Réžia:
Nikolaj ArcelKamera:
Rasmus VidebækHudba:
Dan RomerHrajú:
Mads Mikkelsen, Amanda Collin, Simon Bennebjerg, Melina Hagberg, Kristine Kujath Thorp, Gustav Lindh, Morten Hee Andersen, Thomas W. Gabrielsson (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V roku 1755 sa zbedačený kapitán Ludvig Kahlen vydáva dobyť drsné a nehostinné dánske vresoviská so zdanlivo nemožným cieľom: vybudovať tu v mene kráľa kolóniu. Výmenou za to získa pre seba vytúžené kráľovské meno. Jediný vlastník tejto oblasti, bezohľadný Frederik de Schinkel, je však arogantne presvedčený, že krajina patrí len jemu. Keď sa de Schinkel dozvie, že jeho slúžka Anna Barbara a jej manžel utiekli, aby sa ukryli u Kahlena, privilegovaný a zlomyseľný majiteľ vresoviska prisahá pomstu a robí všetko pre to, aby kapitána vyhnal. Kahlen sa nedá odradiť a pustí sa do nerovného boja - riskuje nielen svoj život, ale aj život rodiny utečencov, ktorá sa okolo neho zoskupila. Šiesty celovečerný film Nikolaja Arcela je vynikajúcou historickou drámou s viacerými silnými stránkami, z ktorých asi najmenej prekvapujúca je tá najpresvedčivejšia. Je to charizma starej školy, ktorá vyžaruje z plátna vďaka Madsovi Mikkelsenovi v úlohe muža, ktorého mlčanlivú povahu a drsnú odvahu podrobujú skúške všetky možné ťažkosti, ktoré ho mohli v Dánsku 18. storočia postihnúť. (Film Europe)
(viac)Videá (4)
Recenzie (272)
Zásadový kapitán Kahlen má ambiciózní plán jak získat šlechtický titul farmařením a založením kolonie na odlehlém vřesovišti. Bohužel pro něj si na půdu dělá nároky nenávistný Schinkel, který ignoruje, že půda nepatří jemu, ale králi. Po jejich úvodní schůzce se rozjede snadno pochopitelné drama, které dokonale dávkuje jednu emocionální ránu za druhou. Málo který film to dokáže tak dobře jako Bastard. Nemilosrdná záporná postava Schinkela zde provádí takové věci, že si vyloženě budete přát, aby se tomuto pánovi stalo něco velmi ošklivého. Provázanost postav vyústí v těžká rozhodnutí a pokračuje bojem o život. Tohle všechno nemá jediné slabé místo a režie Arcela skvěle zachycuje překonávání tíživých životní situací. Citlivější povahy ať si pro jistotu připraví kapesník. ()
Skvěle napsané, natočené i zahrané dánské epické historické drama. Režisér Nikolaj Arcel v mnohém navazuje na svou neméně povedenou Královskou aféru, včetně obsazení svého ,,dvorního" herce. Poutavý příběh o přežití člověka v nehostinné divočině s přesahem kritiky feudálního zřízení, nečekaně se ale najde ve filmu prostor i pro romantiku. Hlavní mlčenlivý až stoický hrdina Madse Mikkelsenena (hrajícího převážně jen mimikou a výrazem obličeje), vjem nespravedlivého a sociálně i existenčně dehumanizovaného prostředí a hlavní šlechtický padouch jsou největšími přednostmi tohoto povedeného historického snímku vystavěného jako ,,archaický" americký western...což osobně speciálně oceňuji... ()
O filmu jsem si dopředu vůbec nic nečetl, takže mě překvapilo už to že se jedná o historickou podívanou. Mads samozřejmě s přehledem dokáže zahrát jakéhokoliv umanutého jedince, protože je to prostě Mads. Ten je pouze jeden jediný a dostatečně zajímavý. Hlavně tedy pokud jde o severské produkce. Tam mě snad nikdy ještě nezklamal. Ve filmu je naznačena problematika Bastarda, ale proč tak nazvali celý film vskutku netuším. Nicméně jako ten správný revoltující příběh bez problému funguje. 75% ()
Dánská škola zase ukazuje svoji TOP třídu. Mikkelsen krásně mixuje Hollywood s domácí produkcí a zase nesáhl vedle jako v případě Honu, Chlastu atd. Naprosto dechberoucí epos o překonávání překážek, nespravedlnosti. Plný silných scén a skvělých hereckých výkonů. Místy brutální, nekompromisní a několikrát jsem během projekce se mnou cloumaly silné emoce. Tohle bude určíte v desítce nejlepších letošních filmů, ne-li výš.......90% ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (13)
- Nikolaj Arcel v rozhovore povedal, že herecký štýl Madsa Mikkelsena bol v tomto filme inšpirovaný jeho úlohou v Rytieri spravodlivosti (2020). (Arsenal83)
- Postava Anny Barbary je nehistorická a len fikciou spisovateľky Idy Jessen. Režisér Arcel chcel, aby jej postava bola na začiatku len neviditeľná a postupne sa jej význam zvyšoval, o čom diskutoval aj s herečkou Amandou Collin, ako to má presne vyzerať (Arsenal83)
- Film odvodený od bestselleru Idy Jessen "Kaptajnen og Ann Barbara" ("Kapitán a Anna Barbara") je inšpirovaný skutočnými udalosťami (Ludvig Kahlen - Mads Mikkelsen a Frederik de Schinkel - Simon Bennebjerg skutočne existovali). (Arsenal83)
Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny. Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala. Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská. Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel připadalo brutální či necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidealizujme! Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem 5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor! * * * * * () (menej) (viac)