Jej telo

Hezky natočené, ale bohužel taky placaté jako kámen. Nevadí mi snaha pojmout životopis Andrey Absolonové trochu jinak, ale Natálie Cisařovská u svého celovečerního debutu nezvládla zužitkovat atraktivní téma a místo toho aby nám u Andrey ukázala její motivace a trochu víc otevřela téma psychiky (ztráta životní náplně, snu, srovnání profi sportu a porna atd), tak jde celou dobu na pochybnou jistotu a ukazuje nám Andreu, která skáče do vody i když jí to (asi) moc nebaví a pak když už skákat nemůže tak začne točit porno (u kterého taky po nějaké době vypadá celkem znuděně). Všechno se tu děje poměrně rychle a tak nějak automaticky a divák se nedozví o moc víc než v jednom odstavci na wikipedii. Je samozřejmě možné, že to byl celou dobu režisérčin záměr a šlo opravdu jen o "tělo" a nic víc, ale ani v tomhle směru to úplně nevychází a film se drží dost při zdi. Nemluvě o tom že vůbec nefunguje po stránce emocí, což je u filmu o ženě, která tvrdě dřela, přišla o svůj sen a nakonec - bez ohledu na porno - dopadla jak dopadla celkem problém...50% (07.03.2024)

Velmi studený film a citelně lze poznat, že jej natočila dokumentaristka. Vyžívá se v dlouhých záběrech a de facto nás informuje o třech etapách života nadějné sportovkyně. Jsem rád, že té poslední bylo věnováno nejméně času. Film ve mně nevyvolal žádné emoce, ačkoli by zákonitě měl. Nemastné, neslané, zapomenutelné. (28.03.2024)

Předně je nutno uvést, že je dobře, že se podobné projekty v našich končinách konečně realizují a tvůrci se lehce kontroverzních témat už tolik nebojí. O to větší je škoda, že Natálie Císařovská kolem něj našlapuje velmi jemně a snaží se sice ukázat život Andrey Absolonové komplexněji, jenomže nedokáže úplně zaujmout a strhnout, především se ale rozhodnout, co chce divákovi říct. V až artovém stylu velmi dobře pracuje s detailními záběry na "její tělo", které se pro hlavní hrdinku stává obživou a něčím, co jí zajistí úspěch a slávu, i když jinak, než asi čekala. Po velmi slibném začátku jako by si autorka na sebe upletla až moc dlouhý bič, protože většinu témat jen nakousne, zmíní dost povrchně a jde od nich dál, aniž by divákovi umožnila jakkoli se emočně napojit na některou z postav. Přitom je tu velký potenciál (rozpad rodiny, detailní náhled do pornoprůmyslu, který pravděpodobně bude dost drsný, srovnání pornografie se sportem), který ale režisérka bohužel nevyužívá. Typickým příkladem budiž samotný závěr, v němž MINISPOILER hlavní hrdinka zemře mimo obraz, ale publikum to nechá absolutně chladné KONEC MINISPOILERU. V tomto případě je paradoxně ke škodě krátká stopáž, protože k určitému dořešení naznačených motivů by bylo potřeba minimálně půl hodiny navíc, dá se ale předpokládat, že náročnější divák by byl ochoten je u filmu trávit. Natalia Germani se s titulní rolí poprala více než dobře, protože právě ona je tím nejzajímavějším, i když někdy má její postava nejasnou motivaci, za zmínku pak stojí ještě Denisa Barešová, která svou žárlivou sestru na malém prostoru dělá hodně výraznou, ostatní už tolik místa nemají. Její tělo je nepochybně film, který stojí za pozornost, protože do světa, který je pro většinu lidí stále jaksi tabuizován a automaticky budí pohoršení, nahlíží hodně citlivě a se vší úctou, jen se zkrátka nedokáže zaměřit na tematiku, kterou by vypíchl a tak zůstává zoufale jednorozměrný, povrchní a nedokáže proniknout do hloubky postav, které určitě prožívaly zajímavá dilemata. Škoda. 60 % (10.03.2024)

Nulová psychologie postav i režijní invence. Pouze autorsky neangažované sledování kuriózního životního příběhu. Jako kdybych si četl povrchní bulvární článek nebo koukal na průměrný televizní produkt. Ale vidět detail vaginální penetrace na velkém kino plátně, i když jenom na dvě vteřiny, zážitkově potěšilo a překvapilo odvahou tvůrců. (17.03.2024)

Já snad té české filmové scéně propadnu. Nejprve Princezna zakletá v čase pak Bod Obnovy a teď další suverénní film, který se snaží vymanit ze škatulky české tupé filmografie. Jsem opravdu rád, že neumíme točit jen připitomělé komedie o vztazích, kterých jde do kin asi pět každý rok. Takže zaprvé tleskám paní Císařovské, že to je její debut a dotáhla ho do konce. Film jsem si v kině užil, přesto mám pár poznámek, které bych filmu vypíchl. Film má stejný problém jako Napoleon od Scotta. Ten film mi vůbec neprodá emoce. Vy vůbec po celý film nevíte, proč se děje co se děje. Hlavní postava chce být nejlepší (to si divák snadno domyslí), má uraz (jasně), pak jde pracovat za kasu a za pár minut už to je "vem mě do své práce". Vy vůbec nevíte kde a proč se tohle stalo. Chápu, že za kasou jí to očividně nebaví. Ale v tyhle nejdůležitější momenty, vám ten film emoce neprodá. Ostatně i na konci byste čekali, že teď se vypustí ty stavidla a vy budete smutní nebo v depresi. Bohužel nic. Jakmile se film utne, tak zkrátka běží titulky a vám chybí to pomyslné cosi, co by ve vás vzbudilo ty nejniternější emoce. A to tu prostě chybí. Nemyslím, že to je chyba Natalii Germani, protože ta hraje skvěle. Myslím, že to je čistě dáno režisérkou a scénářem, který nedokáže správně interpretovat, co se v příběhu děje. Naopak jistě musím pochválit Denisu Barešovou, která naopak svým herectvím jasně prodá jak emoce, tak co se jí děje v hlavě a proč se chová jak se chová. Jinak Její tělo chválím, protože jsem rád, že je vidět, že Češi umí točit stále kvalitní filmy narozdíl od hloupých komedií. (60 %) (10.12.2023)