Čínsky syndróm

Jaký názor zastávají v otázce jaderné energie autoři je sice jasné poměrně záhy, ale o lacinou agitku se v žádném případě nejedná. Naopak to s paranoiou a konspirací pracuje se značným citem dle hesla "čím minimalističtěji, tím působivěji". Dokonce to po většinu stopáže působí (opakuji působí a nikoli že to takové i je; z technického hlediska není a ostatně ani nechce být) natolik reálně (a ve výsledku o to znepokojivěji), že kdyby byla v úvodu noticka "dle skutečných událostí", tak by tomu jistě mnozí skočili na špek; a nebylo by se jim ostatně co divit. (04.08.2014)

Tak na úvod rovnou napíšu, že moje hodnocení je asi poněkud neobjektivní. Je mi proti srsti tento eko-fašistickej blábol hodnotit nějak vysoko. Vypadalo to, že scénář snad napsal nějakej poblázněnej anti-atomovej hipík a na "odborný" spolupráci se podílely Jihočeský matky. Já sice nejsem žádnej exprd přes jadernou energetiku, ale sofistikovanější informace snad dokázaly poskytnout i encyklopedie pro děti typu "Už vím proč". Dávám jednu jedinou hvězdu aspoň za herecký výkony, ale jinak mě tenhle blábol docela nasral. V podstatě to celý vyznívá asi takhle: "Zavřete jadernou elektrárnu. Sice o tom vim úplný hovno, ale mam tady děti." To už řikal jistej pán s knírkem a emo-patkou, že pokud chcete lidi zmanipulovat, musíte jim nakecat, že je to pro dobro jejich dětí... (05.08.2013)

Tak jako je mnou nedávno viděný Kozoroh 1 modlou konspiračních teoretiků, tak je Čínský syndrom modlou ekologických pošuků. A stejně jako u něho, i tady můžu napsat, že "takhle by to opravdu fungovat nemohlo". Když odhlédnu od zjevné nechuti Jamese Bridgese k atomové energii, tak musím říct, že natočil a napsal nevýrazný thriller, tažený jen vynikajícím hereckým obsazením. Katastrofické filmy byly v sedmdesátkách v kurzu, investigativní taky a tenhle je průměrný v obou disciplínách. Načasování premiéry dva týdny před Three Mile Island byl dar z nebes a ve své době mu to dodalo na atmosféře a naléhavosti, ale během těch dvaačtyřiceti let efekt vyprchal. (07.03.2021)

Reportérka Kimberly Wells(sexy Jane Fonda) pripravuje reportáž v atómovej elektrárni za pomoci istej kamery kameramana špičkových kvalít Richarda Adamsa(Mike má očividne čuch na skvelé látky a nahadzuje plnovous...),sú svedkami nehody,ktorú Richard pohotovo nakrúca a samozrejme v centre diania je jadrový inžinier Jack Godell(famózny Jack Lemmon,ktorému úloha perfektne sedí),ktorý sa chystá o všetkom informovať verejnosť,aby on povedal pravdu,kde s prichádzajúcim koncom prichádza aj... Nebudem prezrádzať hlavnú pointu, ako to skončí,ale ja som mal takmer nervy v kýbli z vynikajúceho scenára a bravúrneho ústredného tria hercov,ktorí sa v týchto rolách cítia ako ryby vo vode,perfektné obsadenie,napínavá réžia od začiatku do konca s postupným budovaním napätia... Režisér Bridges symbolicky na úvode prezentuje spleť mostov v L.A.(mám na mysli ako sa v preklade preloží jeho priezvisko Bridges_mosty) v kompozícii kameramana Jamesa Crabea,inak sú tu tvorcovia začínajúci na písmenko J:(režisér,kameraman,herci:Jane a Jack) vo filme,ktorý je maximálne znepokojivý alebo spletený ako tieto mosty v komplikovanej situácii,ktorá nastáva po nehode,pričom na ponuke dňa správ bude extra reportáž(možnosť nakuknúť do zákulisia výroby reportáži a hladu po nich). Na konci som ostal zarazený ako Rich a Kimberly,ktorí len neveriacky nemôžu uveriť,čo sa deje okolo nich,tak ani v záverečných titulkov nezaznie hudba,len som si premietal v hlave spleť celého filmu,ktorý ma zarazil pekne a rýchlo k zemi.Díky za to...Retro,ktoré si vážim. (28.06.2014)

Popravdě chápu důvod vzniku tohohle filmu ve své době, kdy jsme se všichni báli jaderné energie a jaderné války a tak, ale v dnešní době působí film poněkud zastarale - s vědomím Černobylu, ale přece jenom tohle není sovětský film. Fakta jsou tu hodně přitažená za vlasy, což pozitivnějšímu přijetí filmu také nepřidává. Navíc ty dvě hodiny se vlečou neskutečně a postavy mi zase tak zajímavé nepřijdou, abych s nimi šel. (27.12.2022)