Réžia:
Bertrand BlierKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Stéphane GrappeliHrajú:
Gérard Depardieu, Patrick Dewaere, Miou-Miou, Jeanne Moreau, Brigitte Fossey, Isabelle Huppert, Gérard Jugnot, Thierry Lhermitte, Rita Maiden, Claude Piéplu (viac)Obsahy(2)
Bezstarostná jízda a la française sedmdesátých let. Jean-Claude a Pierrot jsou dva cyničtí pobudové, chuligáni, zloději, neurvalci a mnoho dalších podobných přívlastků dostanou na své cestě po Francii. Co vlastně chtějí? Zahnat nudu, naplnit život bezbřehou provokací společnosti, šosáků a měšťáků, kdo ví. A možná to ani sami nevědí. Chvíli si nasazují masku misogynů, jindy něžných ochránců žen plných porozumění, někdy jsou to jen sprostí zloději. Dvojice Patrick Dewaere a Gérard Depardieu, oba téměř stejně staří, plují svou sebezničující cestou s perverzní grácií a vulgárním šarmem. Cestu jim zkříží divy francouzského filmu jako Jeanne Moreauová, Miou-Miou, mladičká Isabelle Huppertová a Brigitte Fosseyová. Režisér Bertrand Blier je synem zesnulého herce Bernarda Bliera. Proslavil se již v polovině 70. let jako tvůrce eroticky provokativních filmů, jejichž hrdiny jsou nejčastěji sexuálně frustrovaní muži. (Česká televize)
(viac)Recenzie (117)
Třetí hvězdu dávám za Depardiea, kterej svým upřeným pohledem v líbací scéně ve vlaku vzrušil i mě (za normálních okolností hetero savce) a hlavně za konec, jenž zaplaťpánbů nikoho nenapravuje a nemoralizuje (doufám že to nebyl SPOILER). Jinak je to celkem nuda, ačkoli je jasný, že v době vzniku to muselo bejt hodně pobuřující...jenže já mám problém i s tím, ony "šokující" scény totiž působí až přiliš samoúčelně. Na druhou stranu je zde mnoho cenných ponaučení pro život, např. pokud nepolíbíte před sexem ženu, tak si to vůbec neužije a celou dobu bude ležet jako nebožka, nehledě na kus teplýho masa, kterej v ní jezdí sem a tam. 40 - 60% ()
Odvážné, vulgární, nechutné, divné, almodovarovské, artové, vtipné. Příliš perverzní, aby se mi to opravdu mohlo líbit. Hezká, téměř něžná hudba. Jeden z nejulítlejších francouzských filmů, který si v ničem nezadá s legendou Serge Gainsbourga, kde byl mimochodem Gérard Depardieu taky u toho. ()
Popravdě jsem čekal od Bliera víc. Vadila mi ta nedějovost, vadilo mi i to, že se to nikam vlastně nevyvíjelo a ačkoli tu je potencionálně zajímavý námět a la Spring Breakers své doby, moc využit nebyl. Pár zajímavých a silných scén a částí v tom ale stejně je, osobně mě asi nejvíc zaujala ta s tou podivnou ženou, která byla po přechodu. Navíc je to celé dost zručně natočené, takže i nemalý počet scén, který je o ničem, má díky určité poetice v nich svoje kouzlo. Věřím i tomu, že ve své době to muselo být i poměrně dost odvážné, až bych se nebál sem přidat žánr erotický, jelikož tu byl skutečně velký počet sexuálních scén a snad každá byla na jiný způsob, což je aspoň dost pozoruhodné. Ale stejně to u mě na víc jak tři hvězdy není, protože mě to úplně nevtáhlo, samotné postavy mě taky moc nezaujaly a od závěru jsem čekal aspoň něco víc (chápej tragického), aby to mělo aspoň nějakou pointu, ale z tohohle konce jsem spíš měl pocit, jako by Blier stál hlavně na straně ústředních postav a jejich životní styl vnímal jako naprosto svobodný a ducha osvobozující... No, možná tak svobodný v sexualitě, jinak bych tenhle život dvou menších delikventů nevnímal jako svobodný, ale jako určitý projev ztracenosti v sobě samotném. Přesně to jsem čekal, že se u Buzíků pořádně rozehraje, ale jak už jsem psal, ono nakonec skoro k ničemu nedošlo... Je to škoda, ale doufám, že jiné Blierovy filmy mi sednou víc. Slabé 3* ()
