Koputus

Dva příběhy v jednom. Tři sourozenci zdědí dům rodičů na samotě, kam se dá dostat jen po vodě. Ten se navíc nachází uprostřed temného lesa, co skrývá ještě temnější tajemství. Několik generací se již snažilo les prodat na těžbu, ale po snaze zůstaly jen temné letokruhy. Nápad dobrý, i když bych uvítal závěrečnou metamorfózu v přímém přenosu. Vadily mně dvě věci - dvě třetiny filmu jsou pomalé a ztrácí tempo. Já mám pomalé filmy rád, ale musí mít atmosféru, která tu značně kolísá. A pak prolínání dvou dějových rovin. To bylo občas matoucí, až příliš náhodné, a tak jsem se chvilkami ztrácel. OK, možná šlo o snahu udržet divákovu pozornost a donutit ho vnímat film bez přestávky. Já ale byl asi tentokrát naladěn na jinou strunu. Nejvíce hvězd ode mne dostávají les a poslední minuty (asi 10), protože ta práce sekerou byla nečekaná. (01.07.2023)

2 ženské a 1 chlápek zdědí po rodičích barák  s lesem (otec totiž kdysi zemřel a matka se pohřešovala a po x letech ji prohlásili za mrtvou) tak to tam jdou omrknout s tím, že to prodají. Následně 3/4 filmu debatují o tom zda to prodají nebo ne  jedna ženská nechce ten zbytek chce pak ten chlap zjistí, že ten les je neprodejný jelikož ty stromy jsou nepoužitelné  . Na konci ta co to nechtěla prodat spolu s tou mrtvou matkou co je z ní nějaký tvor  uvězní ty dva zbývající do stromů. Je to nudné  většinou se tam nic neděje a střídají se tam scény z minulosti se scénami z současnosti. 5 procent za ten konec (23.06.2023)

Malo to trošku atmosféy a dobrú hudbu a úplne márne to teda nebolo vôbec. Za pár šupov trochu lesa a málo svetla, no čo viac by sme chceli. Začiatok je o dosť lepší než postupný vývoj, takže očividne prichádza pozvoľné sklamanie, najmä ak sa debatuje vo veľkom a nikam sa dej neposúva, čiže tie rozhovory sú nepodstatné a nezaujímavé. Film s celkom dobrým potenciálom, kde zlyhalo prevedenie, ale aspoň sa objavila aj celkom pekná Fínka a to je fakt ako hľadať šijací stroj v kope sena. (23.06.2023)

Trojice sourozenců si po letech vzpomene, že les kolem domu, ve kterém vyrůstali, je nějaký divný. Dokud to zůstává v nějaké vztahové rovině, tak se to ještě dá, ačkoliv se nejedná o žádný zázrak. Nicméně jakmile ono nadpřirozeno udeří, je to takové o ničem. Upřímně řečeno už mi lezou na nervy folk-horory, ve kterých se nikdo nedokáže pořádně vyjádřit a všichni tu čučej jak kdyby jim ulítly včely. Navrch lesy zrovna neoplývají nějakou extra atmosférou a na nervy mi lezlo i všudypřítomné vrzání dřeva. Jediné, co potěšilo, je úplný konec, který se dá považovat za alespoň trochu vysvětlující, ale jinak je to vesměs ztráta času. 30% (30.06.2023)

Jako strohé a zádumčivé severské drama o vztahu (a o historii vztahu) tří sourozenců funguje film zpočátku znamenitě. Škoda, že u toho nezůstalo, protože když dojde na horrorové prvky, ztratí děj hodně na své záživnosti. Tyhle horrory s vyčpělými novopohanskými motivy a nadpřirozenými bytostmi mě většinou příliš neberou, zvlášť když v nich rádoby prastaré a tajemné lesy vypadají podobně, jako třeba borovicové "psí záchody" v Praze Klánovicích. (20.06.2023)