Cesta

Málokterý režisér režíruje film, zatímco sedí ve vězení. Yılmaz Güney takto kupodivu realizoval svůj nejslavnější, byť dosud nedokončený film. Nejdříve došly peníze, pak zase chyběl čas, a když prozatímní sestřih vyhrál v Cannes, už to tak zůstalo. Takže byly odstraněny scény s jedním ze šesti hlavních protagonistů, kterých tím zbylo pět. Turecko i Kurdistán začátku 80. let má životními podmínkami blíž ke středověku než k současnosti a i vybledlá kopie po více než třiceti letech používání má větší sílu než většina současné filmové produkce (90%). (12.07.2013)

I když je celkem vidět, v čem je tenhle příběh silný, že je zde podtrženo, jak problematická společnost je, stejně jako je problematické v ní žít a snažit se žít s lidmi pod dohledem nefunkčního státu, nějak jsem se nemohl přimět, aby mě snímek bavil a abych o něm přemýšlel. Přesto se jedná o velmi kvalitní produkci, která mě akorát neoslovila. (05.12.2015)

Cesta - pět tragických epizod ze všedního života vychodoanatolskych vesnic vyprávěný s téměř bolestnou neutralitou. Nesoudi ani život Kurdů, ani jednání Turků. Ukazuje jen syrovou a drtivě působící skutečnost. Jeho pět hlavních postav by chtělo nějak uniknout světu strnulych norem, nikomu z nich se to vsak nezdaří... Scénář režisér psal ve vězení a film se musel natáčet tajně, i to jsou důvody proč na něj mrknout. :-) (01.09.2013)

Tenhle film neni lehký na sledování - technická kvalita je dost mizerná a začátek poněkud vláčnější a těžší k pochopení. Když se přes tyhle neduhy divák přenese ( i s podporou vědomí, jak film vznikal ), otevírá se skrz příběhy několika mužů a jejich rodin sice nepěkná, ale obohacující freska nelehkého osudu Kurdů v Turecku. Zvláště Seyyitova linie zaujme. 48. KVIFF (09.07.2013)

[2,5*]     Dramatické príbehy piatich väzňov, pričom každý z nich odkrýva nejaké ohavné stránky tureckej spoločnosti. Jedná sa o ostrú kritiku nezmyselných tradícií, ktoré patria skôr do stredoveku, útlaku náboženského i štátneho. Dlho ma film nedokázal chytiť, pôsobil na mňa dojmom domáceho videa s nesympatickými postavami (ktoré sa mi navyše plietli), z nevábneho prostredia a s nepríjemnou, uši píliacou hudbou (či skôr kvílením). Odpudzovali ma výjavy kreatúr (údajne ľudí), chovajúcich sa ako divé zvery bez známok inteligencie, maličkých detí fajčiacich cigarety, týrania zvierat. Postupne som si ale uvedomil, že tá celková odpudivosť filmu je zámerná, rovnako ako aj ten znepokojujúci, až depresívny duch (výdatne podporený aj hudbou). Film zhruba v poslednej štvrtine výborne graduje a nakoniec ma dokázal pohltiť a aj silne emocionálne zasiahnuť. Je až neuveriteľne, čo všetko sa páchalo a stále pácha v mene náboženstva a akejsi pochybnej "cti". Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (31.08.2022)