Podoby láskavosti

Lanthimosův rázný odklon od jeho posledních mainstreamovek. Ví, že už mu v jeho rukou sežereme cokoliv. Dekadentní hádanka připomínající dusné konverzačky P. T. Andersona či jeho ranní řeckou tvorbu, ovšem s hollywoodskými hvězdami a zasazená do amerického prostředí. Námětem a postavami nejvybroušenější první povídka nás mistrně dostane od prvních vteřin. Druhá znejistí a třetí, v souvislosti s předešlými dvěmi už je na diskuze u kulatého stolu. Tajemná, nevysvětlená vedlejší postava R.M.F., kolem které se příběhy točí, je nejspíš alter egem samotného režiséra (hraje jí jeho řecký kamarád Yorgos Stefanakos) a představuje metaforu na jeho proplouvání velkým show businessem. O vtipné, bizarní, znepokojivé i odvážné momenty v ní není nouze, Lanthimos opět neotřele zkoumá sexualitu, živočišnost, krutost, dominanci a všechno, proč ho máme rádi. Jen s menším rozpočtem a v reálných současných kulisách. [Cannes FF] (19.05.2024)

5* – 3* – 1*: Milé laskavosti jsou dosti originální esencí Yorgose Lanthimose a jeho dosavadní tvorby včetně témat a stylů... a snad jako žádný jiný jeho film mi právě tenhle během necelých tří hodin – tří samostatných povídek připomněl, jak rozporuplný mám vztah k panu režisérovi, jenž mě někdy přímo nadchne (Favoritka, Chudáčci), jindy vyvolá hodně zvláštní směs dojmů i s menšími rozpaky, přesto mě pořád nadprůměrně zaujme a zasáhne (Humr, Špičák) a jindy s ním bojuji skrze čirý chlad se směšnou hrou na umění a totálním znechucením z filmu, jaký mám vůbec problém dosledovat (Zabití posvátného jelena)... a tady mě první povídka plně nadchla, měl jsem z ní dojem geniálně sehrané, černohumorně vypointované absurditky s luxusním hereckým sólem Jesse Plemonse (+ již naprosto skvělým začátkem celého filmu). Druhá povídka mě zpočátku ze stejných důvodů rovněž hodně chytla a byť postupně začala padat do šíleného kanibalského úletu, který byl ve více scénách na mě až příliš bizarní (a fantasy závěr teprve WTF), pořád jsem ji částečně bral, jelikož mě aspoň nenudila, byť v posledních minutách jsme se s režisérem již začali rozcházet na vzájemně odlišnou vlnovou délku. Se závěrečnou povídkou přišel do třetice i ten ultra chladný Lanthimos, který mě svými bizarními úlety ve stylu sektářských rituálů s oživovaním mrtvol již totálně míjel, zvláště s tak odtažitým pokusem o těžký art, pár scénami i mírně znechutil, aniž bych v tom znechucení vnímal hlubší smysl, kdežto od potenciálního odpadu zachránila tuto povídku hlavně rýsující se zajímavá zápletka se psem... Co dodat, s výjimkou první povídky se to nadšení, v jaké jsem po předchozích dvou režisérových počinech doufal, tentokrát u mě nekoná. [55%] (25.07.2024)

Yorgos se vrací ke svým kořenům (po dvou mainstreamovějších snímcích), navíc má kupu skvělých herců v čele s Defoem, Plemonsem a Stone a velký budget. Jsem v menšině, ale zatímco jeho dřívější filmy jsem jen oceňoval, tohle mi fakt sedlo. Přestože mi prostřední povídka přišla slabší. Disfunkční vztahy, agresivně bisexuální tón, nadpřirozeno, kulty, tiktok tance, sebevražda, kanibalismus, vražda truckem, dom-sub vztah mezi Defoem a Plemonsem, a samozřejmě legendární postava R.M.F. Je tam všechno, co by každý film měl obsahovat!!! Obdivuji Yorgosovu snahu o návrat ke kořenům po úspěchu v Hollywoodu. Všichni samozřejmě hrají skvěle, ale je to hlavně herecký koncert Plemonse, který je ve dvou povídkách že tří hlavní postavou. Je to dobrý, jak dramatický, tak komediální herec. Že Stone a Defoe jsou mistři samozřejmě víme. Na téměř 3 hodinovou stopáž jsem se nenudil ani minutu. Dávám tomu 10 psů řídících truck z 10 a věděli jste, že lidské tělo je ze 70% procent voda, která nesmí být znečistěná? (05.07.2024)

Milé laskavosti rozčleněné do tří povídek spojují jednak hlavní postavy (Emma Stone a Jesse Plemons), a druhak téma lidské manipulace, které je v jednotlivých příbězích kombinováno s negativními prvky, s nimiž se ve velkém potýká současná společnost - vydírání, sexuální zneužívání, kanibalismus, náboženský extremismus. To vše je do jednotlivých dějových linek implementováno velmi zdařile a sofistikovaně. Lanthimos nenechá divákovi mozkové závity ani na chvíli vydechnout. 👍 Čtyři hvězdy. (30.06.2024, KVIFF) (01.07.2024)

Lanthimosovu tvorbu sleduji od Humra, a tak jsem od něj bezmála deset let zvyklá na bizarní, ale hravé a originální podívané se skvělými herci a funkčním černým humorem. Jeho nejnovější dílo ale bohužel nezachrání ani herci, ani bizár. Ve třech zhruba 50minutových povídkách propojených jednou nevýznamnou vedlejší postavou nedává téměř nic smysl a dlouho jsem z nějaké projekce neodcházela tak otrávená a vyčerpaná. Velké zklamání. Jo, a díky mému hodnocení spadl film o procento dolů. Mám z toho škodolibou radost. (02.07.2024)