Bastard

Často marně hledám pořádnou dávku chmurné až děsivé atmosféry doprovázené napětím v různých thrillerech a hororech, a teď si připadám jako úplný blb. Vždyť se stačí podívat na nějaký titul o expanzi dánského zemědělství a člověk má chuť sebrat tažné lano a vybrat si pěkný trám na půdě, aby skoncoval se vší tou depresí. Ale pozor! To až potom, co vyjedou závěrečné titulky, protože jde sice o film neveselý (či přímo truchlivý), zato ale krajně dobrý. Jako vesničan (pravda, bez polností ale se zahradou) fakt nemám rád rýpání v hlíně (to radši nějaký chov), tady jsem ale nadšeně přihlížel kapitánově boji za dobrou úrodu proti rozmarům přírody a jiným pohromám. Jak bych mohl nefandit hlavnímu hrdinovi, když ho hrál Mads Mikkelsen, z jehož tváře ta vnitřní bolest přímo čiší a kterému bych klidně věřil, že semen mrkve vypěstoval řádek melounů. Celkový dojem mi trochu pokazil fakt, že opět došlo na kvótování, Dánové ale alespoň nenasadili do akce Keňany. No jo, zachovali se sice realisticky (pokud jste ochotní uvěřit, že by kapitán přesvědčil k práci mé neoblíbené etnikum), ale nadšený jsem z toho nebyl. Ještě větší ťafkou byl pro mě samotný závěr, který pro mě celý snímek tak trochu podryl. / Poučení: Aportování může vést k životnímu závazku. (09.01.2024)

"Nehovorte o kráľovi ako o svojom kamarátovi, nikdy ste sa s ním nestretol. Ani nevie, že existujete..." Čím to je, že M. Mikkelsen nikdy nešľapne vedľa? Znova a znova dokazuje ako skvelý je herec a aké šťastie má na kvalitné projekty. Som vďačný za tieto nádherné a silné filmy, ktoré v sebe nesú to kúzlo starej filmovej školy bez trikov, zeleného plátna a šľahajúcich bleskov... Stará pravda, že film je tak dobrý ako dobre je obsadená a zahraná záporná postava tu platí dokonale, pretože "vlastník" De Schinkel je hajzlík skutočne výnimočne slizký, až máte chuť Mikkelsenovi zakričať "Ja ti ho podržím, ty po podrež!..." Príbeh je to v podstate jednoduchý, ale pod kožu sa zaryl dokonale a uvedomíte si, že v tak nehostinnej pôde a prírode celkovo nie je vôbec ľahké farmárčiť. A čo, že to vlastne chce Mikkelsen pestovať??  Ako sám vraví "Opýtať sa môžeš, ale odpovede sa nedočkáš..." , aspoň tu nie. Film to samozrejme prezradí. Takto si predstavujem FILM, drtivá väčšina toho, čo vzniká dnes sú strašné sračky. Film 90%. Mikkelsen 100%. (30.12.2023)

Jednou za čas se objeví film, který vlastně není v ničem výjimečný, film s relativně šablonovitým příběhem a prvky, které jste už někde mohli vidět. Přesto se ale jednou za čas podaří, aby právě tento film dokázal být ve své jednoduchosti nesmírně působivý a silný. Ano, bez Madse Mikkelsena bychom si tyto řeči mohli odpustit, ale není to jen o jeho bravurním herectví. Bastard je neuvěřitelně "funkční" film v tom smyslu, že vše v něm funguje na jedničku. Z jednoduchých ingrediencí naprosté labůžo. Nesnažte se jej přechytračit, podařilo by se vám to, nesnažte se vzpírat jeho kouzlu a emocím, ochudili byste sami sebe. Tuhle syrovou jízdu si musíte užít... 9/10 (28.02.2024)

Sympatický film se sympaticky nesympatickou postavou hrdiny, kterého dopředu žene zraněná ctižádost. V Bastardovi se sváří seriózní historická epika s trochu červenoknihovnovými twisty, které nakonec filmu zabrání působivě završit Kahlenův osud jako veskrze tragické a sebedestruktivní figury. Bastard působí jako film, který na vřesovištích hledá sám sebe. Arcel naštěstí povýšil svou režii nad trochu televizní Královskou aféru, Rasmus Videbæk nádherně zadýmil šerosvity a Mads svého nepřístupného papánka vykrojil s tradiční precizností. V závěru film pošilhává po tvrdém direktu, ale nakonec volí bezpečnou cestu přílohových brambor, které neurazí, ale ani extra nezasytí. (18.01.2024)

Bastard je zástupce velmi problematického žánru takřka kompletně fiktivních "filmů podle skutečného příběhu". Po jen malém popátrání po skutečném pozadí zdejšího příběhu zjistíte, že je prakticky celý vycucaný z prstu autorky předlohy Idy Jessen a to ve prospěch klasického robinhoodovského melodramatu. S tím by nemusela být nutně taková potíž, pokud by se tohoto zžánrovatění historického podkladu držel i film. Ten však dodržuje formu typickou pro zfilmovanou skutečnost se všemi berličkami, které jsme jí ochotni odpouštět právě kvůli tomu, že respektujeme její oporu v realitě. Když pak do pomalého důkladného sledování ústrků a strastí bývalého vojáka vlítne komicky záporný amalgám všech zlých aristokratů, které jsme kdy ve filmech viděli, postavy se začnou chovat nevěrohodně inkluzivně a příběh najednou přeskočí v emancipační revenge flick, veškerá poctivě budovaná snaha o vykreslení bezútěšného období dánské historie odchází umřít kamsi do vřesovišť. Míra toho nakolik budete chtít obhajovat klišé jako narativní atributy pak je postavená na vašem vztahu k mlžným vřesům a neúrodné tváři Madse Mikkelsena (21.04.2024)