Réžia:
Michael GiacchinoScenár:
Heather QuinnKamera:
Zoe WhiteHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Gael García Bernal, Laura Donnelly, Harriet Sansom Harris, Eugenie Bondurant, Kirk R. Thatcher, Leonardo Nam, Al HamacherVOD (1)
Obsahy(2)
Počas temnej a pochmúrnej noci sa z tieňov vynorí tajná skupina lovcov monštier, ktorí sa po smrti svojho vodcu zídu v strašidelnom sídle prastarého rodu. Pri podivnom a hrôzostrašnom pamätnom zhromaždení na počesť vodcovho života sú lovci vyzvaní k tajomnému a smrtonosnému súpereniu o mocnú relikviu. Čaká ich nočný lov, ktorý ich nakoniec privedie tvárou v tvár nebezpečnému monštru. Tento mrazivý a napínavý špeciál, inšpirovaný hororovými filmami z 30. a 40. rokov minulého storočia, si kladie za cieľ nahnať hrôzu a des, a predstaviť nové zákutie filmového vesmíru štúdia Marvel. (Disney+)
(viac)Videá (1)
Recenzie (251)
Rozhodně jedno z těch příjemnějších překvapení MCU Fáze 4. Michael Giacchino je nejenom talentovaný filmový skladatel (úspěšně se umístil v mojí TOP 5), ale i zapálený režisér, který si trochu zaexperimentoval s nevšedním tématem v MCU světě a nadělil nám Halloweenský speciál v podobě kraťasu "Werewolf by Night", kde se Giacchino nejvíc inspiroval černobílými horory ze 30.-50. let. Díky černobílému filtru a krásné hře světel a stínů tu dostaneme trochu brutálnější scény na které už nejsme v MCU moc zvyklý, ale rozhodně jsem tuhle změnu příjemně uvítal + taky pomáhá převaha praktických efektů nad CGI. A když nad tím tak uvažuju, tak musím říct, že mě snad jedině mrzí, že Marvel víc neexperimentuje a nedodává víc takových speciálů. Kdo ví, třeba se tímhle otevřou dveře dalším talentovaným tvůrcům, kteří jenom čekají než jim Kevin Feige dá šanci zazářit. 8/10 ()
Další z mnoha jednohubek od Marvelu, která se vám spolehlivě vykouří z hlavy do několika dnů. Nijak zvlášť atraktivní děj, který je brutálně předvídatelný a akce je úplně o ničem a připadala mi otravně children friendly. Za zmínku stojí snad pouze zajímavá stylizace a vizuál vzdávající hold starým hororům, ale ani v tomto ohledu film nepřichází s ničím novým či převratným. Upřímně mi uniká samotný důvod vzniku podobného projektu. [25 %] ()
Temnější strana Marvelu. Debut slavného skladatele Michaela Chiachina je poctou starším snímkům i vlkodlakům a je to příjemná hodinová podívaná s černobílým filtrem, který mi ve výsledku nevadil tolik, jak jsem se obával. Boj o mocnou relikvii s hromadou lovců v labyrintu a s jedním monstrem k tomu. Začíná to jako Battle Royale žánrovka, což by mi sedělo více, kdyby se v tomhle duchu nesl i celý film, ale vzájemných duelů je málo a jsou poměrně uspěchané, ale dojde i na trochu gore, což mě překvapilo. Je to rozhodně experimentální marvel žánrovka, která má potenciál. Nejlepší je samotné finále s vlkodlakem, kde dojde na docela slušnou vybíjenou ( občas je na kameře až moc šero a nejde úplně detailně vidět, co se zrovna děje), ale má to atmosféru a působí to velmi neotřele. Díky hodinové stopáži se jedná o snesitelnou a příjemnou změnu, která by neměla nikoho vyloženě urazit. Letos lepší vlkodlak tuším nebyl hehe. 6/10. ()
Několik filmů ročně, několik seriálů ročně a od letošního roku to vypadá i na dávku několika speciálů ročně. Marvel Cinematic Universe nadále rozšiřuje a díky nadále velkému úspěchu se může rozvíjet a díky barvitosti různorodých postav tak trochu koketovat s různými žánry. První projekt z sekce Marvel speciálů je ovšem něco, co u Marvel Studios jen tak nevznikl. Speciálu Werewolf by Night (v překladu ještě ucházejícím způsobem přeložený Vlkodlak: Noční lovec) se chopil skladatel Michael Giacchino, kterého není ve filmových kruzích dvakrát nutné připomínat, samotné materiály poté lákali na inspiraci monster filmy z 30. - 40. let a vizuálem a atmosférou něco v Marvel Cinematic Universe dosud neviděného. Tenhle halloweenský speciál je ve finále paradoxně něco jako předčasný vánoční dárek. Milovníci filmů s klasickými monstry ze stáje Universal jako Frankenstein a Mumie s Borisem Karloffem či Dracula s Belou Legusi si rychle přijdou na své, kdy Vlkodlak: Noční lovec rázem působí skoro až milostným dopisem něčemu, co do jisté míry bylo v době svého vydání stejným fenoménem jako je aktuálně MCU. Samotný Giacchino ostatně prohlásil, že je fanouškem hororů a rozhodně jim svým filmovým debutem neudělal medvědí službu. Dost pravděpodobně se jedná o nejlepší poctu starým klasikám ze stáje Universal za hodně dlouhou dobu a především se svět MCU skutečně představuje v novém a dosud neviděném světle, které je i díky fenomenální práci s osvětlením rozhodně svůdné. Giacchino si dle očekávání složil pro svůj filmový debut i soundtrack a jako