Réžia:
Robert HlozKamera:
Filip MarekHudba:
Jan ŠléškaHrajú:
Andrea Mohylová, Matěj Hádek, Milan Ondrík, Václav Neužil ml., Karel Dobrý, Agáta Kryštůfková, Katarzyna Zawadzka, Iveta Dušková, Jan Vlasák, Richard Stanke (viac)Obsahy(1)
Príbeh filmu je zasadený do roku 2041, keď ľudstvo používa veľmi vyspelé technológie a ústava všetkým občanom garantuje právo na „jeden celý život“. Po neprirodzenej smrti, ako je napríklad autonehoda alebo teroristický útok, tak môže byť človek obnovený zo svojej digitálnej zálohy. Stačí si každé dva dni pravidelne vytvárať digitálnu zálohu svojej osobnosti – „bod obnovy“. Ale zaslúži si vôbec ľudstvo právo na druhú šancu? (Continental Film)
(viac)Videá (3)
Recenzie (866)
Ano, ve světové rybníčku je to jenom další průměrné, schématické scifi béčko... Ale v tom českém malý zázrak. Má to nápad, má to atmosféru, strašně mne bavilo, jak "lehce" se dá udělat scifi, když se na to jde dobře. Pár jednoduchých triků, trochu zamaskovaná oktávka, trochu vypimpená Praha a má to vyloženě futuristický tón. Palec nahoru... 80% ()
Docela smutné je, že nás bolo v kine osem. A čo viac, na Úsvite som bol v deň premiéry a bolo nás tam max 20. Oba tieto ambiciózne žánrové filmy, by si zaslúžili omnoho vrelšie prijatie. Celkovo za 3*, avšak sci-fi stránka a situovanie do tuzemských lokácií, a už samotný fakt, že sa jedná o české vysokorozpočtové sci-fi, ktoré ani na moment nezačne byť smiešne, by si zaslúžili samostatné uznanie. A podporenie návštevou kina. Nadhodnocujem. Ps: Mohylová (a plagát s Mohylovou) cool. Pss: Touché kiddo. ()
Ryzích sci-fi v kinematografii moc nemáme, páč režimu nevoněly, a tak se natáčely komedie, parodie, pohádky. Především v 60. letech to byla různá podobenství, objevilo se i postapo, avšak něco jako Bod obnovy ne. Samozřejmě upoutá skvělý vizuál, který ale nepřekvapí v kontextu, když si uvědomí, jak dlouhou tradici u nás speciální efekty mají a na kolika současných světových fantastických filmech se Češi podíleli. Tvůrci se rozhodli, že neukážou bombastickou futuristickou Prahu s létajícími stroji, a volba to byla skvělá. Skloubení původní architektury s ultramoderní působí naprosto věrohodně. V jednom kratičkém záběru je možné zahlédnout nerealizovanou knihovnu J. Kaplického (Blob), respektive její část. Zdánlivá utopie má přesah do dystopie, protože lidé výměnou za téměř věčný život dávají svoji svobodu a stávají se snadno obnovitelným souborem dat. Em připomíná drsné komisaře a detektivy z především italských poliziotteschi. Celkově je film dosti chladný, syrový a neutěšený. Autoři předkládají svůj nápad, jak žít déle, ale otázku přelidnění neřeší. OK, k tomu už prostor nezbyl, důležitější jsou samozřejmě hlavní dějová linka a vlastní vyšetřování. Kromě vizuálu je naprosto skvělá hudba, která ale asi naplno vyzní jen v kině. Jak nekoukám na současné filmy, tak většina tváří byla pro mne poněkud cizích, což beru jako výhodu. Na debut více než slušné, dávám slabší 4* doufám, že Hloz nezůstane u jednoho žánrového filmu. ()
České sci-fi, které moc neví, čím by mělo strhnout. A tak dominuje vizuální stránka. Není úplně jednoduché se v tomto filmu vždy orientovat. Rok 2041 má člověk, který zemřel nepřirozenou smrtí ústavní právo na Bod obnovy, což převedeno do praxe znamená, že bude znovu oživen. A posléze se rozjíždí tak nějak nepřehledné pátrání po pachateli dvojnásobné vraždy, kdy jsou základní pravidla bodu obnovy porušena. Futuristický ráz ukáže ukázku monumentální architektury, velkou funkci to na film nemá. Děj se totiž povětšinou přesune do nějaké zapadlé části města, popřípadě se zdržíme v interiérech, zařízených moderními technologiemi. A naprosto chybí akce. Napočítal jsem tak nanejvýš dva akční střety, což je na téměř dvouhodinový film opravdu málo, Herecky je to nezajímavé. Všichni herci asi dostali příkaz být toporní, v tomto ohledu nejvíce vyniká Andrea Mohylová v titulní roli vyšetřovatelky a Matěj Hádek v roli vědce. Nejlepší na filmu je kamera. Pokud jde o inspiraci jinými sci-fi filmy, tak by to ani nevadilo, kdyby to bylo natočeno poutavě. Většina filmu má takový plouživý nádech, ne vždy vše dává dobrý smysl a více výrazných momentů by filmu také prospělo. Robert Hloz nějaké režijní schopnosti má, tak v případném vylepšení vypravěčského stylu a náhozu potřebného napětí, by divák mohl setrvat v bdělém stavu. 5|10 ()
I když je zde na databázi napsáno, že inspirací byli Potomci lidí, tak já vidím inspiraci u Blade Runner a Blade Runner 2049. Ale film je to podařený. Je dobré že pestré mezinárodní spolupráci vznikl film, který v Čechách dlouho nevznikl. Sci-fi s příchutí detektivky s velmi kvalitním vzhledem. Ono je kvalitní i herecké obsazení i když to chtělo nějaké srbské herce, když je tam srbská účast. Andrea Mohylová příjemně překvapila. Další herci dobrý výkon jako vždy. Snad nebude na dlouho poslední film této kategorie a přeji mu úspěch i v zahraničí. Příjemná ČSFD projekce. ()
Galéria (128)
Zaujímavosti (24)
- V traileru č. 2 je využit hudební motiv písně „Život je jen náhoda“ od Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka, např. verze 1932. V traileru č. 1 je to zase „Óda na radost“, napsaná Friedrichem Schillerem, proslavená verzí Ludwiga van Beethovena – mj. hymna Evropské unie. (fcapab)
- V čase 8:40 můžeme spatřit Pankrác budoucnosti. V čase 16:38 se nabízí pohled do útrob Fakulty humanitárních studií Karlovy Univerzity. V čase 23:40 tyčící se kolosální mrakodrap s nápisem: „ZÁLOHOVALI JSTE DNES,“ nad budovou Národního divadla. V čase 54:42 vidíme odehrávající se párty v klubu MeetFactory na Smíchově. V čase 01:20:16 je vidět naskýtající se krátký obraz na uprgadovanou byznys zónu ve Varšavě. Závěrečná scéna z pohřbu se odehrává u nejstarší části Olšanského hřbitova. (Arnyfe)
- Příprava a práce na filmu trvala 9 let, z toho poslední 3 roky byly práce nejintenzivnější. (Leopard105)
Reklama