Milenec lady Chatterleyové

Mozna nejlepsi adaptace teto tradicni pohadky, slavneho romanu. Osvezujici a otevrene. Povalecne trauma, postup industrializace. Milostny pribeh s prehrsli sexu, pomalu plynouci vasen. Nahota neni samoucelna, ale slouzi pro rozvijeni popisu sexualniho probuzeni mlade tempetamentni slecny z umelecke rodiny a jeji touhy po svobode. (01.03.2023)

Z téhle britsko-francouzské adaptace v produkci Netflixu sálá život. Možná by i samotný David Herbert Lawrence měl docela radost, že o jeho román projevuje kinematografie zájem i po bezmála sto letech od prvního italského vydání. Scénář je Lawrencově předloze poměrně věrný, vynechává jen pár sekvencí. Potěší zmínka o Jamesi Joyceovi a vykořisťování chudých lidí. Samotné zpracování je výborné. Kamera je výborná, hraje si s různými odstíny osvětlení, hodně pomáhá přesná hudba a samotná režie je natolik svižná, že vás snímek doslova pohltí. Chemie mezi Emmou Corrin a Jackem O'Connellem v hlavních rolích je fantastická a oba aktéři své role přesvědčivě prožívají, o poeticky laděných milostných scénách nemluvě. Jack O'Connell je vynikající herec, nikdy se nebál ukázat vše a i zde je nádherný. Stejně jako celý snímek. (12.12.2022)

Je z toho cítit příliš velký důraz na žánrové setrvání v červené knihovně. Přitom právě této adaptaci by větší zdramatizování několika scén vyloženě slušelo a do velmi příjemného vizuálu zapadlo. Pravdou je, že v této podobě vynikne kontrast mezi barevným tónováním chladnou krajinou a řekněme romanticky žhavým vztahem. Chemie mezi Emmou Corrin a Jackem O'Connellem funguje, ale mají to pocitově příliš snadné. Atmosféra filmu však i díky nim a především kameře rozhodně nechybí, stačí vzpomenout na scénu v dešti. Nádherné jsou statické záběry na krajinu, sexuální scény mají určitou poetiku a v častých detailech kamera jakoby neustále hledala, než najde "ten záběr". Což svým způsobem připomíná Dogme 95 a že tohle odvážné pojetí filmu sedne. 75% (23.05.2023)

Netflixová verze jednoho z nejslavnějších provokativních romantických románů v profi balení po technické stránce, herecké stránce, sympatickým obsazením a dávkou odvážné erotiky, ale mně neuspokojily dvě věci: 1) story, která je buď hrozně známá, nebo pro ostatní hodně předvídatelná, není tam ani ň překvapivého, nečekaného 2) co to bylo za podbarvení obrazu, ta tyrkysová z toho dělá něco víc chladného než je (22.03.2023)

Asi tak miliontá audiovizualizace de fuckto laciného červenoknihovního braku o tom, jak těžce nemrdaná degenerátka, provdaná za velkobritského impotenta, podlehne urputnému svrbění a nechá si účelově protáhnout laufy švarným myslivcem, načež zjistí, že kundě holt neporučíš, a stane se z ní emancipovaná komunistka. Braku, který tenkrát proslul výhradně díky tomu, že přinášel na svou dobu skandálně detailní popisy hřebelcování anglických plnokrevníků a vyprašování činčilích kožešin. Braku, jenž až do vynálezu internetového porna sloužil armádám seksuálně frustrovaných hospodyněk jako stimulátor k čechrání zanedbávaných klínů a relaxant karpálních tunelů, nebo jako parabolicky ospravedlňující podnět k opuštění toho jejich současného otylého ňoumy, co akorát tak honí u fotbalu, kvůli jinému, jehož to s nimi taky za chvíli přestane bavit a stane se z něj stejný otylý ňouma, co akorát tak honí u fotbalu. Tudíž dost dobře nechápu, proč má někdo potřebu tuhle praseksem vyhajpovanou pičočalamádu furt dokola zfilmovávat, notabene když téma předchozí adaptace už kompletně vytěžily jak co do píchací explicity, tak co do feministických kundožvástů. Čili poměrně nudná, po milionté omletá zbytečnost, jejíž jediným pozitivem je to, že Netflus tentokrát přeqapivě zkrotil své neomarxistické choutky a hajného „zcela v souladu s historicky revidovanou předlohou a přáním autora“ neprcal velkobritský aristokrat každým coulem, ebenový Eritrejec lord Che Toorlyi. (04.12.2022)