zkušený skladatel moc dobře ví, že hudba samotná dělá hodně. I soundtrack Giacchina má sám o sobě retro nádech, kdy skutečně ve svých nejlepších momentech zní přesně jako soundtrack nějakého toho starého monstrum filmu. Černobílý obraz (s trochou připepřením po vzoru Schindlerova seznamu) sám v tomto ohledu dělá hodně a právě tací, kteří již staré horory z 30. let vnímají jako přežité a dnes neskousnutelné zboží, mají u Vlkodlaka: Nočního lovce preventivní zákaz vstupu. Vlkodlak: Noční lovec si z těchto starých filmů totiž bere to nejzásadnější i nejvýraznější a pro mnohé půjde o neskousnutelnou překážku, především co se týče vzhledu titulního monstra, které dle očekávání připomíná vzhled Vlkodlaka z filmu roku 1941. A i v tom tkví to strašně sympatické kouzlo. Giacchinovi nedělá práce s atmosférou, především se ovšem nebojí kousnout do masa. Důkazem je pravděpodobně nejbrutálnější scéna v historii MCU (Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství si své prvenství dlouho neužil), která jde skutečně na hranu možností v rámci ratingu. Příjemné je naopak sledovat, že Giacchino zvládá na vedoucí pozici vést dialogové sekvence i solidní akční scény, celkově se poté na vizuál Nočního lovce nejde vynadívat. A Man-Thing je nejen svým designem, ale poměrně výrazně nastíněnou hloubkou pravděpodobně tou nejzajímavější postavou celého seriálu, kdy snad jeho přítomnosti není v rámci MCU konec. Především dynamika mezi ním a Jackem Russelem je nakousnuta skvěle. Právě Gael García Bernal je v titulní roli dalším důkazem toho, že Marvel u obsazování hlavních rolí nešlape vedle a i když Bernal nemá příležitost ke kdovíjak výraznému hereckému koncertu, jeho výkon je bravurní. Stejně tak se dá vynachválit Laura Donnelly jako Elsa Bloodstone a funguje i casting jednotlivých vedlejších rolí. Čerpáním z hororových klasik pro pamětníky a lidí s bravurním vkusem se odráží i jasně daná zápletka s jasně daným vyobrazením postav, stěžovat si na to právě u něčeho jako je Vlkodlak: Noční lovec by ovšem byla chyba. Giacchino je totiž pořád šikula, který navíc očividně dostal velmi volnou ruku a s ucházejícím kašpárkem sehrál velké divadlo. Vlkodlak: Noční lovec dokazuje, že si MCU nejen může dovolit aktuálně experimentovat, ale ty experimenty navíc nemusí propadnout průšvihem. Neskutečně kouzelná záležitost, která na jednu stranu vdává holt výrazné kapitole kinematografie a na té druhé předvádí bravurní stylizovanou podívanou, která otvírá dveře k dalším tak trochu jiným a svěžím záležitostem. Jestli se Michael Giacchino náhodou skutečně chopí režie Bladea s Mahershalou Alim, po Vlkodlakovi: Nočním lovci by rozhodně nebylo těžké se na film začít těšit. I když by se totiž Blade v jeho uchopení nejspíš musel bez podobné stylizace, Giacchino v různých disciplínách ukázal, že je nejen výtečný skladatel, ale očividně se v něm skrývá i nadějný filmař.... () (menej) (viac)
KONEČNĚ!!! VÝBORNĚ!!! Přesně tohle jsem chtěl. Přesně tenhle typ změny, experimentu, kreativity, komornosti a autorské práce jsem celou čtvrtou fázi vyžadoval a konečně jsem ji dostal. Vlkodlak je suverénně nejlepším projektem této fáze. Má výbornou atmosféru, které napomáhá komorní prostředí, ve kterém se odehrává celý děj. Skvěle prokreslené hlavní postavy, které se i za tak málo času dokázaly zapsat do mé paměti na rozdíl od všech podobných v posledních Marvel projektech. Přiznám se, že je to poprvé, co jsem měl možnost vidět Gael Bernala a jsem rád, že to byl zrovna tento kratší speciál. Kreativní a šikovná režie jinak skvělého skladatele Michaela Giacchina je znát díky tomu, jak využívá malých prostor a dialogů mezi postavami. Vizuální stránka krásně odkazuje na starší horory, a to jak černobílým vzhledem, tak i vyobrazením samotného Vlkodlaka, jehož vzhled je veřejností lehce kritizován, ale mě se velmi zamlouvá. Celkově jde o velkou vzpruhu po posledních MCU projektech, a hlavně osmé epizodě She-Hulk. Více takových speciálů a zkusit to procpat i do klasických filmů/seriálů. 8/10 ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (13)
- Toto je první projekt Marvel Studios, který v Austrálii získal klasifikaci MA15+, což znamená, že obsahuje scény nevhodné pro osoby mladší 15 let. (mikki089)
- V momentě, kdy se barvy změní z černobílé na barevnou, zazní z desky píseň „Somewhere Over the Rainbow“. Jedná se o odkaz na Čaroděj ze země Oz (1939), kde Dorotka (Judy Garland) projde do barevného světa Technocoloru. (Wade Wright)
- Když vypravěč (Rick Wasserman) vypráví o Ulyssesovi Krvekamovi, je vedle jeho postavy epitaf znějící: „Ulyssess, sedmý syn Krvekamene, byl zabit a byl zabit při posledním úplňku v roce a konečném krveprolití.“ (Kubaaa97)
Reklama