Děvče pro zábavu

Nebudete je pronásledovat? Budou ozbrojený...Chcete abych je bombardoval těma konverzama?  Mám rád americké komedie ze staré školy  a atmosférou starých časů a humor scénáristy Neila SImona. Mám také rád, že od něj pokaždé tak nějak vím, co čekat. Tentokrát mi ale ty jeho  tradiční dialogové přestřelky a tahanice o byt (kde jinde, než v New Yorku.:o)  přišly ze začátku trochu rutinní a ne tolik vtipné. Občas jsem si připadal jako bych sledoval slabší pozdější verzi legendárních Bosých nohou v parku (které jsem si chtěl tyhle Vánoce konečně  zopakovat, prosím nekoukat na mé hodnocení.:o), která jako by jen byla natočená o pár let později s postavami kápanek pozdějšího věku...A zatímco Richard Dreyfuss nebyl vůbec špatný, tak Marsha Mason mě snad ničím nezaujala a moc ji nepomohl ani ukňouraný dabing Dany ,,Marcelky z Comebacku´´ Batulkové. Film jsem rád díky kolegovi sehnal s nějákou českou stopou, ČT má většinou kvalitní dabingy,  i tenhle se dal (především díky Davidu Prachařovi) snést, ale tady narážím po Snídani u Tiffanyho na další trochu necitlivé porevoluční nadabování retro komedie.  Ne že by tentokrát postavy kvůli dabingu tak zhrubli, ale bez staršího dabingu a možná nejlépe originalu se pak  trochu těžko přenáší atmosféra...Protože atmosféru to přeci jen má. Nakonec mě některé ty hlášky věčně uštěkané dvojice přeci jen slušně pobavily (viz.začátek komentáře), na tehdejší New York  se pěkně dívá  a ta dvojice dvou zkrachovalých herců mě nakonec párkrát vzala...hlavně při závěrečné půlhodince, která vystřídala několik emocí. Večírek na střeše s hezkým tancovaním se mi líbil, při ranních opětovných hádkách jsem si  k nim zase hůř hledal cestu a závěr je takový přirozeně dojemný s vybalancovaným sentimentem, kdy se Paula sice rozhodne neodlětět, ale Elliot u nich nechá kytaru...Takže konec dobrý, všechno dobré... Navrch se mi dost líbila nadčasové  zobrazení vedlejší postavy úměleckého  režiséra, který chápe Krále Richarda jako obět své homosexuality...Nejsem sice nějaký znalec Shakespare, ale tahle vedlejší linka mě pobavila. Přesto u mě nakonec asi jen lepší tři, možná časem změním. (29.12.2023)

Nevim, do jake miry jsem s hlavnimi postavami sympatizoval... Musim ale uznat, ze Dreyfuss se sve role ujal dobre. Sice uz od zacatku je jasne, jak film dopadne, presto svymi dialogy dokaze pobavit a myslim, ze tento film patri mezi ty stare dobre romanticke komedie, ktere nemohou urazit. Mozna by filmu sluselo vice hudby. Jinak, pro nasince celkem raritka: kdyz Paule na ulici ukradou kabelku a pribehne za ni Elliot, v povzdali je mozno videt restauraci, ktera laka na ceskoslovenskou kuchyni! (23.03.2014)

Reziser Herbert Ross /California Suite, Play it again, Sam/ natocil krasny film o tanecnici, ktora sa obiede pretlka zivotom - smolu ma nielen v zivote, praci, ale aj v laske. Tak veru, zivot je utrpenie, bolest a nestalost. Spolocnost sa nezaujima o to, ze musi zivit haranta a platit najom. Naviac sa este veci komplikuju a ona musi strpiet dalsich najomnikov- teda dve zenske konkretne. Marsha mason v roli tanecnice bola skvela, dialogy perfektne odsypali, kulisy na urovni. Tempo bolo zo zaciatku take vselijake, akel potom sa to zlepsilo a film ma nepustil cely cas a udrziaval ma v napati. Jeden z najkrajsich romantickych filmov, a to ich zrovna nevyhladavam : 89 % (17.06.2017)

Richard není vůbec málo známý herec a vidět Marshu byla skoro povinnost, když jsem se zpotila nad její biografií. Ale nelituji, byla to prostá lehká svěží vztahová pohodovka bez zbytečných komplikačních rušivých elementů. Trochu to skřípalo v projevu desetileté dívenky, která byla přechytřelá i na dnešní dobu. Scéna svádění v koupelně byla opravdu Best Of. "Nevyvolávejte ve mě pocit štěstí." Srovnání třicátníka Dreyfusse s např. Gyllenhaalem stojí za povšimnutí, nevím proč vypadal před 30 lety skoro stejně jako dnes. I pětiletý rozdíl s Marshou ve filmu vypadal jako desetiletý, ale opačně. (For Rocky62: Cynik nemůže být ten, kdo má jen špatný den, když do konce vydržel a pak se vypsat sem přišel☺) (09.11.2011)

Uhlazený balzám na duši s romantickým nádechem v komediální formě. Richie Dreyfuss hraje přirozeně a zodpovědně a spolu s Marshou Mason tvoří vcelku přesvědčivé duo, i přesto je můj zážitek průměrný, což však není chyba režisérova, nýbrž moje. Snad je na vině můj cynismus a nebo jsem si to asi představoval jinak. Nevím přesně co, ale něco jsem tam postrádal, snad více emocí, snad lepší hudbu, či snad dokonce přitažlivější protagonistku. Rození romantici se možná dočkají katarze, cyničtí prasata jako Rocky62 budou kritizovat. (08.11.2011)