Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1940. Hitler dobývá Evropu. A ve Spojených státech se snaží sekretářka dobýt srdce svého nadřízeného, právníka Eda. Díky podivným služebním cestám šéfa ale začíná tušit, že něco není v pořádku. A skutečně - Američané vstupují do války a Ed se přiznává, že je špiónem, pracujícím v Německu pro americkou vládu. Když je potřeba dalšího agenta, bývalá sekretářka ochotně nabídne své služby. (Guild Home Video)

(viac)

Recenzie (93)

UncleG 

všetky recenzie používateľa

Záblesk ... Aneb Jak si američtí filmaři tak ňák představují špionáž. "Kde je ta polévka?" říká Horst Drechsler v kuchyni. Agentka Melanie Griffith se nad hrncem tváří jakoby byla právě přistižena při focení tajných map... "Vaše dokumenty," říká jakýsi neznámý lajtnant v řeznictví, překvapen zjištěním, že na něj tumpachová Agentka Griffithová bezdůvodně zírá s otevřenou pusou. Agentka Griffithová se zatváří jakoby právě stála s kouřící pistolí nad zastřeleným führerem a třesousíma se rukama rozspye obsah kabelky po zemi. ... Aha...Tak tomu se říká "práce v utajení". Jak roztomilé! ()

wayne99 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film mám moc rád, poprvé jsem ho viděl ještě v kině, a protože to bylo začátekem devadesátých let, tak s titulky. Je to napínavé drama se skvělým hereckým obsazením, a jeho jedinou slabinou je to, že hlavní zápletka (ústřední motiv) se nezakládá na historických faktech. Základnu v Peenemünde, kde němci vyvíjeli balistické rakety A-4 (známé později jako V-2) ve skutečnosti neobjevili američtí špióni, ale byla idnetifikována podle fotek z průzkumného letounu Mosquito. Také nálet, který základnu vážně poškodil (a nacisté v důsledku toho převedli výrobu raket do podzemních továten), provedly britské těžké bomrbardovací letouny. To však filmu na zajímavosti nijak neubírá, navíc hlavní dvojici Douglas - Grifithová to spolu náramně sluší, nevím jestli spolu natočili ještě nějaký film, ale tady to prostě skvěle funguje. ()

Reklama

coulismoulis 

všetky recenzie používateľa

Muhaha, to byla ale vystavni volovina, ale zas ty absurdity a la nemy vyslouzilec Douglas, Griffith s rodilym prizvukem a nazi capo di tutti capi Neeson tomu dodaly tu spravnou stavu na americky bijak na nedelni odpoledne. Jinak musim hodnotit kladne (pojetim, ne charakterem;) postavu Richardson, nez teda na konci sklouzla do klise, herecky to kazdopadne davala nejvic ze vsech. ()

moriero 

všetky recenzie používateľa

Hele lidi, já jsem asi beznadějný romantik. Já vím, že je to stejně realistické, jako když Zeman přestane chlastat, a že životnost postavy typu Linda Voss by byla v nacistickém Berlíně asi 15 minut...ale trio Douglas & Neeson & Richardson (všimněte se, že jsem vynechal Griffith!) podkresleno Kemanovou úžasnou hudbou je to, na co slyším. Dávám 4* z nostalgie, protože jsem tento snímek poprvé viděl v 10 letech (1992) a nemohl jsem ho dlouho dostat z hlavy. Dneska už ani nevím moc proč, ale příjemné vzpomínky přetrvávají (možná mě v deseti letech někdo poprvé zkouřil). ()

Kaka 

všetky recenzie používateľa

V jádru naprosto jednoduchý příběh v interesantním kabátku s nádechem let čtyřicátých zaujme strhujícím hereckým výkonem oficíra Douglase a hubaté překladatelky Melanie Griffith stejně tak, jako naprosto neosobním pohledem na několikaletý válečný konflikt, který změnil celý svět. Naprosto civilní, naprosto realistické co se faktů a prostředí týče. V závěru je story lehce uslzená a přespříliš romantická, ale jinak se to pravděpodobně zakončit nedalo. Několik scén je napínavých a nesmírně působivých - především pak Melanie Griffith behind enemy lines. Celá tato část snímku se dá zhltnout víceméně jedním dechem, stejně jako strhující závěr, který tak brutálně zkazila ona otřesně okatá a tak důležitá bíla čára. ()

Galéria (71)

Zaujímavosti (6)

  • Michael Douglas si za natáčení řekl o honorář 15 milionů amerických dolarů a procenta ze zisku, ale nakonec se musel spokojit  se 14 miliony. (Zdroj: Michael Douglas) (Locksley)
  • Mnozí z vojáků SS byly ve skutečnosti američtí vojáci z Berlínské brigády. (HellFire)
  • Film bol v roku 1993 nominovaný na 5 zlatých malín (herečka, herec, film, scenár a réžia). Nakoniec si odniesol len 3 - film, réžia a herečka. (JančiBači)

Reklama

Reklama