Vlkolak - Nočný lovec

V rámci Marvel tvorby značne originálny špeciál, ale odmietam nad tým žasnúť iba preto, že je to čiernobiele. Farebná štylizácia napodobňujúca hororové snímky z 30. rokov minulého storočia síce pôsobí v rámci pestrofarebného Marvelu sviežo, ale viac menej ostalo iba pri tých farbách. Nepracuje sa tu nijako zvlášť so strihom, kamerou, maskami alebo čímkoľvek iným čoby malo pripomnať tridsiate roky. V jadre je Werewolf by Night totiž klasická Marvelovka s typickými nadužívanými CGI trikmi (škoda, tu sa priam žiadalo použiť masky ako v starých filmoch), typickým humorom (záverečná diskusia medzi vlkolakom a monštrom sťa by vypadla z Thora), a nejakou to akciou v menšom merítku, akurát tentoraz v o niečo kratšom a oveľa lacnejšom prevedení. Ako päťdesiatminútovka fajn, neškodné, ale nechcem si to predstaviť v celovečernom, nebodaj seriálovom formáte, hlavne keď tá stredná časť drhla čo sa týka tempa už v takomto krátkom prevedení. CELKOVO: 6/10 (08.10.2022)

Já jsem zatím s novou fázi MCU více méně spokojen a to hlavně proto, že se nebojí experimentovat. Dobrá, ne vždy to vyjde, ale tentokrát ano. Vlkodlak: Noční lovec je natočený s hravostí a láskou ke klasický monster filmům a šikovně to kombinuje s typickými marvelovskými prvky. Přidává fajn obsazení, působivou hudbu a na marvelovské poměry drsnou brutalitu a vychází z toho speciál, který je opravdu speciální. (07.10.2022)

Michael Giacchino kromě režijní tvorby druhých táhne svým soundtrackem k zemi už i svojí vlastní. A tak sledujeme sice zručně natočenou poctu klasickým filmům, který vybudovaly „horror“ coby filmovej žánr, zato poctu s impotentním soundtrackem (byť před sto lety obstojným), kterej filmu bere všechnu atmosféru i napětí. Takže když už vznikne marvelovka, která se současnýmu Marvelu na míle vzdaluje, je dojebaná stejným orchestrálním paskvilem jako všechny ostatní. Podobný mini filmy jsou ale pro Marvel dobrou cestou, jak hledat nová uchopení budoucí tvorby, takže klidně víc! (10.10.2022)

Už začínám chápat disneyovskou logiku: všude je přeci jen dost a dost ekonomických krizí, válek a virových onemocnění, a tak se tahle společnost rozhodla, že bude všude tlačit odlehčující humor. A to za každou cenu, klidně i do hororu! Takže až na tohoto zabijáka atmosféry se mi Giacchinova hříčka líbila, příště prosím bez komédie. [Disney+] (10.10.2022)

O poznání sympatičtější tím, o co se to snaží, než tím jaké to je. Což nejlépe dokládá, že sice autoři šli do černobílé stylizace a "jakože starého filmového pásu" plného artefaktů, svícení i záběrů, ale pořád to nadužívá CGI místo praktických triků a masek (i na ty dojde, ne že ne, ale zase vypadají jak Blanarovičové čertík). A tato rozháraná neštymující nedůslednost v konceptu je tu ve všem. Ostatně i typové obsazení Bernala jde ve šlépějích odkazu na Hulla/Chaneyho/Del Tora, ale je to ústřel vedle, bere to moc seriózně. Jaký to rozdíl oproti perfektně brakově přepálené Harrisové, která je věrná předobrazům. Navíc je to značně nevyrovnané; stylový úvod, kdy se to tváří jako pocta Universalu, i závěr jsou zdařilé, ale prostřední pasáž je klasická marvelovská vata podrážející si nohy odlehčujícími vtípky a pootevíráním dveří nové odnoži MCU. (08.10.2022)