Čínsky syndróm

Boj jedince, který udělá zásadní rozhodnutí, proti systému podle Michaela Douglase, který u projektu stál od začátku. Nikdy mu moc nevoněly machinace okolo zkoušek a výstavby jaderných elektráren. Podle filmových studií „nekomerční“ námět se nějakou chvíli hledal a vůbec nepomáhalo, že Douglas měl za sebou veleúspěšné Kukaččí hnízdo. Dlouholetý zaměstnanec elektrárny Jack Lemmon byl nakonec výtečnou volbou, reportérka Jane Fonda, ač byla podle producentů až příliš kritická k válce ve Vietnamu, také pomohla tomu, že jde nakonec o poměrně přesvědčivý kousek o možných jaderných hrozbách a lehkovážnému zacházení s energií. Na svou dobu vyvolával palčivé otázky a paradoxně pár dní po premiéře došlo v pensylvánské elektrárně k úniku velkého množství radioaktivního plynu, což bylo pro film dokonalou reklamou. A nakonec se na něj stály fronty. (19.06.2017)

Dost napínavej filmek ze zajímavého prostředí atomovejch elektráren. Sice děj se dá odhadovat krásně dopředu, ale nevadí to, protože je to zajímavé. Vůbec jsem nečekal, že to má být o tomto tématu, takže mě to překvapilo - čekal jsem něco orientálního a oni na mě vyjedou s reaktorem. Každopádně předpokládám, že tento film měl působit na diváka jako na odpůrce atomové energie a přestože mám z toho taky strach, nemůžu se ubránit pocitu, že to bylo trochu jednostranné (nevěřím, že by někdo riskoval, že zamoří kontinent a všechny, jenom kvůli vlastnímu zisku - tohohle by snad už nebyli schopní ani největší šílenci, protože jde o krk i jim). No ale ta možnost tady vždycky je. A to je ten strach... (22.10.2007)

I když je tento film z těch fundovanějších, pokud jde o realitu jaderné elektrárny (čti: "Většina filmů o jaderných elektrárnách jsou mimo naprosto úplně, tenhle je jenom vcelku mimo."), k uvěřitelnosti mu ještě leccos chybí. Bohužel, přednášky profesora Heřmanského z jaderných reaktorů mi zkazily zábavu, stejně jako přesvědčení, že elektrárenské společnosti nedisponují armádou vyzvědačů a nájemných vrahů, kteří jsou vždy okamžitě na (pro ně) správném místě. A to nepopírám, že k mnoha nehodám a haváriím v JE došlo. U filmů se zjevným politickým cílem by měla být přesnost uzákoněna. (21.12.2009)

Začátek sice dává tušit spíše komorné drama na nepříliš záživné téma, ale to, co se poté z Čínského syndromu vyvine, bych mohl klidně označit za velmi děsivou noční můru. Musím říct, že jsem ke konci měl opravdu nepříjemný pocit jak z toho, co nám všem mohou korporace utajit, a hlavně z toho, co by se mohlo stát při jaderné havárii. V tomto ohledu je Čínský syndrom velmi děsivým a výmluvným thrillerem, který při své dvouhodinové délce nenudí a potěší dobrými hereckými výkony v čele s fenomenáním Jackem Lemmonem. Nečekal jsem to, ale tento snímek se mi opravdu dostal pod kůži. Ke konci mě opravdu zamrazilo. (06.07.2012)

Prednedávnom som čítal knihu jedného amerického scenáristu, ktorý vyučoval v Los Angeles scenáristiku a jeden semester venoval vytváraniu scenáru priamo na prednáškach spoločne so všetkými prítomnými študentami. Ich výsledok vyzeral veľmi podobne, ako Čínsky syndróm. Keďže sa to udialo v 70ych rokoch, hovoril študentom, aby pri tvorbe scenára mysleli aj na to, kto by mohol hrať hlavnú úlohu a podľa toho si určili približný vek hlavnej ženskej predstaviteľky. Jednou z tých, ktoré spomenul, bola Jane Fonda. Možno, ak by som sa viac prehrabal v histórii, zistil by som, že sa jednalo skutočne o základ scenáru Čínskeho syndrómu. (30.01.2013)