Danton

Trochu nudná povedačka, Wajdov štýl je už taký. Keby som točil film o pre širokú verejnosť neznámu osobnosť, skúsil by som to trochu pútavejšie. Premrštené hodnotenie na tejto stránke je samozrejme výsledkom toho, že sa tu nosí štýl kvázi umenia. Mňa dialógová hladina vôbec nenadchla. Film zachraňuje len fantastický výkon Gérarda Depardieu. (21.12.2015)

Upraveno v březnu 2022. Danton je politicky osobitější lyrikou, uštěpačnou ke vzniku západního způsobu demokracie a současně reflektující dobovou situaci polského politického prostředí po vyhlášení stanného práva. Základem Wajdova politického dramatu je divadelní hra Případ Danton polské prozaičky Stanisławy Przybyszewské (ale ta je velkou obhajobou Robespierra a Dantona naopak haní a označuje za anglického agenta). U Wajdy jde o jednoznačný posun ve prospěch Dantona (byť nic neponechává pouze černobílé) a nesmlouvavě odhaluje praktiky novověkých "vlád lidu": teror, šíření strachu, zinscenované soudní procesy, odstraňování oponentních hlasů, demagogické principy nebo umění v ideologických službách. Působivou stránkou jsou zde kostýmy podle návrhů Yvonne Sassinot de Nesle, uhrančivými jsou herecké výkony v té kruté neúprosnosti mocichtivých lidských dějin. Hvězdičkou představení jest Georges Danton (bonvivánsky nespoutaný Gérard Depardieu), hlavní osobnost vzniku francouzské republiky. Ale časy se mění a způsoby krutovlády přestávají být eticky obhajitelné. Politický střet se zdá být hrou, ale to se v mžiku mění. Druhým hrdinou na politickém kolbišti je tu Maximilien Robespierre (vynikající Wojciech Pszoniak s hlasem Gérarda Desarthea), vůdce jakobínů a dominantní osobnost Výboru pro veřejné blaho. Politický boj za vzájemného osočování za nepřítele revoluce se vyhrotil ostřím gilotiny. Mezi nejvýraznější postavy patří také útlocitnější Dantonův propagátor hlásajících slov v politické konfrontaci Camille Desmoulins (zajímavý Patrice Chéreau), a pomstychtivý a s Robespierrem ve Výboru blízce spjatý Louis de Saint-Just (dobrý Bogusław Linda). Hlavní ženskou postavou je zde Lucille Desmoulins (příjemná Angela Winkler), strachující se o zatčeného manžela. Z dalších rolí: ze strachu zrazující François Louis Bourdon (Andrzej Seweryn), Dantonovi pozatýkaní političtí příznivci Pierre Philippeaux (Serge Merlin) a Jean-François Delacroix (Roland Blanche), také zatčený generál François Joseph Westermann (Jacques Villeret), akurátní a přísnější Robespierrova milenka Éléonore Duplay (Anne Alvaro), z donucení ztichlý Dantonův příznivce Legendre (Bernard Maître), poslušný veřejný žalobce revolučního tribunálu Antoine Quentin Fouquier-Tinville (Roger Planchon), jediný člen Výboru pro veřejné blaho nepodepisující zatčení Robert Lindet (Marian Kociniak), nebo hlavní ideologický umělec francouzské revoluce Jacques-Louis David (Franciszek Starowieyski). Danton je nesmlouvavým filmem k podstatě politik vlád lidu (byť nejenom jich). Působivé představení krvežíznivé mocichtivosti, kdy demokracie je jen pouhou iluzí a deklarace lidských a občanských práv je na tisíc způsobů stínána gilotinou. (24.01.2010)

V jistých snímcích, zvláště životopisných, pan Depardieu předvádí neuvěřitelně nepoměrný her.výkon k svému talentu.!!! Robespierre je zde strašlivý-fyzicky i duševně, obrovské chodící zlo s temným závojem všudypřítomného strachu a hudba jen doplňuje onu atmosféru. Wajda opět dokazuje, že je velmi kvalitním autorem, jenž dokáže na plátně znázornit i nejhlubší myšlenky.. "Pro blaho vlasti nemůžeme být podlí a nemůžeme si dovolit býti spravedliví..!" (07.12.2009)

Mezi koktavým rozpomínáním se na články Deklarace práv člověka a občana a jejich bezchybném mechanickém odříkávání v podání malého chlapce se odvíjí drama dvou mužů-vůdce jakobínů Robespierra (který pro dobro republiky neváhá stínat hlavy) a umírněného Dantona (který je už z permanentní revoluce, již sám pomáhal zažehnout, unaven). Toto drama je nadčasovým příběhem o tom, jak revoluce požírá své vlastní děti, a v co se mění původně pokrokové myšlenky. Je založeno především na silném scénáři a (zejména ve své druhé polovině) strhujícím výkonu G. Depardieua. Všem adeptům vstupu do politiky pouštět povinně! (22.01.2007)

Dělat z Dantona hrdinu a z Robespierra padoucha je hodně laciné. Soud s Dantonem bych spíše přirovnal k politickým procesům v 50. letech, kdy komunisté věšeli své spolustraníky. Čili svině se zbavovaly sviní. Film sám se místy až příšerně táhne a já měl neodbytný pocit, že vše je točeno výhradně pro Francouze, případně pro ty, kteří se o události kolem Francouzské revoluce zajímají. Pozornost tak udržují jen výborný výkon Gérarda Depardieu a strhující projev Wojciecha Pszoniaka v roli Robespierra, který svého francouzského kolegu v mých očích přehrál. 50% (21.07.2015)