tří jeho filmů) nezklamal ba naopak, velmi příjemně překvapil. Tentokrát si vzal do parády DNA a genetické odlišnosti a vytvořil sofistikovanou komorní sci-fi o zapovězeném životě mezi gen-elitou - o zapovězeném snu, na který nelze za daných předpokladů dosáhnout .. ovšem to by musela jít zlomit lidská vůle a naděje. Krása! Atmosféra snímku je velmi prokreslená, režie nepoužívá rozmáchlých gest, vše je umírněné, zato intenzivnější, plné emocí, budované na dalším z propracovaných scénářů, jaké si Niccol sám píše. „Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?" Kazatel 7,13. (17.10.2006)