Tažní ptáci

Tažní ptáci dostávají po Ikarově pádu nový rozměr. Potkáváme se s alkoholiky, z nichž  mnohé bych mezi alkoholiky na první pohled ani nezařadil. Nejzajímavější je rozhodně osud postavy Vlastimila Brodského, který ale naprosto rezignoval a je prakticky jasné, že mu není pomoci. A nejen on, ale i Vladimír Menšík nebo v malé roli Radovan Lukavský či Josef Somr dodávají filmu na výjimečnosti. Přiznám se, že když jsem film sledoval o mnoho mladší, byl jsem velmi zklamán tím, že Kára nakonec doma podlehne a opije se. Tak jako tak jsou oba filmy obrovskými hereckými koncerty. Bohužel na Vladimíru Menšíkovi už byly vidět jeho vleklé zdravotní problémy. (04.11.2021)

Tažní ptáci jsou volným pokračováním filmu Ikarův pád. Hudebník Kára nakonec nastoupil na protialkoholní léčbu a jeho zážitky jsou vyprávěny právě tímhle filmem. Tažní ptáci jsou v mnoha ohledech ještě silnější než Ikarův pád. Již nejde o drama jednotlivce, ale o drama celé společnosti alkoholiků. Přibývají další postavy a další výtečné herecké výkony (Vlastimil Brodský!). Atmosféra příběhu je opět smutně depresivní a na rozdíl od filmu Dobří holubi se vracejí, není ani prostor, kde to odlehčit černým humorem. Boj alkoholika s jeho závislostí není vůbec jednoduchý. Cesta zpět do normálního života je nesmírně obtížná a pro někoho téměř nemožná… Lépe je dát si sakra bacha, aby tam člověk neskončil. Jsem rád, že mé zkušenosti s podobnými případy jsou jen zprostředkované právě podobně silnými snímky. Jako prevenci mohu jen doporučit. (13.12.2022)

Po průměrnym a naprosto nadhodnocenym filmu Ikarův pád jsem dnes viděl tuto pecku a pořád jsem v divnym psychickym rozpoložení. Paralela s tažnými ptáky, kteří letí od svých problémů a za lepšími časy je naprosto vynikající. Nejlepší je v tomto filmu samozřejmě Vlastimil Brodský v jeho roli Fendrycha, člověka, kterej rezignoval na normální život a kterej věří, že i on dokáže odletět od svých problémů. Je v něm vidět smutek a vzdávání se všemu a všem, protože už to dál neunese. Hororově smutná hudba je pro atmosféru této inscenace klíčová. František Filip byl vynikající režisér a Jiří Hubač bezpochyby náš nejlepší scenárista všech dob. Nic tomu nechybí a vám už jen zbývá ocenit tuhle ač smutnou, tak vynikající přehlídku zmařenejch lidskejch osudů. (20.07.2021)

Co napsat ke klasice ? Velké poděkování za výkon Brodskému, který se pod vedením Filipa zbavil své machy-"bróďovštiny"a předvedl dokonalé mistrovství,podle mě, se jedná o jeho životní roli. O sošku "Nymphe dorée" kterou obdržel Vlastimil Brodský za herecký výkon, jej připravil ředitel tehdejší Československé televize Jan Zelenka, který ji vzal k sobě do „úschovy“. Po roce 1989 Vlastimil Brodský napnul všechny síly aby se cena našla, ale nevypátral ji. 2020 (27.05.2010)

Na to se nedá dívat! Člověku to trhá srdce. Viděl jsem to několikrát a hledal jsem nějakou slabinu, něco, co se trochu nepovedlo. Je to marný. Vše je naprosto skvělé, od scénáře, výběru herců i jejich výkonů až po Františka Filipa. Měl jsem tu čest s ním pracovat a vím, jak je to citlivý a skvělý člověk. (23.10.2016)