Pravá francouzská umělecky zpracovaná zábavná podívaná. Bertrand Blier je velmi neotřelý tvůrce, o čemž mě přesvědčil už u snímku Merci la vie! Buzíci jsou ztřeštění, některé situace jsou zahnány do stavu ad absurdum, ale od začátku do konce jsem se výborně bavil. Duo Depardieu-Dewaere funguje skvěle a Miou-Miou podává svůj životní výkon. A nedivím se, že si s Dewaerem spolu začali, byť to teda moc vesele nedopadlo. Skvělý francouzský film, doporučuji všemi deseti. ()
Mám docela rozporuplné a rozpačité pocity. Asi jsem poněkud prudérní, protože i když mi nahota a sex ve filmu nevadí, vadí mi, když se tak děje sprostě, bezcitně, jen pro ten samotný akt. A i když celkem chápu, že ti dva mladí zlodějíčci na nic jiného nemyslí, štve mě, jak jim ty pipiny lehce a bez odporu podléhají. Světlou výjimkou je epizoda s Jeanne Moreau, té jsem rozuměla a věřila jsem ji. Ona jediná také dokázala oběma hlavním protagonistům skvěle sekundovat i herecky. Jinak je to prostě taková pánská jízda. A i když Dewaere i Depardieu hrají jak o život, pořád jsem čekala na tu černou tragickou tečku na konec. A nedočkala jsem se. ()
Galéria (35)
Fotka © Universal Pictures France (UPF)
Zaujímavosti (24)
- Uprostřed psaní svého projektu se Bertrand Blier dozvěděl, že Henri-Georges Clouzot povolal pařížské scenáristy, aby napsali jeho poslední film. Blier se vydal za Clouzotem a vyprávěl mu svůj příběh. Clouzot byl však skeptický a odvětil, že „dnešní mladí lidé takoví nejsou“. Krátce po tomto setkání se Blier vrátil k práci a vyprávěl o tom svému okolí. Tehdy se zástupce Paramountu France ujal opce na práva a umožnil Blierovi pokračovat v realizaci jeho projektu. Přestože si Bertrand Blier představoval příběh ve stylu „série noire“ a odmítal napsat autobiografický román, vydal se s příběhem jiným směrem, ale myšlenku dvou mladých zločinců si ponechal. Román „Les Valseuses“ vyšel v roce 1972 v nakladatelství Robert Laffont a stal se bestsellerem. Týden po vydání knihy podepsal Blier smlouvu na její adaptaci pro filmové plátno, na níž se podílel Philippe Dumarçay. (classic)
- Obsazení Jeana-Clauda (Gérard Depardieu) a Pierrota (Patrick Dewaere) se ukázalo jako obtížnější, protože Bertrand Blier chtěl duo „à la Laurel a Hardy“ s vysokým a nízkým mužem. Pro roli Jeana-Clauda chtěl Blier „jemného herce, křehkého darebáka“. Gérard Depardieu, jehož filmová kariéra se skládala z vedlejších rolí, právě četl román a snažil se vnutit jeho autorovi. Blier však měl pocit, že herec neodpovídá jeho představě o postavě kvůli své „drsné“ stránce. Depardieu přesto dělal vše pro to, aby ho přesvědčil, denně navštěvoval producentovu kancelář a přesvědčoval ho, aby mu roli dal. Přestože se mu to producent snažil rozmluvit, Blier si nakonec Depardieua vybral. (classic)
- Po smrti Patricka Dewaereho (Pierrot) 16. července 1982 se film v následujícím týdnu vrátil do první třicítky nejnavštěvovanějších filmů ve Francii, když již překročily hranici 5 milionů diváků, a v posledním červencovém týdnu 1982 se dostal do první patnáctky. V první třicítce se udržel až do poloviny září 1982. Buzíci nakonec zaznamenaly obrovský úspěch a ve Francii se na ně prodalo 5 726 031 vstupenek, z toho 1 148 239 v Paříži, což z nich učinilo třetí největší hit roku 1974 po Emmanuelle a Robinu Hoodovi. Ve Spojených státech a Kanadě film vydělal 771 540 amerických dolarů. (classic)
Reklama