Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

Inteligentní britská komedie, v hlavních rolích Oldman a Roth. Geniální pasáže, úžasný slovíčkaření, britská i archaická anglina a hlavně je to sranda. Na divadlo mě neužije, ale tohle jako film mě dostalo. Někdy si to musím pustit ještě jednou, protože ty slovní výměny jsou famózní a na mě jako na zastánce britský angliny fungujou jako balzám. Komedie se daj natočit bez prdů, hoven, fekálností, debilit, trapáren, parodií nebo vulgarit. Tohle je jedna z nich. Potlesk a klobouk dolů. (26.02.2010)

Je to suché (čo v podstate oceňujem), typicky britské, intelektuálne, skvele napísané (s poriadne náročnou "Shakespearovskou" angličtinou) a zahrané (Tim Roth a Gary Oldman za mlada odvádzajú naozaj pozoruhodný výkon). Na druhej strane príliš divadelné, absurdné, komplikované (že by aj nie, keď ide o variáciu na Hamleta), málo dynamické a ešte raz ABSURDNÉ! Na filmové plátno sa nehodiace, viem si to výborne predstaviť v divadle, do ktorého to aj je v prvom rade určené, takže filmový prepis mi príde viac menej zbytočný. Hviezdičky hlavne za herecké výkony a scénar (slovný tenis nemá chybu). CELKOVO: 2* (30.09.2011)

Ty dva se nějak ocitli a od té chvíle se snaží hrát svou roli. Nevědí proč, nevědí jak. Sice tomu, co se děje, vůbec nerozumí ( já také ne ), ale snaží se splnit úkol. Dvě vsazené postavy do Hamleta, které popisují Hamleta z jiného pohledu. Výborné slovní hříčky mezi Timem Rothem a slaboduchým Gary Oldmanem. Velice vtipné vsuvky, když Oldman během filmu jen tak skoro na něco přijde i když k tomu v historii vynálezů/zákonů není předurčen ( těleso ponořené do kapaliny, Newtonův zákon, letadlo ... ). Bohužel film je dosti chaotický a délka filmu je až moc na takovou myšlenku, přesto zajímavý počin plný otázek. (01.08.2010)

William Shakespeare na nich spáchal strašlivý hřích. Z nicoty je náhle přivedl do světa, kterému nerozumí (ale občas se jim do úst derou podivné cizí repliky), do světa, který se nechová podle pravidel logiky. A ti dva ani nevědí, který je který, ale nebylo vám to při sledování Hamleta vlastně jedno? Zkrátka: Stoppardův mistrovský divadelní apokryf, který si pohrává se shakespearovským obrazem světa jako divadla a rozprostírá ho do absurdního rozměru divadla v divadle v divadle (viz. loutková scéna, která ještě posiluje rafinovanost Hamletovy hry s králem). Humor Stoppardova dílka je suchý a černý jako kašel, výkony Rotha i Oldmana padnou jako prdelka na nočník. Navíc jazyk divadelní hry/filmu může co do hravosti směle soupeřit s jazykem mistra ("slovní tenis" obou hrdinů je jeden z nejbrilantnějších dialogů, které jsou ve filmu k slyšení). Parodie ve svém žánru rovná dokonalostí Hamletovi. Skvělé, vtipné, intelektuální a přitom nepovýšené! (01.02.2004)

Tom Stoppard je naratolog; specifický a málem vyhynulý druh uvědomělého vypravěče. Není to však běžný naratolog, protože natáčí a píše tak bezstarostně zábavnou formou, že neustále riskuje, že učiní z naratologie něco, co přináší potěšení. Jeho přístup, nedbající na typickou, od světa odloučenou atmosféru elitářského myšlení, je frenetický a plný napětí. Bere naratologii za límec a nutí ji ke konfrontaci s každodenním životem. Pročež tento jeho vskutku revoluční projekt s nechtěně cimrmanovskými rysy nejenže bezvýhradně obšťastní fanoušky meta-meta-filmů (jeden příklad za všechny: část dramatu sehraná kejklíři a zbytek Hamletem samotným odlišuje fikční vyprávění od běžného vyprávěcího aktu), největší měrou se tu nažďouchne Gerard Genette. Co nažďouchne... bude žrát jak nedovřenej! (18.09.2009)