Emily

Zatiaľ som nevidel krajší a úprimnejší a po všetkých stránkach čarovnejší film z tohto obdobia ako je Pýcha a predsudok s Keirou Knightley. Emily je životopisný film a tak hoci je to romanca, je tam zároveň aj dramatickejší a tragickejší nádych.. Mám taký pocit, že v tých životopisných filmoch žili takmer všetci totožné životy. Zvraty sú predvídateľné a nezaujímavé a nevyváženosť Emily ako ženy čo tvorí a naivného dievčaťa, ktoré zažíva úprimnú lásku je tak v rámci celého príbehu značne nevyrovnaný. Natočené je to rutinne, hoci O´Connor má určitú víziu a niektoré veci sú nápadité ( noc s maskou, alebo finálna montáž písania). Herecky je to na úrovni. Minimálne Mackey a Jackson- Cohen to celé ťahajú a ich chémia je citeľná. Len to asi nie je môj žáner. A už dlho sa mi nestalo, že by som si vo filme uvedomoval strih. Niektoré seky ma doslova vytrhávali z pomalého tempa filmu do uvedomenia, že sa na to vlastne doma pozerám Ale neľutujem, že som to videl. (02.11.2023)

Zo striktnej kresťanskej výchovy skoro nikdy nič dobré nevzišlo. Až na zopár výnimiek, ktoré so všetkými tými výmyslami a lžami nesúhlasili, a postavili sa proti nim trebárs umeleckou formou. Tieto dve sestry napísali každá po jednej knihe - Charlotte Janu Eyrovú a Emily Búrlivé výšiny, či na Veternej hôrke, alebo proste Wuthering Heights. Čo je pravdu povediac dosť málo na to, aký je doteraz okolo toho rozruch. Hlavná postava permanentne vyzerá ako keby vyfajčila desať deka trávy, aj keď film tvrdí, že brala ópium. Na to, že bola farárova dcéra, viedla celkom rockerský život - písala básničky, mala nie celkom vyjasnený incestný vzťah so svojím bratom a preťahovala ďalšieho farára. Zrejme sa jej to celkom pomotalo v hlave a brata si zosobnila v Heathcliffovi a mŕtvu mamu s papekom trieskajúcim na oblok. Tá teda triezva určite nebola. Neviem, čo z toho je pravda, no to sa už nik nedozvie. (30.01.2023)

výborná Emma Mackey v trochu jiném a přesto víceméně standardním životopise Emily Bronte. Líbilo se mi jak je tu Emily ukázána ne jako spisovatelka ale jako mladá žena, která bojuje sama se sebou, hledá sama sebe a řeší obyčejné problémy jako vztahy v rodině, nebo zamilovanost.Zase dost škoda roztažené stopáže na víc jak dvě hodiny, protože to je na poměrně intimní příběh opravdu dost a nudnějších pasáží je tu víc než těch zajímavých. Na režijní debut každopádně fajn počin...65% (26.11.2022)

Frances O´Connor, kterou znám jako herečku z pouých 2 filmů a 1 tv s. odvedla výbornou práci. Všechna čest. Ale stejně jako v př. velmi příbuzného o 6 let staršího To Walk Invisible, nemohu zatím dáti plný počet. Něco tam v obou filmech chybí. Něco. I ta délka bych řekl, že jest v obou př. nedostatečná, byť se zde díky soustředění se na 1 postavu, nejedná o tak výrazný pocit, že by to chtělo více obsahu/děje, jak u předchozího bratříčka či chcete-li sestry. Pokud budu (a tomu se v mém př. nelze vyhnouti) srovnávati, tak TWI má přesněji tj. typově obsazené v podstatě všechny členy Bronteovic rodiny, což nesouvisí s quallitou, ale už poněkud více s diváckým zážitkem (zvláště když víte, jak ti lidé opravdu vypadali). V obou př. ale naštěstí, došlo na casting, který ani zde nemá v podstatě chybu. Ema Mackey tu má roli, která byla sice v TWI dle mého více profilově přesnější, co se týče popsané povahy Emily, ale jako herečce ji zde nemohu absolutně nic vytknouti. Sice jsem si první 30min. zvykal na její rysy (páč typická britka to zrovna není) ale pak už to šlo samo. A je šíleně podobná na Margot Robbie, že by mohli hráti sestry, takže se nedivím, že s ní bude v té Barbie.;-) Několik scén žhavé vášně bylo velmi silných, takže režisérce dávám palce nahoru. Asi totální TOP je ovšem pro mne, 5min. sequence večerního posezení u stolu s posmrtnou maskou matky sester Bronteových. Ta mě (pokud bych už neseděl) posadila na zadek. Naprosto excellentní. Asi bych našel ještě 1 či 2 takové, ale na tu délku, je to u mě málo. A i díky tomu, ´´jen´´ 4. Ale plnotučné. Abel K. si tentokráte s hudbou více vyhrál (horrory ho dle mého zřejmě moc nebaví) ale též to zůstalo tak nějak nenaplněné (čekal jsem víc) a pokud by se nerozjel v posl. 30min. (a to bylo ale slušné dark psycho, mňam) skoro bych na hudbu, zapoměl. Nevím proč nesložil silný hl. motiv, který by pak hrál v růz. variacích (jak nás to učí např. Jerry Goldsmith) během filmu a vím na 120%, že by to jen pomohlo. V každém př. na scénáristický a rež. debut to vůbec není špatné. Ba právě naopak. Pokud by to bylo od mistra Netflixe, pravděpodobně by se na to díky jistým vlezdoprdelkovským rozhodnutím (na čsfd velmi trefně nazváno...hyperkorektní balast) nedalo dívati. U historických věcí, tuplem. Svým způsobem mě fascinuje, že v dnešní době může vzniknouti něco takového. Jen je škoda, že to zůstalo na těch 80-85% Tohle mělo klidně na 100% A těší mě, že světové hodnocení a přijetí je dle dostupných údajů, velmi positivní. Cylindr dolů, paní Františko.;-) (17.11.2022)

Veľmi pekná hudba, ktorá k historickým formátom musí patriť. No a postupná premena takej jarnej duše na depresiu. Takú, akú sestry Bronteové svojimi románmi a mysľou priniesli. Nič pre dnešného diváka, ide o prázdny príbeh, ktorý je osobný, ktorý je v hlave toho človeka. A tá hlava nebola celkom v poriadku a zažila si svoje kúdele od ópia, ale aj týfus, tuberkulózu, potom rôzne rodinné historky a izoláciu, väčšinou psychickú, čo sa ani nečudujem, keď zomrela aj následkom pitia vody kontaminovanej stekajúcimi vodami z kostolného cintorína. To bola ale doba! (17.08.2023)