Réžia:
Michael GiacchinoScenár:
Heather QuinnKamera:
Zoe WhiteHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Gael García Bernal, Laura Donnelly, Harriet Sansom Harris, Eugenie Bondurant, Kirk R. Thatcher, Leonardo Nam, Al HamacherVOD (1)
Obsahy(2)
Počas temnej a pochmúrnej noci sa z tieňov vynorí tajná skupina lovcov monštier, ktorí sa po smrti svojho vodcu zídu v strašidelnom sídle prastarého rodu. Pri podivnom a hrôzostrašnom pamätnom zhromaždení na počesť vodcovho života sú lovci vyzvaní k tajomnému a smrtonosnému súpereniu o mocnú relikviu. Čaká ich nočný lov, ktorý ich nakoniec privedie tvárou v tvár nebezpečnému monštru. Tento mrazivý a napínavý špeciál, inšpirovaný hororovými filmami z 30. a 40. rokov minulého storočia, si kladie za cieľ nahnať hrôzu a des, a predstaviť nové zákutie filmového vesmíru štúdia Marvel. (Disney+)
(viac)Videá (1)
Recenzie (251)
Oznámením experimentu Werewolf by Night jsem byl vcelku zaujat. Bylo to něco neokoukaného a originálního, čímž se i výsledný projekt stal. Tento experiment dostal na starost známý skladatel Michael Giacchino, který se ukázal jako zručný režisér a všem dokázal, že na to má. Posledních pár let se Marvel snaží experimentovat čím dál víc, ale vždy to bohužel dopadlo skoro stejně. Vždy to vypadalo, že se Marvel někde v půlce sekl a základní nápad nijak nedokončil. Werewolf by Night je ovšem opakem, který je dokončen až do konce. Malé množství postav a kratší stopáž určitě film nesráží a poukazují, že menší příběhy dokážou mnohdy víc, než veliké tříhodinové blockbustery. Černobílý filtr také ničemu neuškodil a barvy mi po celý film nijak nechyběli. Gael García Bernal a Laura Donnelly jsou velmi sympatičtí a alespoň pro mě si to dost dávali. Choreografie v soubojím tělo na tělo je perfektně natočená a záběry z dálky, aby diváci měli přehled jsou skvělým nápadem. To vše zakončené jedním praktickým záběrem v menší chodbě. Prostě parádní jednoduchý 50 minutový speciál. 5/5 ()
Nic geniálního, jak by se to rádo vidělo, ale moc fajn cvičení. Příběh triviální. SPíše než forma to táhne dopředu obsazení Bernal, Donnelly a Man-Thing. V podstatě by mne velmi bavilo to viděl v dalším příběhu. Milých 7/10 do_Od_ Jestli jsi do ní zabouchnutý, tak doporučuju Cizinku, má tam vedlejší roli, ale je skvělá :) ()
Další z mnoha jednohubek od Marvelu, která se vám spolehlivě vykouří z hlavy do několika dnů. Nijak zvlášť atraktivní děj, který je brutálně předvídatelný a akce je úplně o ničem a připadala mi otravně children friendly. Za zmínku stojí snad pouze zajímavá stylizace a vizuál vzdávající hold starým hororům, ale ani v tomto ohledu film nepřichází s ničím novým či převratným. Upřímně mi uniká samotný důvod vzniku podobného projektu. [25 %] ()
Zajimavej pridavek do MCU a konecne nejakej film, kterej se neboji vic odlisovat. Pribehove sice jednoduchy, na druhou stranu ma film ale jen 50 minut. Nicmene tady jde hlavne o vizual, kterej je fakt paradni a je fajn, ze se tvurci nebali nejakyho toho radne krvavyho zabijeni. Bernal v hlavni roli je sympatak, ale s maskou vlkodlaka si teda mohli vyhrat vic. Jediny, co mi tu zasadnejs vadilo, bylo tech par komickejch scen, uplne se to k temnejsimu tonu filmu nehodilo. Ale i tak spokojeny 4*. ()
Galéria (16)
Fotka © Disney+
Zaujímavosti (13)
- První halloweenský speciál od Marvel Studios. (mikki089)
- Když vypravěč (Rick Wasserman) vypráví o Ulyssesovi Krvekamovi, je vedle jeho postavy epitaf znějící: „Ulyssess, sedmý syn Krvekamene, byl zabit a byl zabit při posledním úplňku v roce a konečném krveprolití.“ (Kubaaa97)
- V tomto snímku se poprvé objevuje na televizních obrazovkách komiksová postava Man-Thing (Carey Jones). (mikki089)
