Réžia:
Hallvard BræinKamera:
Oskar DahlsbakkenHudba:
Christian WibeHrajú:
Jon Øigarden, Ida Elise Broch, Sven Nordin, Eivind Sander, Axel Gehrken Bøyum, Anatole Taubman, Thorbjørn Harr, Gard B. Eidsvold, Terje Strømdahl (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
9. apríla 1940 sa začala nacistická invázia do Nórska. Nemecké vojská vtrhli do Osla s hlavným cieľom zajať kráľa a vládu a zmocniť sa zlatých rezerv krajiny. Tvárou v tvár naliehavosti situácie sa minister financií obráti na muža, ktorému dôveruje, Frederika Haslunda (Jon Øigarden), obyčajného parlamentného tajomníka, a poverí ho nebezpečnou misiou: vytvoriť tím a akýmkoľvek spôsobom presunúť 50 ton zlata cez celú krajinu, aby sa pripojil k spojeneckému námornému konvoju a odviezol národný poklad do Anglicka. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (18)
Zajímavý a asi pravdivý příběh o záchraně norských zlatých rezerv, kterou shazuje trochu odfláklý scénář a televizní realizace. Na norské straně vykreslení postav ještě jde, ale na německé straně si autoři vystačili se schématickým zobrazením démonického fašouna, který si ke snídani dává novorozence a večeří panenskou krev. Všechno ale naštěstí vyvažuje typický severský feeling a příroda ... Takže nakonec za tři. ()
Je prirodzené, že pri záchrane zlata bola silná žena. Ženy si zvyknú zlato chrániť a zvyčajne nejde o ich manželov. Tento bedýnkový tanec bol však nudný a keďže si to uvedomovali samotní filmári, tak vážnu vojnovú udalosť okorenili burianovinami = humor na nesprávnom mieste. Predvedené situácie dávajú silný pocit, že sú zveličené a s historickou realitou asi nemajú veľa spoločného. ()
Docela napínavý film inspirovaný skutečnou událostí, I když v lecčems asi náležitě přibarvený, ale to už k podobným snímkům patří. Jen tam nemuselo být tolik vlasteneckých frází a tu závěrečnou patetickou, ovšem jinak dost mizernou Griegovu báseň měli raději vynechat úplně. Možná to byl významný spisovatel, ale zrovna tato ukázka o něčem takovém bohužel příliš nesvědčila. Ale třeba to způsobil jen mizerný český překlad... ()
Přesouvati zlato, aneb 52 tun norských národních rezerv pronásledováno okupanty, monotónností a nápadem obohatit to o prvky komedie. Mohlo to mít precizní formu jako Vlak s Lancasterem (nemyslím bombardér), ale nemělo to Frankenheimera. Mohl tam být někdo, kdo ty cihly bude tavit a lít na hlavy nacistických Viserysů, ale nemělo to finské Sisu. Když na konci na lodi začal exstalinista Grieg zase kálet krystalický vápenec, nabízelo se kapitánovo: „Drž už konečně hubu, ty pisálku..“ ()
Jak ta událost celá skutečně probíhala by možná stálo za nějaký opravdu uvěřitelný dokument. Film jako takový mě nadchl bojovými scénámi a to i za použití letadel či scény zničení přístavního města, ty byly úžasné. Naopak vojenský velitel trochu působil, jako by vypadl ze Švejka. Stejně tak chápu nutnost evidence, ale ve chvíli, kdy na mě útočí mi to přijde naprostý nesmysl. Máte-li dát na váhu fakt, že zlato nepřevezete vůbec (ať už evidované nebo ne) či ho převezete celé a doevidujete do na lodi, myslím, že to je jasná volba. To celé je ale nic ve srovnání s tím, že se milostivě zachránil král a měl si z čeho platit drinky, ale nikdo ani jednomu člověku, který se na tom podílel nepoděkoval, nedostalo se nikomu vyznamenání apod. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- 50 ton zlata, ktoré predstavujú nórske rezervy, majú na dnešné ceny hodnotu približne 3 miliárd libier. (Arsenal83)
- Film je založen na skutečném příběhu a v poměrně dramatické podobě se v něm odehrává přesun 50 tun zlata, které představuje norské rezervy. Je to měřítko toho, jak dobře Norsko spravuje svou ekonomiku. (Johnny.ARN)
Reklama