Otec a otec

Na môj veľký žiaľ sa videl aj tento film. A nemyslím to v zlom, ale práve naopak. Míňajú sa mi filmy Vebera a ja cítim smútok. Ale aj radosť z toho aké príjemné filmy tento človek za svoj život vytvoril. Vo filme otec a otec sa opäť stretávame s Pignonom a Lucasom. Aj keď sa tieto dva charaktery na úvod vôbec nepoznajú opäť ku sebe nájdu cestu. Lucas ako drsňák a Pignon ako citlivá duša. Táto skladba ich psychyky sa medzi nich náramne hodí. Depardieu krásne vytvára Lucasa ako silného, ale zato aj citlivého chlapa. Naopak Pignonovy tentokrát Veber vdýchol depresívne stavy a práve z toho vznikajú humorné scény. Napr. tá na benzínke nemá chybu. Film využíva aj skvelo napísané dialógy a nejedno oko nezostane suché od sĺz, pri nápore smiechu. Osobne ma potešilo využitie jedného z posledných krásnych bavorákov a to žraloka ako Lucasovho auta. Aj takýmito detailami si ma Veber vždy vie dostať na svoju stranu. Škoda, že takých tvorcov nie je viac. (24.11.2013)

Co by člověk dělal, kdyby neexistovala sedmdesátá a osmdesátá filmová léta ve Francii, kde se rodila jedna komedie za druhou prošlapaná mezi kriminálními peckami. Vždyť to by tu dobu musel akorát každý obrečet. Nejhezčí na tom je, že ty filmy dělají radost i v dnešní době, třicet let po době, co je Frantíci natočili. A to je na tom to opravdu krásný. (12.11.2012)

Gerard Depardieu a Pierre Richard jsou pomoci lsti přesvědčeni, že jeden z nich je otec Tristana, který utekl své matce Christině (Anny Duperey) a ta ho chce samozřjemě zpátky. Oba "tatíci" se spojí, aby našli syna a zjistili pravdu. Ač film nabízí dvě velká jména francouzského filmu a režiruje známý Francis Veber, tak je to zábava jen tak napůl, film nabízí několik povedených momentů, na druhou stranu i několik nudnějších situací, takže výsledek je poté značně nevyrovnaný. Ale už kvůli dvoum velikánům stojí za to se na film kouknout. (29.10.2011)

Nedávno som si pozrel americký remake tohto snímku, ktorý bol natočený v roku 1997. Volalo sa to "Deň otcov" (Fathers´Day). Hlavné úlohy v ňom stvárnil nudný Robin Williams a neznesiteľný Billy Cristal. Réžie sa ujal Ivan Reitman. Pôvodný francúzsky film "Otec a otec" (Les compéres) z roku 1983 nie je síce žiadna geniálna kultová komédia, ale oporti americkému remakeu je to hotové umelecké dielo. Pierre Richard a Gérard Depardieu na rozdiel od svojich amerických kolegov boli skvelí. Predovšetkým na základe porovnania oboch filmov prideľujem titulu "Otec a otec" štyri hiezdičky. **** (31.05.2020)

Po dlouhé době jsem viděla tento film a musím uznat, že kombinace V+C+R+D je balzám na duši a záruka kvality. Kontrast povah obou hlavních protagonistů, ale jejich stejné poslání - touha být otcem, dobrým otcem, tím nejlepším otcem - je zkrátka dechberoucí...  Klasika. Francouzská komedie s hudbou V. Cosmy je nepřekonatelelná. (02.01.2022)