Několik filmů ročně, několik seriálů ročně a od letošního roku to vypadá i na dávku několika speciálů ročně. Marvel Cinematic Universe nadále rozšiřuje a díky nadále velkému úspěchu se může rozvíjet a díky barvitosti různorodých postav tak trochu koketovat s různými žánry. První projekt z sekce Marvel speciálů je ovšem něco, co u Marvel Studios jen tak nevznikl. Speciálu Werewolf by Night (v překladu ještě ucházejícím způsobem přeložený Vlkodlak: Noční lovec) se chopil skladatel Michael Giacchino, kterého není ve filmových kruzích dvakrát nutné připomínat, samotné materiály poté lákali na inspiraci monster filmy z 30. - 40. let a vizuálem a atmosférou něco v Marvel Cinematic Universe dosud neviděného. Tenhle halloweenský speciál je ve finále paradoxně něco jako předčasný vánoční dárek. Milovníci filmů s klasickými monstry ze stáje Universal jako Frankenstein a Mumie s Borisem Karloffem či Dracula s Belou Legusi si rychle přijdou na své, kdy Vlkodlak: Noční lovec rázem působí skoro až milostným dopisem něčemu, co do jisté míry bylo v době svého vydání stejným fenoménem jako je aktuálně MCU. Samotný Giacchino ostatně prohlásil, že je fanouškem hororů a rozhodně jim svým filmovým debutem neudělal medvědí službu. Dost pravděpodobně se jedná o nejlepší poctu starým klasikám ze stáje Universal za hodně dlouhou dobu a především se svět MCU skutečně představuje v novém a dosud neviděném světle, které je i díky fenomenální práci s osvětlením rozhodně svůdné. Giacchino si dle očekávání složil pro svůj filmový debut i soundtrack a jako zkušený skladatel moc dobře ví, že hudba samotná dělá hodně. I soundtrack Giacchina má sám o sobě retro nádech, kdy skutečně ve svých nejlepších momentech zní přesně jako soundtrack nějakého toho starého monstrum filmu. Černobílý obraz (s trochou připepřením po vzoru Schindlerova seznamu) sám v tomto ohledu dělá hodně a právě tací, kteří již staré horory z 30. let vnímají jako přežité a dnes neskousnutelné zboží, mají u Vlkodlaka: Nočního lovce preventivní zákaz vstupu. Vlkodlak: Noční lovec si z těchto starých filmů totiž bere to nejzásadnější i nejvýraznější a pro mnohé půjde o neskousnutelnou překážku, především co se týče vzhledu titulního monstra, které dle očekávání připomíná vzhled Vlkodlaka z filmu roku 1941. A i v tom tkví to strašně sympatické kouzlo. Giacchinovi nedělá práce s atmosférou, především se ovšem nebojí kousnout do masa. Důkazem je pravděpodobně nejbrutálnější scéna v historii MCU (Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství si své prvenství dlouho neužil), která jde skutečně na hranu možností v rámci ratingu. Příjemné je naopak sledovat, že Giacchino zvládá na vedoucí pozici vést dialogové sekvence i solidní akční scény, celkově se poté na vizuál Nočního lovce nejde vynadívat. A Man-Thing je nejen svým designem, ale poměrně výrazně nastíněnou hloubkou pravděpodobně tou nejzajímavější postavou celého seriálu, kdy snad jeho přítomnosti není v rámci MCU konec. Především dynamika mezi ním a Jackem Russelem je nakousnuta skvěle. Právě Gael García Bernal je v titulní roli dalším důkazem toho, že Marvel u obsazování hlavních rolí nešlape vedle a i když Bernal nemá příležitost ke kdovíjak výraznému hereckému koncertu, jeho výkon je bravurní. Stejně tak se dá vynachválit Laura Donnelly jako Elsa Bloodstone a funguje i casting jednotlivých vedlejších rolí. Čerpáním z hororových klasik pro pamětníky a lidí s bravurním vkusem se odráží i jasně daná zápletka s jasně daným vyobrazením postav, stěžovat si na to právě u něčeho jako je Vlkodlak: Noční lovec by ovšem byla chyba. Giacchino je totiž pořád šikula, který navíc očividně dostal velmi volnou ruku a s ucházejícím kašpárkem sehrál velké divadlo. Vlkodlak: Noční lovec dokazuje, že si MCU nejen může dovolit aktuálně experimentovat, ale ty experimenty navíc nemusí propadnout průšvihem. Neskutečně kouzelná záležitost, která na jednu stranu vdává holt výrazné kapitole kinematografie a na té druhé předvádí bravurní stylizovanou podívanou, která otvírá dveře k dalším tak trochu jiným a svěžím záležitostem. Jestli se Michael Giacchino náhodou skutečně chopí režie Bladea s Mahershalou Alim, po Vlkodlakovi: Nočním lovci by rozhodně nebylo těžké se na film začít těšit. I když by se totiž Blade v jeho uchopení nejspíš musel bez podobné stylizace, Giacchino v různých disciplínách ukázal, že je nejen výtečný skladatel, ale očividně se v něm skrývá i nadějný filmař.... () (menej) (viac)