Krysy z temnôt

Příjemně vtipné, nenudící, hodně hravé a plné skvělých nápadů, s originálním a dostatečně zajímavým námětem. Sice nemůžu říct, že bych z toho šel co chvíli smíchy do kolen (i když z toho japonského turisty by se to tak říct dalo :D), ale vtipných scén je tu skutečně mnoho a díky tomu je to celé opravdu dost pohodové. Není to sice zas taková pecka, abych tomu dal plný počet, ale popravdě to k němu nemá vůbec daleko. A nejzajímavější na tom stejně je ten fakt, že je to snad jediný existující film o komunitě lidí žijící v podzemí, která je se svým životem naprosto spokojená, ba přímo nadšená... To jsem skutečně ještě neviděl, většinou tyhle podzemní komunity jsou v tom podzemí nedobrovolně kvůli znečištěnému ovzduší, které tady sice není a o žádné postapo ani sci-fi se fakt nejedná, ale i tak je to dost zajímavé zjištění. Silné 4* (16.06.2022)

Velmi svérázná satirická komedie o přestavbě Paříže na super moderní město v kontrastu s některými obyvateli Paříže, kteří se rozhodnou s tímto stavebním běsněním bojovat svými prostředky. Současně je ve filmu cítit obviňování vlády a těch úředníků, kteří rozhodují o výstavbě, že zcela mění historický ráz města, ničí jeho dominanty a nahrazují je nevzhlednými betonovými škatulemi, likvidují poslední zbytky zeleně ve prospěch parkovišť a uskutečňují své megalomanské mocenské choutky. Myslím, že by pro pány na pražském magistrátu měl být tento film povinným výukovým materiálem… (07.07.2008)

Klasická francúzska komédia. Michel Galabru ako hrdý francúzsky komisár je výborný, ale ja mám rád na tomto filme atmosféru podzemia ( nemecký vojak, ktorý ani nevie že skončila vojna , únosy ľudí do elektrárne, ) Môj obľúbený P.Noiret ako šlachtic je fantastický. Nesmiem zabudnúť ani na mladého G.Deperdieuva. Bláznivý minister v prepadnutom ministerstve, ktorý odmieta opustiť "loď" je karikatúrou aj našich politikov. A M.Serrault je herec skvostný, utvrdil som sa v tom po filme "klietka pre bláznov" (26.09.2006)

„Považte, lidé, kteří žijí v zemi... – to jsou pohádky pro děti.“ Tak tohle je pro změnu krásná, skoro až satirická pohádka vhodná bez potíží i pro dospělé! Pominu-li některé filmy s Funèsem viděné v dětství v rodinném kruhu, byly pak Krysy z temnot před necelými třemi roky mým prvním cíleným setkáním s francouzskou komedií (byť mi v rámci Challenge Tour tenkrát paradoxně reprezentovaly Belgii). Neznal jsem nikoho z tvůrců (dnes již pro mě hodně zvučných jmen), zaujala mě obrovská nápaditost, originalita, hravost i tematicky menší podobnost s československým filmem ze stejného roku Jak utopit doktora Mráčka či zajímavě skrytý politický podtext (dobová politická situace se mimochodem zajímavě odrazila na obou fantasy komediích ze dvou politicky rozdílných krajin). Dneska jsem „Krysy“ viděl potřetí a přihazuji jim defiinitivně pátou hvězdičku. S odstupem času jsem si ještě více užil krásně rozvrstvené gagy, nápady a několik skvěle propojených zápletek (v případě té „podzemní“ i pěkné historické či literární odkazy) a to od úvodních titulků přes tajuplné odhalování záhadných zmizení i objevování, až po krásné završení v závěru. Mým osobním TOP favoritem ve filmografii Tcherniy, Goscinnyho, Serraulta a Galabruho je sice o dva roky starší Doživotní renta, ale úžasní Gaspárové nebo-li Krysy podzemí mohou bez problémů hned za ní následovat. Dokonce jsem po čase přijal za svou i tu zápletku s odjezdem na dovolenou (jak si jí pan inspektor nemůže dopřát a jeho rodinka čeká neustále v autě), kterou jsem dříve vyhodnotil jako hodnou spíše průměrného rodinného filmu. Takže coby vzorný protestující se okamžitě pustím do práce a jdu šlapat a zpívat s cílem nabíjení elektřiny v podzemních prostorách! Nebo si alespoň půjdu zahrát v noci s komorní kapelou toho Schuberta. Když už nám chamtivý ministr vše vzal, alespoň ta hudba nám zůstala... :o) 95% (poprvé viděno v rámci Challenge Tour 2018: 30 dní se světovou kinematografií) (28.10.2020)

Nápad na film a možno aj reálny skutok to nie je vôbec zlý, len možno to mala byť skôr komédia trochu temnejšia, atmosférickejšia. Pár krát sa človek zasmeje, ale komediálny potenciál bol vyšší. Taktiež dej nie je primerane gradujúci, nakoniec máte pocit, že film mohol skončiť v ktoromkoľvek okamžiku a výsledok by nebol omnoho horší. Takže Tchernia aj so Serraultom a spol. zostali niekde na pol ceste, keď síce vedeli, čo chcú povedať a že humor je najlepšia kritika, realizácia je však kostrbatá ako rastlá nekontrolovateľná výstavba veľkomiest. Zaujímalo by ma, čo by povedali pamiatkári na tú plánovanú kolíziu nového a historického v podobe dvoch sklenených kociek z oboch strán Notre Dame :). (01.04.2014)