Jsou světla, která nevidíme

Další viditelně původně filmovej námět, který opět někdo natáhl do podoby minisérie, a tím tomu celému uškodil. Na poli nějakých dvou hodin by tohle mohlo fungovat mnohem lépe, ale v rámci čtyř hodin už se projevují všemožné neduhy, jako dějová prázdnota hlavní linie, či absolutně šměšně slabý záporák. Laurie i Ruffalova ve vedlejších rolích nedostávají tolik prostoru, kolik by divák chtěl. Nenechte se nalákat na velkolepé válečné drama. Tohle je spíš melancholická pohádka s prosťoučkým příběhem na nedělní odpoledne. (19.11.2023)

Knižní předlohu jsem nečetl, což je - vzhledem ke zdejším komentářům - nejspíš dobře, jelikož bych se jistě neubránil srovnání s románem. Jsou světla, která nevidíme bych žánrově zařadil do jakési hybridní škatulky sestávající z válečného filmu a pohádkové romance, přičemž historickou rovinu (období 2. světové války) a její akurátnost bych bral radši s nadhledem a rezervou. Stejně tak se umím i povznést nad jazykové faily, kterých je v minisérii nemálo ("francouzská" výslovnost [žila verna] coby [džulse] mě nicméně pobavila). Z technického hlediska se jedná o solidně zvládnutou práci s uvěřitelnou atmosférou rozbombardovaného městečka na francouzském pobřeží. Herecké obsazení bylo veskrze dobře zvolené - pochvalu jistě zaslouží Aria Mia Loberti a její debutový výkon. Démonický Lars Eidinger byl v závěru už příliš teatrální a doslovný. Po přečtení obsahu knihy na Wikipedii jsem byl rád, že minisérie skončila právě tímto způsobem. Slabší čtyři hvězdičky! P.S. (Spoiler) V závěru si nešlo nevybavit starou Rose z Titaniku. (19.11.2023)

Aria Mia Loberti je objev a její herecký výkon na jedničku, ale zbytek byl klišé na klišé, což byl problém už v knize (takhle to dopadá, když američtí spisovatelé píšou o evropské historii). Je tu všechno včetně pološíleného zlého nácka v koženém kabátě, hodného modrookého nácka se zlatým srdcem, který je vojákem jen proti své vůli, hromady těžko uvěřitelných shod, náhod a nelogičností, francouzské malebnosti (barety i bagety included) a konce, který svou absolutní melodramatickou klišovitostí vyvolá akorát tak nevěřícný smích. Tohle se dalo udělat o hodně líp, ale bohužel... (14.11.2023)

Dvěma slovy: válečný kýč.  Třemi slovy: válečný trapný kýč. Mnoha slovy: krásná slepá dívka pronásledovaná osudem, bombami a umanutým náckem si v sutinách francouzského městečka hledá cestu k pohlednému vojáčkovi Wehrmachtu, který nevěří v Říši, zato věří v dívčin sladký hlas, který k němu promlouvá skrz ukryté rádio a pomáhá mu přežít poslední zběsilé dny války.  A do toho jsou ještě zapletené nějaké magické diamanty a kostra dinosaura..... ?! To jako vážně? To se nikdo z tvůrců nezastyděl, že vzal válečné téma a udělal z něj přeslazenou a přiblblou fantasy se zápletkou jak od Rosamunde Pilcher? Bylo to tak ulepené sentimentem, jak krajkový límeček starpanenské pratety, co zemřela na cukrovku. SHRNUTÍ: Když se válka změní v cukroví, které ti vyžere díru do zubů. (12.06.2024)

Naprosto zbytečná minisérie od Netflixu. Je to velkolepé, s nádhernou výpravou. Podle bestselleru. Od Knighta s Levim. Hvězdné obsazené - Ruffalo, Laurie,  hvězda Darku nebo i vždy excelentní Lars Eidinger. Hudbu dělal James Newton Howard. No a taky je to pěkná nuda. A první dva díly se nestane vůbec nic a zbývající dva se to snaží dojem napravit, ale hrozně prekotne a nezazivne. Děje je tam tak na 45 minut. Nevím jak je na tom 550 stránková předloha, ale tohle bylo stěží na film, ne seriál. Zítra zapomenu, že jsme to viděl. 5/10 (05.11.2023)