Danton

Nějak se to zvrhlo... Kyselé hrozny sladké Francie očima Andrzeje Wajdy aneb jak se dělá revoluce. Země Galského kohouta to nejsou jenom croissanty, Provance, Eiffelovka a Notre Dame de Paris, ale taky období konce 18. století a krvavá lázeň, kterou si moderní historikové navykli označovat nevinně vyhlížející zkratkou VFR. Geniální zpracování velmi vděčného tématu zdobí především naprosto strhující výkon Gérarda Depardieu a mistrovské zachycení ducha doby. Doslova tak můžete cítit onu zlověstnou atmosféru, ve které to máte ke gilotině stejně daleko jako k olivové ratolesti. Liberté, égalité, fraternité nebo také kdo nejde s námi, jde proti nám. Vedle "úspěchů" Výboru pro veřejné blaho pak vypadá řádění samotného hraběte Drákuly jako nevinná strkanice na pískovišti. Slovo vlastenectví v sobě ještě nikdy neneslo tolik odpornou pachuť bezbřehého fanatismu a zbabělosti. Ale co, když se kácí les, lítají třísky, že? Třikrát fuj, pánové! (14.08.2007)

Toto je v pravdě syrové dílko ze syrové doby, kdy ve Francii žádná hlava neseděla na krku dost pevně, a to ani ta královská. Když už si totiž dovolíte useknout hlavu i Bohem byvolenému králi, může vám být jedno už úplně všechno, do Pekla stejně zahučíte, ať děláte co děláte. A tak musel přijít prcek z Korsiky a ten je do toho Pekla poslal všechny...to už ale jinde jsme. Danton je film o strachu, revoluci a přátelích, kteří tě zradí...70% (24.05.2014)

Veľká francúzska revolúcia - Maximilián Robespierre - Georges Jacques Danton. Najklasickejšie čarovné slovíčko, ktoré vystihuje poslednú dekádu 18. storočia, je bez akýchkoľvek bližších debát : g-i-l-o-t-í-n-a, ktorá pravidelne vyčerpávala nepohodlných tak, že do úvahy spadala táto príznačná pomôcka, ktorá behom sekundy poslala človeka do večných lovísk, spôsobom, že sa mu odtne hlava... Nechutná, depresívna doba, ktorá sa s nikým absolútne nesrala !!! Vedel by som si ju predstaviť, ako účinný nástroj na nenávidených politikov, ktorými sa to všade, len tak hemží... Nejaké tipy ? Sakra, veľa ich je... Pred týmito dvomi pánmi, ktorí si liezli do zelí, čakala gilotína na Ľudovíta XVI a jeho manželku Máriu Antoinettu. Vynikajúci historický film, venujúci sa týmto udalostiam, vyššie uvedených, bez manželského páru, nižšie, pod taktovkou, skúseného poľského majstra - Andrzeja Wajdu + za kamerou stál, slovenský borec - Igor Luther, ktorý tomu dodal, extrémne znepokojivý podtón, vlastne po celý čas som mal strašne divný pocit !!! Vystupuje tu pomerne veľa hercov, rôznych národností, ale mňa najviac tradične zaujal - DEPARDIEU, keď bol ešte veľmi schopný herec ! I Wojciech Pszoniak, ako ROBESPIERRE, je výborný, no Gérard, medzi všetkými najviac exceluje, určite treba vidieť cez francúzsky originál s českými titulkami, inak neodporúčam, ak nie takto. Jednoducho, pred kamerou, i za kamerou, sa stretli špičkoví pracovníci, kde to nemohlo dopadnúť zle, či napríklad napísať scenár, podľa Jean-Claude Carrière, ktorý spolupracoval s českým režisérom Milošom Formanom, či i samotní aktéri z Poľska, Wajda, Holland, sa zapojili do finálnych prác, to je maximálny pôžitok, ktorý ma priklincoval, takmer na 2 a pol hodiny do sedačky ! Významný film, ktorý som až doteraz nevidel, čo sa javilo, ako veľká chyba, ktorú bolo treba, čo najrýchlejšie dať do poriadku ! (23.06.2016)

Hooooodně utahaný, ale na svojí dobu zajímavá koprodukce Polska, Francie a Západního Německa a nebýt hlavní role, asi bych to ani nedokoukal. Gérard Depardieu už jako mlaďas dokázal neskutečný kousky, zahrát buřiče své doby tak jako by to nedokázal snad nikdo. Díky němu jsem na film také dokoukal, jinak bych se asi utrápil. Film samotný totiž není nic unikátního, machinace, nenávist, závist, a zase ty machinace. Je to stále dokola, ale v té době to jinak ani fungovat nemohlo. Danton v tom udělal docela zásadní bordel a proto se na to nechalo koukat, ale nehrát ho Gérard, asi ten film ani nedokoukám. Tyhle historické fresky známých osobností mi příjdou stále na jedno brdo, žádná změna, ale tady ta změna vyčnívá, a to se mi na tom hodně líbí. (31.12.2008)

Trochu nudná povedačka, Wajdov štýl je už taký. Keby som točil film o pre širokú verejnosť neznámu osobnosť, skúsil by som to trochu pútavejšie. Premrštené hodnotenie na tejto stránke je samozrejme výsledkom toho, že sa tu nosí štýl kvázi umenia. Mňa dialógová hladina vôbec nenadchla. Film zachraňuje len fantastický výkon Gérarda Depardieu. (21.12.2015)